Evidence-based medicine: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 159 editací
m ref.
Jarka D (diskuse | příspěvky)
4 159 editací
různé
Řádek 1: Řádek 1:
'''Evidence-based medicine''' (EBM, medicína založená na důkazech) je „''vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty''“.<ref name="Sa1996">{{Citace periodika
'''Evidence-based medicine''' (EBM, medicína založená na důkazech) je „''vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty''“.<ref name="Sa1996">{{Citace periodika
| příjmení = Sackett
| příjmení = Sackett
| jméno = D.L.
| jméno = David L.
| příjmení2 = Rosengerg
| příjmení2 = Rosengerg
| jméno2 = W.M.C.
| jméno2 = William M. C.
| příjmení3 = Gray
| příjmení3 = Gray
| jméno3 = J.A.M.
| jméno3 = Muir J. A.
| spoluautoři = HAYES R.B.; RICHARDSON W.S.
| spoluautoři = HAYES, Brian R.; RICHARDSON, Scott W.
| titul = Evidence based medicine: what it is and what it isn't
| titul = Evidence based medicine: what it is and what it isn't
| periodikum = BMJ
| periodikum = BMJ
Řádek 12: Řádek 12:
| ročník = 312
| ročník = 312
| číslo = 7023
| číslo = 7023
| strany = 71–2
| strany = 71–72
| url = http://www.bmj.com/cgi/content/full/312/7023/71
| url = http://www.bmj.com/cgi/content/full/312/7023/71
|doi = https://doi.org/10.1136/bmj.312.7023.71
| issn = 0959-8138
| issn = 0959-8138
| jazyk = en
| jazyk = en
}}</ref> Přístup medicíny založené na důkazech by se měl projevovat již během výuky lékařů, kdy by mělo docházet k odklonu od autoritativního stylu výuky a přesun směrem k práci s informacemi.<ref name="Cl2005">{{Citace periodika
}}</ref> Přístup medicíny založené na důkazech by se měl projevovat již během výuky mediků. Mělo by docházet k odklonu od autoritativního stylu výuky a přesunout výuku směrem k práci s informacemi.<ref name="Cl2005">{{Citace periodika
| příjmení = Claridge
| příjmení = Claridge
| jméno = J.A.
| jméno = Jeffrey A.
| příjmení2 = Fabian
| příjmení2 = Fabian
| jméno2 = T.C.
| jméno2 = Timothy C.
| titul = History and development of evidence-based medicine.
| titul = History and development of evidence-based medicine
| periodikum = J Word Surg
| periodikum = World Journal of Surgery
| rok = 2005
| rok = 2005
| ročník = 29
| ročník = 29
| číslo = 5
| číslo = 5
| strany = 547–553
| strany = 547–553
| url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15827845/
| url = http://www.springerlink.com/content/t3727634541l1m67/fulltext.html
| doi = 10.1007/s00268-005-7910-1
| issn = 1432-2323
| issn = 1432-2323
| jazyk = en
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
}}</ref>


== Historie EBM ==
== Historie EBM ==
Uvádí se, že nejstarší popsaný příklad výzkumu prováděného podle zásad EBM je v [[Bible|Bibli]] v knize Danielově, kde židovští mladíci, kteří byli jako rukojmí na babylonském dvoře, odmítli předkládaný pokrm, protože nedodržoval pravidla [[kašrut]]. Správce nad dvořany jim nechtěl umožnit dodržování speciální diety v obavě, že by to mohlo ohrozit jejich zdraví (a tím i jeho postavení), jeden z mladíků, Daniel, proto navrhl v desetidenním „experimentu“ ověřit, zda jim košer strava prospěje či uškodí:<ref name="Cl2005" />
Uvádí se, že nejstarší popsaný příklad výzkumu prováděného podle zásad EBM je v [[Bible|Bibli]] v knize Danielově, kde židovští mladíci, kteří žili jako rukojmí na babylonském dvoře, odmítli předkládaný pokrm, protože nedodržoval pravidla [[kašrut]]. Správce nad dvořany jim nechtěl umožnit dodržovat speciální dietu v obavě, že by mohla ohrozit jejich zdraví, a tím jeho postavení. Jeden z mladíků, Daniel, proto navrhl ověřit v desetidenním „experimentu“, zda jim košer strava prospěje, nebo uškodí:<ref name="Cl2005" />


