Přeskočit na obsah

Henry George: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rozšíření dostupných informací
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Rozšíření dostupných informací
značky: nevhodná syntaxe v nadpisu možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 229: Řádek 229:
| vydavatel = Oxford University Press
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Oxford Dictionary of National Biography
| edice = Oxford Dictionary of National Biography
}}</ref>

Jednoho dne v roce 1871 jel George na koni a zastavil se na vyhlídce na Sanfranciský záliv. Což ho dovedlo k zamyšlení:

''„Zeptal jsem se procházejícího pastevce, jelikož mě nenapadlo nic lepšího, kolik tu vlastně stojí pozemky. Ukázal na nějaké pasoucí se krávy, které byly tak daleko, že vypadaly jako myšky, a řekl: „Nevím to přesně, ale támhleten muž prodává část půdy – tisíc dolarů za akr.“ A bleskově mi na mysli přišla spojitost mezi růstem chudoby a růstem bohatství. S navyšováním populace nabývá půda na hodnotě a muži, kteří ji obhospodařují, musí platit vyšší rentu za tuto výsadu.“''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fuller
| jméno = A. James
| titul = Nock, Albert Jay (1870-1945), critic and writer
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1601205
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref>

Při návštěvě města New York byl překvapen paradoxem, který tam viděl. Chudina v dlouhou dobu vzkvétajícím městě je na tom hůře než chudina v méně rozvinuté Kalifornii. Na těchto pozorováních založil svou další knihu ''Progress and Poverty'' (1879), která se stala velkým úspěchem a prodala se ve více než třech milionech výtisků. V ní George pronesl myšlenku, že nemalá část bohatství získaného společenským a technologickým pokrokem je pod kompletní kontrolou majitelů pozemků a monopolistů skrze rentu. George shledal jako velkou křivdu, že soukromý sektor profituje z toho, že zamezuje přístup k přírodním zdrojům a na produktivní práci uvaluje těžké daně. Shledával to ekvivalentem otroctví. Jeho koncept se v jistém smyslu shodoval s teorií námezdního otroctví. V této práci též zakomponoval daň z nemovitosti, z níž by vláda danila pouze původní hodnotu půdy. Čímž zabrání soukromým zájmům profitovat jen z pouhého vlastnictví (myšleno té půdy), ale dovolí, aby hodnota všech vylepšení krajiny zůstala investorům.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Backhaus
| jméno = G. Jurgen
| titul = Henry George's Ingenious Tax.
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 1997-10
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 453–474
| issn = 0002-9246
| doi = 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = I.—Manual of the Geology of Ireland. By G. Henry Kinahan 8vo., pp. 444, Map, 8 Plates, and 26 Woodcuts. (London, Kegan Paul & Co., 1878.)
| periodikum = Geological Magazine
| datum vydání = 1879-01
| ročník = 6
| číslo = 1
| strany = 37–41
| issn = 0016-7568
| doi = 10.1017/s0016756800156602
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0016756800156602
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

George byl v pozici, aby objevil tento vzorec, jelikož i on sám zažil chudobu. Poznal mnoho odlišných lidských společností a žil v Kalifornii během jejího rychlého vzestupu. A právě tam si povšiml, že společně s konstrukcí železnice roste hodnota pozemků, a hodnota renty roste stejně rychle, možná i rychleji než zvyšující se platy.<ref>{{Citace monografie
| titul = Ruvigny and Raineval, 9th Marquis of (France, (Melville Amadeus Henry Douglas Heddle de La Caillemotte de Massue de Ruvigny) (26 April 1868–6 Oct. 1921)
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u202528
| vydavatel = Oxford University Press
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Ruvigny and Raineval, 9th Marquis of (France, (Melville Amadeus Henry Douglas Heddle de La Caillemotte de Massue de Ruvigny) (26 April 1868–6 Oct. 1921)
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u202528
| vydavatel = Oxford University Press
}}</ref>

== Politická kariéra ==
V roce 1880, tou dobou již renomovaný spisovatel a hlasatel<ref>{{Citace periodika
| příjmení = KUBO
| jméno = TAKUYA
| titul = Turn Us into Real Men:
| periodikum = The Mark Twain Annual
| datum vydání = 2010-11
| ročník = 8
| číslo = 1
| strany = 86–96
| issn = 1553-0981
| doi = 10.1111/j.1756-2597.2010.00043.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1756-2597.2010.00043.x
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>, Goerge se přestěhoval do města New York, kde úzce spolupracoval s irskou nacionalistickou komunitou, přestože jeho předci pocházeli z Anglie. Odtamtud cestoval na místa, jako je Irsko a Skotsko, tam přednášel své ideje, protože i tam byl přístup k pozemkům stále významné politické téma.

