Útok kyselinou

Maryam, oběť útoku kyselinou, Teherán (2018)

Útok kyselinou, nazývaný také kyselinový útok či házení kyselinou je forma násilného útoku, spočívají v házení kyseliny či jiné žíravé látky na tělo jiné osoby s úmyslem znetvořit, zmrzačit, mučit nebo zabít. Pachatelé těchto útoků házejí na své oběti žíravé tekutiny, které je popálí a to obvykle zejména v obličeji, poškodí kožní tkáň, kdy v některých případech může dojít až rozpuštění kostí. Útoky kyselinou mohou vést i k trvalé či čátečné slepotě. Ačkoli k útokům kyselinou dochází po celém světě, tento druh násilí je nejčastější v jižní Asii. Podle statistik organizace Acid Survivors Trust International (ASTI) tvoří 80 % obětí na celém světě ženy.

Nejčastějšími druhy kyselin používanými při těchto útocích jsou kyselina sírová a kyselina dusičná. Někdy se používá i kyselina chlorovodíková, která je však méně škodlivá. V oblastech, kde jsou silné kyseliny pod kontrolou se používají i vodné roztoky silně alkalických látek, jako je například hydroxid sodný nebo amoniak.

Dlouhodobé následky těchto zásahů mohou zahrnovat slepotu, popáleniny očí, těžké trvalé jizvy na obličeji a na těle, spolu s dalekosáhlými sociálními, psychologickými a ekonomickými potížemi.

V současnosti jsou útoky kyselinou hlášeny v mnoha částech světa, častěji však v rozvojových zemích. V letech 1999–2013 bylo v Bangladéši napadeno kyselinou celkem 3512 lidí, přičemž od roku 2002 se počet případů každoročně snižuje o 15–20 % na základě přísné legislativy vůči pachatelům a regulace prodeje kyseliny. V Indii jsou útoky kyselinou na historickém maximu a každoročně jich přibývá – ročně je hlášeno 250–300 případů, přičemž skutečný počet by podle organizace Acid Survivors' Trust International mohl přesáhnout 1000.

Léčba a následky

Při kontaktu kyselin s kůží je rozhodující reakční doba. Pokud se omyjí vodou nebo rychle neutralizují, lze popáleniny minimalizovat nebo jim zcela zabránit. Oblasti nechráněné kůží, jako je oční rohovka nebo rty, však mohou být popáleny ihned při kontaktu.

Mnoho obětí je napadeno v oblasti bez okamžitého přístupu k vodě nebo nevidí, protože jsou oslepeny nebo nuceny mít oči zavřené, aby se zabránilo dalším popáleninám oka. V mnoha rozvojových zemích, kde je výskyt popálenin vysoký, je léčba obětí popálenin stále nedostatečná. Nedostatečné financování lékařské péče má za následek, že v zemích, jako je Uganda, Bangladéš a Kambodža, je pro oběti popálenin k dispozici jen velmi málo popáleninových center. Uganda má v celé zemi jedno specializované popáleninové centrum, které bylo otevřeno v roce 2003, Kambodža má pouze jedno popáleninové zařízení a vědci odhadují, že jen 30 % bangladéšské komunity má přístup ke zdravotní péči.

Kromě nedostatečných zdravotnických kapacit se mnoho obětí útoků kyselinou nehlásí na policii kvůli nedůvěře v policejní složky, pocitu beznaděje kvůli beztrestnosti útočníků a strachu z odplaty útočníka. Tyto problémy ještě zhoršuje neznalost způsobu ošetření popálenin: některé oběti si na kyselinu nanesly olej, místo aby ji důkladně a úplně opláchly vodou po dobu 30 minut nebo déle, aby kyselinu neutralizovaly. Takové domácí prostředky slouží pouze ke zvýšení závažnosti poškození, protože nepůsobí proti kyselosti.

Gender

Přesný odhad poměru pohlaví obětí a pachatelů je obtížné stanovit, protože úřady mnoho útoků kyselinou nehlásí ani neevidují. Například studie z roku 2010 v časopise The Lancet popisuje, že „neexistují žádné spolehlivé statistiky" o výskytu útoků kyselinou v Pákistánu”.

Přehled literatury z roku 2007 analyzoval 24 studií ve 13 zemích za posledních 40 let, které zahrnovaly 771 případů. Podle londýnské charitativní organizace Acid Survivors Trust International je 80 % útoků kyselinou spácháno na ženách a útoky kyselinou jsou hrubě podhodnoceny. V některých regionech jsou útoky mužů na ženské oběti často vedeny mentalitou „když tě nemůžu mít já, nebude tě mít nikdo”.

V Bangladéši bylo házení kyseliny označeno za „genderový zločin”, protože zde převažují ženské oběti, které jsou napadány muži, a to z důvodu odmítání sňatku nebo odmítání sexuálních návrhů. Na Jamajce je častou příčinou házení kyseliny ženami na jiné ženy v souvislosti s hádkami o mužské partnery. Ve Spojeném království jsou většinou obětí muži a mnoho těchto útoků souvisí s násilím gangů.

V Indii byla žena dvakrát napadena nožem, ale proti podezřelému nebylo vzneseno žádné trestní oznámení a policejní pomoc jí byla poskytnuta až po hospitalizaci po útoku kyselinou, což vyvolává otázky o lhostejnosti policie při řešení případů obtěžování.

Dalším faktorem, který vystavuje oběti zvýšenému riziku útoku kyselinou, je jejich socioekonomický status, neboť osoby žijící v chudobě mají větší pravděpodobnost, že budou napadeny. V roce 2013 se tři země s nejčastějším výskytem útoků kyselinou – Bangladéš, Indie a Kambodža – umístily na 75., 101., resp. 104. místě ze 136 zemí na žebříčku Global Gender Gap Index, který měří rovnost příležitostí mezi muži a ženami v jednotlivých zemích.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acid attack na anglické Wikipedii.