:''A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými. I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Dn 1,10-14, Bible Kralická |url=http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Dn1.php |datum přístupu=2008-07-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080802111315/http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Dn1.php |datum archivace=2008-08-02 |nedostupné=ano }}</ref>
:''A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými. I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní. Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Dn 1,10-14 | periodikum = Bible Kralická |url=http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Dn1.php |datum přístupu=2008-07-24 | poznámka = ©Bůh. Použito s laskavým svolením. |url archivu=https://web.archive.org/web/20080802111315/http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/k/Dn1.php |datum archivace=2008-08-02 |nedostupné=ano }}</ref>


Jednou z prvních studií, která by splnila podmínky EBM, navrhl v 17. století [[Jean-Baptiste van Helmont]]. Pro rozlišení účinnosti [[pouštění žilou]] u některých navrhoval rozdělit 200 až 500 nemocných do dvou skupin a jedné léčit s pouštěním žilou a druhou bez této procedury. Tento experiment nebyl nikdy realizován.<ref name="Cl2005" />
Jednu z prvních studií, která by splnila podmínky EBM, navrhl v 17. století [[Jean-Baptiste van Helmont]]. K rozlišení účinnosti [[pouštění žilou]] navrhoval rozdělit 200 až 500 nemocných do dvou skupin a jednu léčit pouštěním žilou, druhou bez této procedury. Experiment však nebyl nikdy realizován.<ref name="Cl2005" />


Francouzský lékař Pierre Charles-Alexandre Louis (1787–1872) bývá uváděn jako první, kdo použil statistické hodnocení svých výsledků. Prokázal tak, že [[pouštění žilou]] je metodou neúčinnou, jeho výsledky však zůstaly nepovšimnuty.<ref name="Cl2005" />
Francouzský lékař [[Pierre Charles-Alexandre Louis]] (1787–1872) bývá uváděn jako první, kdo použil statistické hodnocení svých výsledků. Prokázal tak, že [[pouštění žilou]] je metodou neúčinnou. Jeho výsledky však zůstaly nepovšimnuty.<ref name="Cl2005" />


Počátkem dvacátého století se začínají objevovat první principy EBM i v klinické praxi. [[Boston]]ský [[chirurg]] Ernest Amory Codman (1869-1940) vypracoval systém hodnocení výsledků chirurgických [[Operace (medicína)|operací]] umožňující jejich vzájemné srovnávání. Začínají se provádět rozsáhlejší studie srovnávající terapeutické postupy, např. v terapii [[tuberkulóza|tuberkulózy]].<ref name="Cl2005" />
Počátkem 20. století se začaly projevovat první principy EBM i v klinické praxi. [[Boston]]ský [[chirurg]] [[Ernest Amory Codman]] (1869–1940) vypracoval systém hodnocení výsledků chirurgických [[Operace (medicína)|operací]], který umožňoval srovnávat výsledky operací. Začaly se provádět rozsáhlejší studie srovnávající terapeutické postupy, například v terapii [[tuberkulóza|tuberkulózy]].<ref name="Cl2005" />


Koncem 20. století vrcholí vývoj EBM pracemi Archie Cochrana z [[Spojené království|Velké Británie]] a Davida Sackett z [[Kanada|Kanady]].<ref name="Cl2005" />
Koncem 20. století vrcholil vývoj EBM pracemi [[Archie Cochrane|Archie Cochrana]] z [[Spojené království|Velké Británie]] a [[David Sackett|Davida Sacketta]] z [[Kanada|Kanady]].<ref name="Cl2005" />


Samotný pojem EBM je poměrně nový, poprvé byl použit zřejmě v 90. letech pracovníky McMastersovy Univerzity jako „''systémový přístup k analýze publikovaných výzkumných prací jako základ klinického rozhodování''“.<ref name="Cl2005" /> V roce 1996 byl Sackettem a spol. definován pojem EBM poněkud formálněji jako "''vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty''".<ref name="Sa1996" />
Samotný pojem EBM je poměrně nový, poprvé byl použit zřejmě v 90. letech pracovníky McMastersovy Univerzity jako „''systémový přístup k analýze publikovaných výzkumných prací jako základ klinického rozhodování''“.<ref name="Cl2005" /> V roce 1996 byl Sackettem a spol. definován pojem EBM poněkud formálněji jako „''vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty''“.<ref name="Sa1996" />


