Polykondenzace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m drobná oprava
+šablona překlad, +reference 2x
Řádek 6: Řádek 6:
Pokud monomer nese dvě [[Funkční skupina|funkční skupiny]], vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny.
Pokud monomer nese dvě [[Funkční skupina|funkční skupiny]], vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny.


Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací [[Fenol|fenolu]] s [[Formaldehyd|formaldehydem]] vyroben polymer, který dnes známe pod názvem [[bakelit]]. Dnes se polykondenzací vyrábějí [[Polyamid|polyamidy]] ([[nylon]], [[silon]]), [[Polyester|polyestery]] ([[tesil]]), [[Polykarbonát|polykarbonáty]] (makrolon), [[polyfenoly]] ([[bakelit]]), [[Polyimidová vlákna|polyimidy]] (kapton) nebo [[Silikon|silikony.]] Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu [[Bílkovina|bílkovin]] z [[Aminokyselina|aminokyselin]].
Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací [[Fenol|fenolu]] s [[Formaldehyd|formaldehydem]] vyroben polymer, který dnes známe pod názvem [[bakelit]]. Dnes se polykondenzací vyrábějí [[Polyamid|polyamidy]] ([[nylon]], [[silon]]), [[Polyester|polyestery]] ([[tesil]]), [[Polykarbonát|polykarbonáty]] (makrolon), [[polyfenoly]] (bakelit), [[Polyimidová vlákna|polyimidy]] (kapton) nebo [[silikon]]y. Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu [[Bílkovina|bílkovin]] z [[Aminokyselina|aminokyselin]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lechner
| jméno = M. D.
| titul = Makromolekulare Chemie : ein Lehrbuch für Chemiker, Physiker, Materialwissenschaftler und Verfahrenstechniker
| url = https://www.worldcat.org/oclc/647854377
| vydání = 4
| vydavatel = Birkhäuser
| místo = Basel
| rok vydání = 2010
| počet stran = 536
| strany = 119-136
| isbn = 978-3-7643-8891-1
| isbn2 = 3-7643-8891-9
| oclc = 647854377
| jazyk = de
}}</ref>


== Průběh polykondenzace ==
== Průběh polykondenzace ==
Polymerace probíhá ve třech fázích:
Polymerace probíhá ve třech fázích:

* iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] nebo [[Trojná vazba|trojných vazeb]], otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku.
* iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení [[Dvojná vazba (chemie)|dvojných]] nebo [[Trojná vazba|trojných vazeb]], otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku.
* propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno.
* propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno.
Řádek 31: Řádek 45:


== Příklady polykondenzace ==
== Příklady polykondenzace ==

=== Vznik polyamidu ===
=== Vznik polyamidu ===
[[Soubor:Condensation_polymerization_diacid_diamine.svg|náhled|473x473pixelů|Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.]]
[[Soubor:Condensation_polymerization_diacid_diamine.svg|střed|473x473pixelů|]]Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wollrab

| jméno = Adalbert

| titul = Organische Chemie eine Einführung für Lehramts- und Nebenfachstudenten

| url = https://www.worldcat.org/oclc/50977585

| vydání = 2
| vydavatel = Springer-Verlag
| místo = Berlin
| rok vydání = 1999
| počet stran = 979
| strany = 527
| isbn = 978-3-540-43998-1
| isbn2 = 3-540-43998-6
| oclc = 50977585
| jazyk = de
}}</ref>


=== Vznik polyfenolu ===
=== Vznik polyfenolu ===
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg|náhled|476x476pixelů|Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody.]]
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_1.svg|střed|476x476pixelů]]Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody.
⚫
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_2.svg|střed|485x485pixelů|]]Polykondenzace formaldehydu s difenolem a fenolem na polyfenol za uvolnění vody.



⚫
[[Soubor:Polykondensation_Bakelit_2.svg|náhled|485x485pixelů|Polykondenzace formaldehydu s difenolem a fenolem na polyfenol za uvolnění vody.]]














