Polykondenzace: Porovnání verzí
m drobná oprava značka: editace z Vizuálního editoru |
+šablona překlad, +reference 2x značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Pokud monomer nese dvě [[Funkční skupina|funkční skupiny]], vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny. |
Pokud monomer nese dvě [[Funkční skupina|funkční skupiny]], vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny. |
||
Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací [[Fenol|fenolu]] s [[Formaldehyd|formaldehydem]] vyroben polymer, který dnes známe pod názvem [[bakelit]]. Dnes se polykondenzací vyrábějí [[Polyamid|polyamidy]] ([[nylon]], [[silon]]), [[Polyester|polyestery]] ([[tesil]]), [[Polykarbonát|polykarbonáty]] (makrolon), [[polyfenoly]] ( |
Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací [[Fenol|fenolu]] s [[Formaldehyd|formaldehydem]] vyroben polymer, který dnes známe pod názvem [[bakelit]]. Dnes se polykondenzací vyrábějí [[Polyamid|polyamidy]] ([[nylon]], [[silon]]), [[Polyester|polyestery]] ([[tesil]]), [[Polykarbonát|polykarbonáty]] (makrolon), [[polyfenoly]] (bakelit), [[Polyimidová vlákna|polyimidy]] (kapton) nebo [[silikon]]y. Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu [[Bílkovina|bílkovin]] z [[Aminokyselina|aminokyselin]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Lechner |
|||
| jméno = M. D. |
|||
| titul = Makromolekulare Chemie : ein Lehrbuch für Chemiker, Physiker, Materialwissenschaftler und Verfahrenstechniker |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/647854377 |
|||
| vydání = 4 |
|||
| vydavatel = Birkhäuser |
|||
| místo = Basel |
|||
| rok vydání = 2010 |
|||
| počet stran = 536 |
|||
| strany = 119-136 |
|||
| isbn = 978-3-7643-8891-1 |
|||
| isbn2 = 3-7643-8891-9 |
|||
| oclc = 647854377 |
|||
| jazyk = de |
|||
}}</ref> |
|||
== Průběh polykondenzace == |
== Průběh polykondenzace == |
||
Polymerace probíhá ve třech fázích: |
Polymerace probíhá ve třech fázích: |
||
* iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] nebo [[Trojná vazba|trojných vazeb]], otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku. |
* iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] nebo [[Trojná vazba|trojných vazeb]], otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku. |
||
* propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno. |
* propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno. |
||
Řádek 31: | Řádek 45: | ||
== Příklady polykondenzace == |
== Příklady polykondenzace == |
||
=== Vznik polyamidu === |
=== Vznik polyamidu === |
||
[[Soubor:Condensation_polymerization_diacid_diamine.svg| |
[[Soubor:Condensation_polymerization_diacid_diamine.svg|střed|473x473pixelů|]]Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Wollrab |
|||
| jméno = Adalbert |
|||
| titul = Organische Chemie eine Einführung für Lehramts- und Nebenfachstudenten |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/50977585 |
|||
| vydání = 2 |
|||
| vydavatel = Springer-Verlag |
|||
| místo = Berlin |
|||
| rok vydání = 1999 |
|||
| počet stran = 979 |
|||
| strany = 527 |
|||
| isbn = 978-3-540-43998-1 |
|||
| isbn2 = 3-540-43998-6 |
|||
| oclc = 50977585 |
|||
| jazyk = de |
|||
}}</ref> |
|||
=== Vznik polyfenolu === |
=== Vznik polyfenolu === |
||
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg| |
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg|střed|476x476pixelů]]Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Vznik polyesteru === |
=== Vznik polyesteru === |
||
[[Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg| |
[[Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg|střed|483x483pixelů|]]Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody. |
||
== Reference == |
|||
{{Překlad|en|Condensation polymer|1020470684|de|Polykondensation|201485198}}<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
*V části tohoto článku byl požit překlad z anglické a německé Wikipedie |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 18. 8. 2021, 16:50
Polykondenzace je společně s polyadicí jeden z typů stupňovité polymerace – reakce syntetických makromolekulárních látek. V průběhu reakce nevzniká jenom polymer, ale i nízkomolekulární produkt (např. voda, methanol, amoniak).
Nejde o polymerizaci řetězovou, ale o pozvolnější stupňovitou. Ze dvou monomerů vznikne dimer, dále trimer a postupně až polymer. Postupně tedy kondenzují monomery, oligomery a nakonec vznikají polymery (polykondenzáty).
Pokud monomer nese dvě funkční skupiny, vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny.
Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací fenolu s formaldehydem vyroben polymer, který dnes známe pod názvem bakelit. Dnes se polykondenzací vyrábějí polyamidy (nylon, silon), polyestery (tesil), polykarbonáty (makrolon), polyfenoly (bakelit), polyimidy (kapton) nebo silikony. Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu bílkovin z aminokyselin.[1]
Průběh polykondenzace
Polymerace probíhá ve třech fázích:
- iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení dvojných nebo trojných vazeb, otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku.
- propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno.
- terminace, dosažení rovnováhy a ukončení růstu řetězce.
Schéma polykondenzace
aAa + bBb → aABb + ab
aAa + aABb → aABAa + ab
bBb + aABb → bBABb + ab .....,
kde
- aAa, bBb jsou monomery s funkčními skupina a, b
- ab je vedlejší produkt
Ze schématu plyne, že u polykondenzačních reakcí probíhají náhodné reakce mezi všemi počátečními monomery a jejich následnými meziprodukty. Po krátké době zreaguje většina monomerů na polymery o nízkém polymeračním stupni. Vyššího polymeračního stupně lze dosáhnout prodloužením doby polykondenzace nebo odstraňováním vedlejšího produktu.
Příklady polykondenzace
Vznik polyamidu
Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.[2]
Vznik polyfenolu
Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody.
Polykondenzace formaldehydu s difenolem a fenolem na polyfenol za uvolnění vody.
Vznik polyesteru
Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Condensation polymer na anglické Wikipedii a Polykondensation na německé Wikipedii.
- ↑ LECHNER, M. D. Makromolekulare Chemie : ein Lehrbuch für Chemiker, Physiker, Materialwissenschaftler und Verfahrenstechniker. 4. vyd. Basel: Birkhäuser, 2010. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7643-8891-1, ISBN 3-7643-8891-9. OCLC 647854377 S. 119-136. (německy)
- ↑ WOLLRAB, Adalbert. Organische Chemie eine Einführung für Lehramts- und Nebenfachstudenten. 2. vyd. Berlin: Springer-Verlag, 1999. 979 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-43998-1, ISBN 3-540-43998-6. OCLC 50977585 S. 527. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu polykondenzace na Wikimedia Commons