== Principy EBM ==
== Principy EBM ==
Použití principů medicíny založené na důkazech vlastně znamená využití vedle osobní zkušenosti i zkušeností většiny lékařů v diagnostice a terapii jednoho konkrétního pacienta. Je to rozdíl oproti tradičnímu přístupu, který preferuje především individuální zkušenost.<ref name="Sa1996" />
Použití principů medicíny založené na důkazech vlastně znamená využít kromě osobní zkušenosti i zkušenost většiny lékařů v diagnostice a terapii jednoho konkrétního pacienta. Je to rozdíl oproti tradičnímu přístupu, který preferuje především individuální zkušenost.<ref name="Sa1996" />


V ideálním případě by měl lékař postupovat tak, že si nejprve problém formuluje. Formulace problému spočívá v tom, že se přesně definuje, o jakého pacienta se jedná, jakým způsobem chce řešit pacientův problém, popř. i jaký je alternativní způsob řešení a čeho chce dosáhnout. Poté se přesně formuluje dotaz v [[databáze|databázích]] odborných časopisů - např. [[PubMed]] (rozhraní databáze [[MEDLINE]]), [[Cochrane (databáze)|Cochrane]] nebo Web of Science. Každý nalezený článek by pak měl být zhodnocen, zda skutečně odpovídá na hledaný dotaz. Měl by být zhodnocen i metodologicky, zda má vůbec nějakou vypovídací hodnotu.<ref name="Gr2003">{{Citace monografie
V optimálním případě by měl lékař postupovat tak, že si nejprve problém formuluje. Formulace problému spočívá v tom, že přesně definuje, o jakého pacienta se jedná, jakým způsobem chce řešit pacientův problém, popř. jaký je alternativní způsob řešení a čeho chce dosáhnout. Poté přesně formuluje dotaz v [[databáze|databázi]] odborných časopisů, například [[PubMed]] (rozhraní databáze [[MEDLINE]]), [[Cochrane (databáze)|Cochrane]] nebo [[Web of Science]]. Každý nalezený článek by pak měl zhodnotit – zda skutečně odpovídá hledané problematice (zda je relevantní rešeršnímu dotazu). Měl by jej zhodnotit i metodologicky, zda má vypovídací hodnotu.<ref name="Gr2003">{{Citace monografie
| příjmení = Greenhalgh
| příjmení = Greenhalgh
| jméno = T.
| jméno = Trisha
| titul = Jak pracovat s vědeckou publikací
| titul = Jak pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založené na důkazu
| vydavatel = Grada
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| místo = Praha
Řádek 59: Řádek 61:
| isbn = 80-247-0310-6
| isbn = 80-247-0310-6
| strany = 201
| strany = 201
| jazyk = cs
}}</ref> Nalezené důkazy mají určitou hierarchii, lékař by se měl vždy řídit tím důkazem, který je v hierarchii nejvýše. Pokud jsou na dané úrovni k dispozici dva protichůdné důkazy, je podstatné metodologické zhodnocení. Hierarchie důkazů vypadá (volně podle)<ref name="Gr2003" /> následovně:
}}</ref> Nalezené důkazy mají určitou hierarchii, lékař by se měl vždy řídit tím důkazem, který je v hierarchii nejvýše. Pokud jsou na dané úrovni k dispozici dva protichůdné důkazy, je podstatné metodologické zhodnocení. Hierarchie důkazů vypadá (volně podle)<ref name="Gr2003" /> následovně:
# [[metaanalýza|metaanalýzy]] a [[systematický přehled|systematické přehledy]] (angl. ''systematic reviews'')
# [[metaanalýza|metaanalýzy]] a [[systematický přehled|systematické přehledy]] (angl. systematic reviews)
# [[randomizovaná kontrolovaná studie|randomizované kontrolované studie]] (angl. ''randomised controlled trial'')
# [[randomizovaná kontrolovaná studie|randomizované kontrolované studie]] (controlled trial)
# [[kohortová studie|kohortové studie]] (angl. ''cohort trial'')
# [[kohortová studie|kohortové studie]] (trial)
# [[studie případů a kontrol]] (angl. ''case-control study'')
# [[studie případů a kontrol]] (control study)
# [[průřezová studie|průřezové studie]] (angl. ''cross-sectional study'')
# [[průřezová studie|průřezové studie]] (sectional study)
# [[kazuistika|kazuistiky]] (angl. ''case report'')
# [[kazuistika|kazuistiky]] (case report)
# zásah do předpokládaného [[patogeneze|patogenetického]] mechanizmu
# zásah do předpokládaného [[patogeneze|patogenetického]] mechanizmu.