V roce 1886 George kandidoval na starostu města New York za United Labor Party (krátce etablovaná politická skupina za Central Labor Union). Dosáhl druhého místa, získal více hlasů než republikánský kandidát Theodor Roosevelt. Volbu vyhrál Abraham Stevens Hewitt, kandidát za Tammany Hall. Jeho vítězství považovala většina Georgových podporovatelů za podvod. Během newyorských státních voleb v roce 1887 George s obtížemi získal třetí místo ve volbě na post Secretary of State of New York.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tribe
| jméno = Henry Franklin
| titul = Blanda, George (17 September 1927–27 September 2010)
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1901021
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rusbridger
| jméno = Alan
| titul = Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist
| url = http://dx.doi.org/10.1093/odnb/9780198614128.013.107671
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Oxford Dictionary of National Biography
}}</ref> United Labor Party byla posléze oslabena vnitřními rozpory, část vedení byla Georgistická, kdežto Marxistická část nechtěla rozlišovat mezi půdou a kapitálem. Katolická část začala pozbývat zájmu poté, co z řad ULP byl vyloučen páter Edward McGlynn. A mnozí byli též proti Georgově politice volného obchodu.

George měl silné rozpory s Terrencem V. Powderlym, presidentem dělnické federace Kights of Labor, klíčovým členem United Labor Coalition. V prvopočátku s Powderlym vycházel, později George začal kategoricky odmítat návrhy na celní poplatky, které Powderly společně s dalšími z dělnického hnutí předkládali, jelikož se mu nezdáli zdravé po ochranu amerických dělníků. Georgova ostrá kritika cla ho postavila proti Powderlymu a dalším z hnutí.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Weir
| jméno = Robert E.
| titul = A Fragile Alliance.
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 1997-10
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 421–439
| issn = 0002-9246
| doi = 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02653.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1536-7150.1997.tb02653.x
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> V roce 1898 George znovu kandidoval na starostu New Yorku, ale během kampaně prodělal infarkt.<ref>{{Citace monografie
| titul = Why Past Reforms Failed
| url = http://dx.doi.org/10.1007/978-0-387-71143-0_1
| vydavatel = Springer US
| místo = Boston, MA
| strany = 1–12
| isbn = 978-0-387-71141-6
| isbn2 = 978-0-387-71143-0
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Morton, Richard Allen, 1951-
| titul = Roger C. Sullivan and the making of the Chicago Democratic machine, 1881-1908
| url = https://www.worldcat.org/oclc/933590613
| místo = Jefferson, North Carolina
| počet stran = ix, 209 pages
| isbn = 978-1-4766-6377-7
| isbn2 = 1-4766-6377-7
| oclc = 933590613
}}</ref>

Během Georgova života se komunity v Delawaru a Alabamě vyvíjeli podle jeho jednotné daně z půdy a tento odkaz přetrval. Jednotná daň byla aplikována i na dalších územích po celém světě, například v Austrálii, Novém Zélandu a na Tchaj-wanu. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Caves
| jméno = Roger W.
| titul = Encyclopedia of the City
| datum vydání = 2004-03-01
| doi = 10.4324/9780203484234
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203484234
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