=== Vznik polyesteru ===
=== Vznik polyesteru ===
[[Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg|náhled|483x483pixelů|Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody.]]
[[Soubor:Polykondensationsreaktion_Polyester.svg|střed|483x483pixelů|]]Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody.









== Reference ==
{{Překlad|en|Condensation polymer|1020470684|de|Polykondensation|201485198}}<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

*V části tohoto článku byl požit překlad z anglické a německé Wikipedie
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Verze z 18. 8. 2021, 16:50

Ukázka struktury polyfenolu, ze kterého se vyrábí bakelit.

Polykondenzace je společně s polyadicí jeden z typů stupňovité polymerace – reakce syntetických makromolekulárních látek. V průběhu reakce nevzniká jenom polymer, ale i nízkomolekulární produkt (např. voda, methanol, amoniak).

Nejde o polymerizaci řetězovou, ale o pozvolnější stupňovitou. Ze dvou monomerů vznikne dimer, dále trimer a postupně až polymer. Postupně tedy kondenzují monomery, oligomery a nakonec vznikají polymery (polykondenzáty).

Pokud monomer nese dvě funkční skupiny, vzniká lineární polymer, pokud nese více funkčních skupin, vzniká trojrozměrný polymer. Reaktivita funkčních skupin je v podstatě nezávislá na délce řetězce, na němž jsou umístěny.

Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací fenolu s formaldehydem vyroben polymer, který dnes známe pod názvem bakelit. Dnes se polykondenzací vyrábějí polyamidy (nylon, silon), polyestery (tesil), polykarbonáty (makrolon), polyfenoly (bakelit), polyimidy (kapton) nebo silikony. Jako polykondenzaci můžeme klasifikovat i přírodní syntézu bílkovin z aminokyselin.[1]

Průběh polykondenzace

Polymerace probíhá ve třech fázích:

  • iniciace, aktivace monomeru přivedením energie potřebné k rozštěpení dvojných nebo trojných vazeb, otevírání těchto vícenásobných vazeb uhlíku.
  • propagace, lavinovitý růst řetězec s uvolňováním reakčního tepla, které musí být odváděno.
  • terminace, dosažení rovnováhy a ukončení růstu řetězce.

Schéma polykondenzace

aAa + bBb → aABb + ab

aAa + aABb → aABAa + ab

bBb + aABb → bBABb + ab .....,

kde

- aAa, bBb jsou monomery s funkčními skupina a, b

- ab je vedlejší produkt

Ze schématu plyne, že u polykondenzačních reakcí probíhají náhodné reakce mezi všemi počátečními monomery a jejich následnými meziprodukty. Po krátké době zreaguje většina monomerů na polymery o nízkém polymeračním stupni. Vyššího polymeračního stupně lze dosáhnout prodloužením doby polykondenzace nebo odstraňováním vedlejšího produktu.

Příklady polykondenzace

Vznik polyamidu

Reakce kyseliny dikarboxylové s diaminem za vzniku polyamidu a uvolnění vody.[2]

Vznik polyfenolu

Reakce formaldehydu se dvěma fenoly za vzniku difenolu a vody.

Polykondenzace formaldehydu s difenolem a fenolem na polyfenol za uvolnění vody.

Vznik polyesteru

Polykondenzace ethandiolu s karboxylovou kyselinou na polyester za uvolnění vody.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Condensation polymer na anglické Wikipedii a Polykondensation na německé Wikipedii.

  1. ↑ LECHNER, M. D. Makromolekulare Chemie : ein Lehrbuch für Chemiker, Physiker, Materialwissenschaftler und Verfahrenstechniker. 4. vyd. Basel: Birkhäuser, 2010. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7643-8891-1, ISBN 3-7643-8891-9. OCLC 647854377 S. 119-136. (německy) 
  2. ↑ WOLLRAB, Adalbert. Organische Chemie eine Einführung für Lehramts- und Nebenfachstudenten. 2. vyd. Berlin: Springer-Verlag, 1999. 979 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-43998-1, ISBN 3-540-43998-6. OCLC 50977585 S. 527. (německy) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polykondenzace&oldid=20397306“