Roku 2019 v neúplném přehledu randomizované kontrolované studie odhalily stovky používaných medicínských postupů, které nefungují.<ref>http://www.osel.cz/10591-od-400-lekarskych-postupu-uplatnovanych-v-praxi-by-se-melo-upustit-neucinkuji.html - Od 400 lékařských postupů uplatňovaných v praxi by se mělo upustit, neúčinkují</ref> Přesto lze i randomizované kontrolované studie špatně interpretovat.<ref>http://www.osel.cz/10563-pokrivene-zaklady-kardiologickej-vedy.html - Pokrivené základy kardiologickej vedy</ref>
Roku 2019 odhalily [[Randomizace|randomizované]] kontrolované studie stovky používaných medicínských postupů, které nefungují.<ref>PAZDERA, Josef. Od 400 lékařských postupů uplatňovaných v praxi by se mělo upustit, neúčinkují. In: ''OSEL'' [online]. 13.06.2019 [cit. 25. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/10591-od-400-lekarskych-postupu-uplatnovanych-v-praxi-by-se-melo-upustit-neucinkuji.html</ref> Ovšem i randomizované kontrolované studie lze interpretovat chybně.<ref>ČIERNIK, Matej. Pokrivené základy kardiologickej vedy. In: ''OSEL'' [online]. 28.05.2019 [cit. 25. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/10563-pokrivene-zaklady-kardiologickej-vedy.html</ref>


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


⚫
=== Literatura ===
== Související články ==
⚫
* [[Epidemiologie]]
⚫
* [[Lékařství]]
⚫
* [[Rizikový faktor]]
⚫
* [[Statistika]]

⚫
== Literatura ==
* {{Citace periodika
* {{Citace periodika
| příjmení = Doherty
| příjmení = Doherty
Řádek 122: Řádek 118:
}} {{Wayback|url=http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html |date=20080104110642 }}
}} {{Wayback|url=http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0402/0402075.html |date=20080104110642 }}


== Externí odkazy ==
=== Související články ===
⚫
* [[Epidemiologie]]
⚫
* {{commonscat}}
⚫
* [[Lékařství]]
⚫
* [http://www.veda.cz/article.do?articleId=6061 Medicína založená na důkazech na www.veda.cz] {{Wayback|url=http://www.veda.cz/article.do?articleId=6061 |date=20090303090921 }}
⚫
* [[Rizikový faktor]]
⚫
* [[Statistika]]


=== Externí odkazy ===
⚫
* [http://www.veda.cz/article.do?articleId=6061 Medicína založená na důkazech na www.veda.cz] {{Wayback|url=http://www.veda.cz/article.do?articleId=6061 |date=20090303090921 }}
⚫
* {{commonscat}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Medicína}}
{{Portály|Medicína}}

Verze z 25. 9. 2023, 20:45

Evidence-based medicine (EBM, medicína založená na důkazech) je „vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty“.[1] Přístup medicíny založené na důkazech by se měl projevovat již během výuky mediků. Mělo by docházet k odklonu od autoritativního stylu výuky a přesunout výuku směrem k práci s informacemi.[2]

Historie EBM

Uvádí se, že nejstarší popsaný příklad výzkumu prováděného podle zásad EBM je v Bibli v knize Danielově, kde židovští mladíci, kteří žili jako rukojmí na babylonském dvoře, odmítli předkládaný pokrm, protože nedodržoval pravidla kašrut. Správce nad dvořany jim nechtěl umožnit dodržovat speciální dietu v obavě, že by mohla ohrozit jejich zdraví, a tím jeho postavení. Jeden z mladíků, Daniel, proto navrhl ověřit v desetidenním „experimentu“, zda jim košer strava prospěje, nebo uškodí:[2]

A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými. I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní. Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.[3]

Jednu z prvních studií, která by splnila podmínky EBM, navrhl v 17. století Jean-Baptiste van Helmont. K rozlišení účinnosti pouštění žilou navrhoval rozdělit 200 až 500 nemocných do dvou skupin a jednu léčit pouštěním žilou, druhou bez této procedury. Experiment však nebyl nikdy realizován.[2]

Francouzský lékař Pierre Charles-Alexandre Louis (1787–1872) bývá uváděn jako první, kdo použil statistické hodnocení svých výsledků. Prokázal tak, že pouštění žilou je metodou neúčinnou. Jeho výsledky však zůstaly nepovšimnuty.[2]