== Úmrtí a pohřeb ==
George prodělal svůj první infarkt v roce 1890 po světovém turné přednášek zaměřených na pozemková práva a vztah mezi rentou a chudobou. Infarkt ho velmi oslabil, nikdy se již plně nezotavil. I přes to se snažil být stále angažovaný v politice. Proti doporučením lékařů znovu kandidoval na starostu města New York v roce 1897, tentokrát za nezávislé demokraty. Na obavy lékařů odpověděl frází: „I will make the race if I die for it.“ Stres z kampaně mu přivodil druhý infarkt, naň podlehl čtyři dny před volbami.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rusbridger
| jméno = Alan
| titul = Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist
| url = http://dx.doi.org/10.1093/odnb/9780198614128.013.107671
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = Oxford Dictionary of National Biography
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Montgomery
| jméno = David
| titul = George, Henry (1839-1897), economist and reformer
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1500261
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Montgomery
| jméno = David
| titul = George, Henry (1839-1897), economist and reformer
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1500261
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = DODGE
| jméno = R. E.
| titul = NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897
| periodikum = Science
| datum vydání = 1897-10-29
| ročník = 6
| číslo = 148
| strany = 671–672
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.6.148.671-a
| url = http://dx.doi.org/10.1126/science.6.148.671-a
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

Zhruba 100 000 lidí navštívilo Grand Central Palace, aby mohli naposledy pohlédnout Georgovi do tváře.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Spiller
| jméno = Robert E.
| příjmení2 = Gabriel
| jméno2 = Ralph Henry
| titul = The Course of American Democratic Thought: An Intellectual History since 1815.
| periodikum = American Literature
| datum vydání = 1940-11
| ročník = 12
| číslo = 3
| strany = 362
| issn = 0002-9831
| doi = 10.2307/2921038
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2921038
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Zhruba stejný počet lidí, jenž se do budovy nevešel, utvořil pod policejním dohledem dav před budovou. Poté, co se brána Palacu uzavřela, reverend Lyman Abbott, páter Edward MyGlynn, rabín Gustav Gottheil, R. Heber Newton za episkopální církev a John Sherwin Crosby pronesli řeč.<ref>{{Citace periodika
| titul = Public Health (Scotland) Bill
| periodikum = BMJ
| datum vydání = 1897-07-03
| ročník = 2
| číslo = 1905
| strany = 30–31
| issn = 0959-8138
| doi = 10.1136/bmj.2.1905.30
| url = http://dx.doi.org/10.1136/bmj.2.1905.30
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Pietní akty se konaly napříč celými spojenými státy. V Chicagu pět tisíc lidí čekalo na pietní řeč bývalého guvernéra Illinois, Johna Petera Altgelda a Johna Lancestra Spaldinga.<ref>{{Citace monografie
| titul = Judson, Harry Pratt, (20 Dec. 1849–4 March 1927), President of the University of Chicago, 1907–23; President Emeritus since 1923
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u198661
| vydavatel = Oxford University Press
}}</ref> Starosta Strong se při shromáždění rozplakal a označil Georga za mučedníka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = DODGE
| jméno = R. E.
| titul = NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897
| periodikum = Science
| datum vydání = 1897-10-29
| ročník = 6
| číslo = 148
| strany = 671–672
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.6.148.671-a
| url = http://dx.doi.org/10.1126/science.6.148.671-a
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

The New York Times toho večera informovala, že smuteční průvod zhruba dvou tisíc lidí procházel z Grand central palace napříč Manhattanem k Brooklynskému mostu. Průvod byl komentován slovy: "all the way ... thronged on either side by crowds of silent watchers."

Průvod došel až k brooklynské radnici, tam byl nejpočetnější. Tisíce přihlížejících utvořilo tak hustý dav, že nebylo vidět na samotný smuteční průvod. Bylo nemožné projít ani po přilehlých ulicích. The Times napsali "Rarely has such an enormous crowd turned out in Brooklyn on any occasion, … [t]he slow tolling of the City Hall bell and the regular beating of drums were the only sounds that broke the stillness. ... Anything more impressive ... could not be imagined."

Na Court Street byla rakev naložena do pohřebního vozu a převezena na soukromý obřad ve Fort Hamilton.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = New York Times New York State Catholic Poll, November 1999
| periodikum = ICPSR Data Holdings
| url = http://dx.doi.org/10.3886/icpsr02872.v1
| datum vydání = 2000-04-18
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