Počátkem 20. století se začaly projevovat první principy EBM i v klinické praxi. Bostonský chirurg Ernest Amory Codman (1869–1940) vypracoval systém hodnocení výsledků chirurgických operací, který umožňoval srovnávat výsledky operací. Začaly se provádět rozsáhlejší studie srovnávající terapeutické postupy, například v terapii tuberkulózy.[2]

Koncem 20. století vrcholil vývoj EBM pracemi Archie Cochrana z Velké Británie a Davida Sacketta z Kanady.[2]

Samotný pojem EBM je poměrně nový, poprvé byl použit zřejmě v 90. letech pracovníky McMastersovy Univerzity jako „systémový přístup k analýze publikovaných výzkumných prací jako základ klinického rozhodování“.[2] V roce 1996 byl Sackettem a spol. definován pojem EBM poněkud formálněji jako „vědomé, zřetelné a soudné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči o jednotlivé pacienty“.[1]

Principy EBM

Použití principů medicíny založené na důkazech vlastně znamená využít kromě osobní zkušenosti i zkušenost většiny lékařů v diagnostice a terapii jednoho konkrétního pacienta. Je to rozdíl oproti tradičnímu přístupu, který preferuje především individuální zkušenost.[1]

V optimálním případě by měl lékař postupovat tak, že si nejprve problém formuluje. Formulace problému spočívá v tom, že přesně definuje, o jakého pacienta se jedná, jakým způsobem chce řešit pacientův problém, popř. jaký je alternativní způsob řešení a čeho chce dosáhnout. Poté přesně formuluje dotaz v databázi odborných časopisů, například PubMed (rozhraní databáze MEDLINE), Cochrane nebo Web of Science. Každý nalezený článek by pak měl zhodnotit – zda skutečně odpovídá hledané problematice (zda je relevantní rešeršnímu dotazu). Měl by jej zhodnotit i metodologicky, zda má vypovídací hodnotu.[4] Nalezené důkazy mají určitou hierarchii, lékař by se měl vždy řídit tím důkazem, který je v hierarchii nejvýše. Pokud jsou na dané úrovni k dispozici dva protichůdné důkazy, je podstatné metodologické zhodnocení. Hierarchie důkazů vypadá (volně podle)[4] následovně:

  1. metaanalýzy a systematické přehledy (angl. systematic reviews)
  2. randomizované kontrolované studie (controlled trial)
  3. kohortové studie (trial)
  4. studie případů a kontrol (control study)
  5. průřezové studie (sectional study)
  6. kazuistiky (case report)
  7. zásah do předpokládaného patogenetického mechanizmu.

Roku 2019 odhalily randomizované kontrolované studie stovky používaných medicínských postupů, které nefungují.[5] Ovšem i randomizované kontrolované studie lze interpretovat chybně.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c SACKETT, David L.; ROSENGERG, William M. C.; GRAY, Muir J. A., HAYES, Brian R.; RICHARDSON, Scott W. Evidence based medicine: what it is and what it isn't. BMJ. 1996, roč. 312, čís. 7023, s. 71–72. Dostupné online. ISSN 0959-8138. DOI https://doi.org/10.1136/bmj.312.7023.71. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g CLARIDGE, Jeffrey A.; FABIAN, Timothy C. History and development of evidence-based medicine. World Journal of Surgery. 2005, roč. 29, čís. 5, s. 547–553. Dostupné online. ISSN 1432-2323. DOI 10.1007/s00268-005-7910-1. (anglicky) 
  3. ↑ Dn 1,10-14. Bible Kralická [online]. [cit. 2008-07-24]. ©Bůh. Použito s laskavým svolením.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-02. 
  4. ↑ a b GREENHALGH, Trisha. Jak pracovat s vědeckou publikací: základy medicíny založené na důkazu. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0310-6. S. 201. 
  5. ↑ PAZDERA, Josef. Od 400 lékařských postupů uplatňovaných v praxi by se mělo upustit, neúčinkují. In: OSEL [online]. 13.06.2019 [cit. 25. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/10591-od-400-lekarskych-postupu-uplatnovanych-v-praxi-by-se-melo-upustit-neucinkuji.html
  6. ↑ ČIERNIK, Matej. Pokrivené základy kardiologickej vedy. In: OSEL [online]. 28.05.2019 [cit. 25. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/10563-pokrivene-zaklady-kardiologickej-vedy.html

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evidence-based_medicine&oldid=23216351“