Komentátoři nemohli dosáhnout shody, zda se jednalo o největší pohřeb v historii New Yorku od pohřbu Abrahama Lincolna. The New York Times psalo, že ani Lincoln neměl tak uctěnou smrt.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = New York Times New York City Poll, September 2003
| periodikum = ICPSR Data Holdings
| url = http://dx.doi.org/10.3886/icpsr03919
| datum vydání = 2004-04-21
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Konzervativnější New York Sun psalo, že "Since the Civil War, few announcements have been more startling than that of the sudden death of Henry George."<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Barker
| jméno = Charles A.
| titul = Henry George, Citizen of the World. By Anna George de Mille. Edited by Don C. Shoemaker. With an Introduction by Agnes de Mille. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 1950. Pp. xiv, 276. $3.50.
| periodikum = The Journal of Economic History
| datum vydání = 1950-11
| ročník = 10
| číslo = 2
| strany = 251–252
| issn = 0022-0507
| doi = 10.1017/s0022050700064433
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s0022050700064433
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Vlajky byly vyvěšeny na půl žerdi, i Tammany Hall odřekla pro den svou kampaň.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = DODGE
| jméno = R. E.
| titul = NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897
| periodikum = Science
| datum vydání = 1897-10-29
| ročník = 6
| číslo = 148
| strany = 671–672
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.6.148.671-a
| url = http://dx.doi.org/10.1126/science.6.148.671-a
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

== Názory ==

=== Socializace půdy a renta z přírodních zdrojů ===
Henry George byl dobře známý pro své argumenty, že ekonomická renta z půdy by měla být přerozdělena vně společnosti. Nejjasněji tento proces popsal ve své knize ''Progress and Poverty'': "''We must make land common property''” „Musíme udělat z půdy veřejný majetek”.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = George, Henry, 1839-1897.
| titul = Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/4857442
| vydavatel = Robert Schalkenbach Foundation
| místo = New York
| počet stran = xxx, 599 pages
| isbn = 0-914016-60-1
| isbn2 = 978-0-914016-60-1
| oclc = 4857442
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Smith
| jméno = Lawrence B.
| titul = The Ontario Land Speculation Tax: An Analysis of an Unearned Increment Land Tax
| periodikum = Land Economics
| datum vydání = 1976-02
| ročník = 52
| číslo = 1
| strany = 1
| issn = 0023-7639
| doi = 10.2307/3144982
| url = http://dx.doi.org/10.2307/3144982
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Zdaněním hodnoty půdy by společnost mohla znovu získat hodnotu z “veřejného dědictví” půdy, navyšovat platy, udržovat stav pozemků a eliminovat nutnost danění produktivních aktivit. George věřil, že by tato daň odstranila zakořeněné spekulace s majetkem a podněcovala by k rozvoji, ježto by majitelé pozemků netrpěli daňovými znevýhodněními, ať už by na svém pozemku měli cokoliv, a tak by nenechávali své pozemky ležet ladem a napomohli by k rozvoji společnosti.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Backhaus
| jméno = G. Jurgen
| titul = Henry George's Ingenious Tax.
| periodikum = American Journal of Economics and Sociology
| datum vydání = 1997-10
| ročník = 56
| číslo = 4
| strany = 453–474
| issn = 0002-9246
| doi = 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

Tento princip je celosvětově známý jako Georgismus. Za Georgova života byl znám jako single-tax movement (hnutí jednotné daně), občas asociováno s hnutími pro znárodnění půdy, a to především v Irsku.<ref>{{Citace monografie
| titul = Memorandum on Encyclopaedia Britannica
| url = http://dx.doi.org/10.3138/9781442673076-008
| editoři = Arthur Davis, Henry Roper Roper
| vydavatel = University of Toronto Press
| místo = Toronto
| isbn = 978-1-4426-7307-6
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sisum
| jméno = Deborah L.
| titul = Thompson, Cephas Giovanni (1809-1888), painter
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1700857
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gamow
| jméno = George
| příjmení2 = Edwards
| jméno2 = Michael
| titul = The New World of Mr Tompkins
| datum vydání = 1999-09-16
| doi = 10.1017/cbo9780511581694
| url = http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511581694
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Přestože v ''Progress and Poverty''ideu znárodnění nepodporoval.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = George, Henry, 1839-1897.
| titul = Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/4857442
| vydavatel = Robert Schalkenbach Foundation
| místo = New York
| počet stran = xxx, 599 pages
| isbn = 0-914016-60-1
| isbn2 = 978-0-914016-60-1
| oclc = 4857442
}}</ref>

''„I do not propose either to purchase or to confiscate private property in land. The first would be unjust; the second, needless. Let the individuals who now hold it still retain, if they want to, possession of what they are pleased to call their land. Let them continue to call it their land. Let them buy and sell and bequeath and devise it. We may safely leave them the shell, if we take the kernel. It is not necessary to confiscate land; it is only necessary to confiscate rent.“''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = George, Henry, 1839-1897.
| titul = Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy
| url = https://www.worldcat.org/oclc/4857442
| vydavatel = Robert Schalkenbach Foundation
| místo = New York
| počet stran = xxx, 599 pages
| isbn = 0-914016-60-1
| isbn2 = 978-0-914016-60-1
| oclc = 4857442
}}</ref>

=== Municipalizace služeb a veřejná doprava zdarma ===
George shledával podniky závislé na výlučných právech na cestu přes pozemek (right-of-way land privileges) jako přirozený monopol. Jako příklady služeb uváděl přepravu vody, elektřiny, kanalizace, telekomunikace, zboží a cestujících. Obhajoval, že nejen veřejné cesty, ale i veřejné služby by měly být poskytovány zdarma, nebo alespoň za marginální částku. V některých případech by měla být dovolena soutěž mezi soukromí a veřejným poskytovatelem, jako například u dovážkových služeb, které jezdí přes veřejné silnice. Kde by ale soutěž nebyla možná, George podporoval municipalizaci. Říkal, že tyto služby by měly být zajištěny zdarma, jelikož samotná investice do veřejných služeb navyšuje hodnotu pozemků více, než celková cena investic do infrastruktury. Jako příklad udával výškové budovy, v nichž je zdarma poskytována doprava mezi patry, jelikož se výtahy zaplatí z přidané hodnoty, kterou rezidentům poskytují.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schwarz
| jméno = Jordan A.
| titul = Berle, Adolf Augustus (1895-1971), lawyer and statesman
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.0700357
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = New York Times New York State Poll, October 2002
| periodikum = ICPSR Data Holdings
| url = http://dx.doi.org/10.3886/icpsr03708
| datum vydání = 2003-04-25
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

=== Reforma duševního vlastnictví ===
George byl proti privilegiím duševního vlastnictví, protože to jeho definici půdy zahrnovalo veškeré přírodní zdroje a příležitosti. Požadoval jejich zrušení, či výrazné omezení. Podle George vlastnictví monopolu nad tvorbou umožňovalo vlastníkům vykořisťovat producenty stejně tak, jako vykořisťují vlastníci půdy nájemníky. Později ale George podporoval limitovaný copyright, což odůvodňoval tím, že dočasné vlastnictví nad unikátním uskupením slov nebo barev nikterak ostatním nebránilo ve vlastní umělecké tvorbě. George očividně označoval patenty jako méně zásadní formu monopolu než listiny o vlastnictví půdy, protože viděl vlastníky půdy jako zloděje, kteří vezmou vše, co zbylo. Ježto si sice lidé mohou vybrat, že nekoupí jistý statek, ale nemohou pozbývat místo, na kterém statek stojí. Tudíž by benefity, získané prací za přítomnosti méně reforem, by výhledově byly zachyceny majiteli a finančníky půdního monopolu.

=== Volný obchod ===
George byl proti clům, která tou dobou byla hlavní metodou protekcionistické obchodní politiky a důležitým zdrojem federálních příjmů; federální daň tou dobou ještě neexistovala. Argumentoval, že clo udržovalo vysoké ceny pro spotřebitele a nedokázalo nikterak navýšit mzdy. Též věřil, že cla chránila monopolistické společnosti před konkurencí a posilovala jejich sílu. Volný obchod se stal hlavním problémem federální politiky a jeho kniha ''Protection or Free Trade''byla první knihou, která byla kompletně přepsána do zápisu z jednání Kongresu. Během jednání byla předčítána pěti demokratickými kongresmany.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kim
| jméno = J.H.
| titul = Hydraulic characteristics by weir type in a pool-weir fishway
| periodikum = Ecological Engineering
| datum vydání = 2001-01
| ročník = 16
| číslo = 3
| strany = 425–433
| issn = 0925-8574
| doi = 10.1016/s0925-8574(00)00125-7
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0925-8574(00)00125-7
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = George
| jméno = Henry
| titul = True Free Trade.
| url = http://dx.doi.org/10.4324/9780203729045-26
| vydavatel = Routledge
| strany = 296–311
| isbn = 978-0-203-72904-5
}}</ref>

Spencer MacCallum v roce 1997 napsal, že Henry George byl nepopiratelně ''„nejlepší spisovatel a přednášející na téma volného obchodu, který se kdy narodil.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Original PDF
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.15438/rr.5.1.7
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

Tyler Cowen v roce 2009 napsal, že Georgova kniga z roku 1886 ''Protection or Free Trade'' ''„zůstává nejspíše do současnosti tím nejlépe odůvodněným traktátem na volný obchod“'' <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cowen
| jméno = Tyler
| titul = Good and Plenty
| url = http://dx.doi.org/10.1515/9781400827008
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| isbn = 978-1-4008-2700-8
}}</ref>

Jim Powell o ''Protection or Free Trade'' prohlásil, že to je pravděpodobně nejlepší kniha napsaná Američanem i v porovnání s Bohatstvím národů od Adama Smitha. Milton Friedman o ní řekl, že je nejlepší rétorickou publikací na obchod, která kdy byla napsána. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lucas
| jméno = Robert E.
| titul = Milton Friedman as Teacher and Scholar
| url = http://dx.doi.org/10.1093/acprof:oso/9780198704324.003.0002
| vydavatel = Oxford University Press
| strany = 7–17
| isbn = 978-0-19-870432-4
}}</ref>

Friedman také parafrázoval Georgův argument o volném obchodě: "''It's a very interesting thing that in times of war, we blockade our enemies in order to prevent them from getting goods from us. In time of peace we do to ourselves by tariffs what we do to our enemy in time of war."'' <ref>{{Citace monografie
| titul = Fraser, Mary, (died 17 March 1940), Free Lance Journalist
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u209711
| vydavatel = Oxford University Press
}}</ref>

=== '''Tajné hlasování''' ===
George byl jedním z prvních a nejvýznamnějších zastánců přijetí tajného hlasování ve Spojených státech.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cain
| jméno = Sarah
| titul = ‘We Stand Corrected’: New Yorker Fact-checking and the Business of American Accuracy
| url = http://dx.doi.org/10.3366/edinburgh/9780748682492.003.0002
| vydavatel = Edinburgh University Press
| isbn = 978-0-7486-8249-2
| isbn2 = 978-1-4744-2210-9
}}</ref> Harvardská historička Jill Leporeová tvrdí, že Američané dnes hlasují tajně právě zásluhou Henryho George.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = New York Times New York City Poll, September 2003
| periodikum = ICPSR Data Holdings
| url = http://dx.doi.org/10.3886/icpsr03919
| datum vydání = 2004-04-21
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref> Georgeův první článek na podporu tajného hlasování měl název „Uplácení ve volbách“ a byl zveřejněn v Overland Review v prosinci 1871. Jeho druhý článek „Peníze ve volbách,“ byl publikován v North American Review v březnu 1883. První reforma tajného hlasování schválená státním zákonodárným sborem byla provedena reformátory, kteří tvrdili, že byli ovlivněni Georgem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Saltman, Roy G.
| titul = The history and politics of voting technology : in quest of integrity and public confidence
| url = https://www.worldcat.org/oclc/123538070
| vydání = 1st ed
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| místo = New York
| počet stran = 1 online resource (xv, 240 pages)
| isbn = 978-1-4039-7721-2
| isbn2 = 1-4039-7721-6
| oclc = 123538070
}}</ref> Prvním státem, který přijal tajné hlasování, nazývané také The Australian Ballot, bylo Massachusetts v roce 1888 pod vedením Richarda Henryho Dany III. Do roku 1891 jej přijala již více než polovina států.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Saltman
| jméno = Roy G.
| titul = The History and Politics of Voting Technology
| datum vydání = 2006
| doi = 10.1057/9781403977212
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781403977212
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

=== '''Tvorba peněz, bankovnictví a reforma státního schodku''' ===
George podporoval využívání nenákladného „bezdlužného“ nositele měny, jakým byly například americké greenbacks, které vláda pošle do oběhu a v důsledku omezení nákladů na ražebné, tím pomůže financování veřejných výdajů. Postavil se proti používání kovové měny, jako je zlato nebo stříbro, a nekrytých peněz vytvořených soukromými komerčními bankami. <ref>{{Citace monografie
| titul = Government Interference, Fiat Money, and Fractional-Reserve Banking
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9781137336569.0010
| vydavatel = Palgrave Macmillan
| isbn = 978-1-137-33656-9
}}</ref>

=== '''Dividenda pro občany a univerzální důchod''' ===
George prosazoval dividendu občana vyplacenou z daně z hodnoty pozemku v projevu nazvaném „Zločin chudoby“ v dubnu 1885 v Knights of Labor, místním spolku v Burlingtonu v Iowě, a později v rozhovoru s bývalým členem sněmovny reprezentantů Davidem Dudley Fieldem II ze sedmého okrsku v New Yorku publikovaném v červencovém vydání North American Review roku 1885.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bryson
| jméno = Phillip J.
| titul = Henry George on Land and Land Policy
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230119987_5
| vydavatel = Palgrave Macmillan US
| místo = New York
| strany = 123–164
| isbn = 978-1-349-29693-4
| isbn2 = 978-0-230-11998-7
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bryson
| jméno = Phillip J.
| titul = Henry George on Land and Land Policy
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230119987_5
| vydavatel = Palgrave Macmillan US
| místo = New York
| strany = 123–164
| isbn = 978-1-349-29693-4
| isbn2 = 978-0-230-11998-7
}}</ref> George navrhl vytvoření důchodového a invalidního systému a bezpodmínečného základního příjmu z přebytků pozemků. Ten by byl udělován rezidentům jako jejich právo, nikoliv milodar. Georgisté často označují tuto politiku jako dividendu občanů ve vztahu k podobnému návrhu Thomase Painea.

=== '''Ochrana před bankrotem a zrušení věznic pro dlužníky''' ===
George tvrdil, že ačkoli většina dluhů nesla zdání skutečného kapitálového podílu, nebyla vydána za účelem vytvoření skutečného kapitálu, ale jako závazek proti tokům příjmů ze stávajících ekonomických privilegií. George proto usoudil, že stát by neměl poskytovat věřitelům pomoc ve formě šerifů, strážníků, soudů a věznic pro dlužníky za účelem vymáhání těchto nelegitimních závazků. George neposkytl žádná data na podporu tohoto názoru, ale v dnešních rozvinutých ekonomikách se velká část úvěrové nabídky vytváří spíše na nákup pohledávek z budoucího pronájmu pozemků, než na financování vytvoření skutečného kapitálu. Michael Hudson a Adair Turner odhadují, že přibližně 80 procent úvěrů financuje nákup nemovitostí, většinou pozemků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 2.1 Swiss Monetary Policy since January 2008
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.1787/747533448866
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Original PDF
| periodikum = dx.doi.org
| url = http://dx.doi.org/10.15438/rr.5.1.7
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>

George připustil, že tato politika by omezila bankovní systém, ale věřil, že to bude ve skutečnosti ekonomický přínos, protože finanční sektor ve své stávající podobě většinou zvyšoval výši renty, na rozdíl od produktivních investic. „Kletba úvěru,“ napsal, „je že se rozšiřuje, když existuje tendence ke spekulacím a prudce klesá, když je nejvíce nutné zajistit důvěru a předcházet průmyslovému odpadu.“ George dokonce uvedl, že jubileum dluhu by mohlo odstranit hromadění zatěžujících závazků, aniž by se snížilo celkové bohatství.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Yoder
| jméno = Hatten S.
| titul = Washington, Henry Stephens (15 January 1867–07 January 1934), petrologist-analytical chemist
| url = http://dx.doi.org/10.1093/anb/9780198606697.article.1301753
| vydavatel = Oxford University Press
| edice = American National Biography Online
}}</ref>

=== '''Volební právo žen''' ===
George byl důležitým a hlasitým obhájcem politických práv žen. Podporoval rozšíření volebního práva na ženy, a dokonce navrhl naplnit jednu kongresovou komoru výhradně ženami: „Pokud musíme mít dvě kongresové komory, pak v každém případě naplňme jednu ženami a druhou muži.“<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Andelson
| jméno = Robert V.
| titul = An Anthology of Henry George's Thought. Volume 1 of the Henry George Centennial Trilogy. Edited by Kenneth C. Wenzer. Rochester, NY: University of Rochester Press, 1997. Pp. xiii, 253. $59.95.
| periodikum = The Journal of Economic History
| datum vydání = 1998-09
| ročník = 58
| číslo = 3
| strany = 901–902
| issn = 0022-0507
| doi = 10.1017/s002205070002146x
| url = http://dx.doi.org/10.1017/s002205070002146x
| datum přístupu = 2020-11-28
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 28. 11. 2020, 12:32

Henry George
Henry George
Henry George
Narození2. září 1839
Philadelphia, USA
Úmrtí29. říjen 1897
(ve věku 58 let)
New York, USA
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry George (2. září 1839, Philadelphia – 29. říjen 1897, New York) byl americký politický ekonom, politik a novinář. V ekonomii vyšel z ricardiánských pozic, proslul svým názorem, že jediná spravedlivá daň je daň z nemovitosti, a že by měla být ideálně daní jedinou. George vyšel z toho, že nemovitost leží na půdě, která v hlubším smyslu patří všem, a společenství má tedy právo užití této země zdanit, proti tomu zdaňování kreativity se zdálo Georgovi nespravedlivé a neefektivní. Tyto názory později ovlivnily některé směry evropských zelených (zejm. v Británii). Ekonomický směr vycházející z jeho myšlenek se nazývá georgismus a bazíruje na tom, aby bylo zdaňováno neproduktivní vlastnictví, nikoli kreativita a produkce.

Georgova nejvýznamnější práce Progress and Poverty z roku 1879 (rychle se jí prodalo přes 3 miliony výtisků) Pojednává o paradoxu narůstající nerovnosti a chudoby, které navazují na ekonomický a technický pokrok. Rozebírá též hospodářský cyklus, který svou přirozenou cyklickou podobou, která se projevuje v industrializovaných ekonomikách. A také danění – daně z nemovitého majetku a další protimonopolní reformy jako opatření proti sociálním problémům.Další Georgovy práce obhajují volný obchod, tajné hlasování a státní vlastnictví přirozených monopolů.

Jako politik George začínal jako republikán, ale nakonec přešel k Demokratické straně. Měl rovněž blízko ke krátce existující United Labor Party. Byl znám svým bojem proti železniční a těžařské lobby a odporem ke spekulacím s pozemky. Roku 1886 kandidoval na starostu New Yorku, skončil druhý. Poté založil a vedl týdeník Standard.

Významný novinář a ekonom práce 20. století George Soule prohlásil, že Henry George byl „nejznámějším americkým ekonomickým spisovatelem“ a „autorem knihy, která pravděpodobně měla větší celosvětový ohlas než kterákoliv jiná publikace zaměřená na ekonomii.“[1]

Osobní život

George se narodil ve Filadelfii do rodiny z nižší střední třídy. Byl druhým z deseti dětí Richarda S. H. George a Catharine Pratt George (née Vallance). Jeho otec byl publicistou náboženských textů a oddaným členem episkopální církve. Otec mladého Henryho poslal studovat do episkopální akademie ve Filadelfii, kterou ale pro nesouznění s vírou nedokončil.[2][3] Namísto toho přesvědčil svého otce, aby mu najal tutora. Také často četl a navštěvoval lekce ve Franklinově institutu.[4] Formálního vzdělávání zanechal ve 14 letech a v 15 letech již začal pracovat na lodi Hindoo, směřující k Melbournu a Kalkatě. Lodí se v roce 1858 dopravil na americký západ. Zvažoval, že se bude věnovat hledání zlata, namísto toho začal pracovat jako sazeč liter v tiskárně.[5]

V Kalifornii se George zamiloval do Annie Corsina Fox ze Sydney, Austrálie. Poznali se v den jejích 17. narozenin 12. září 1860. Annie byla sirotkem a žila se svým zaopatřeným strýcem, ten byl vehementně proti mladické lásce své neteře s chudým Georgem. Mladý pár se ale vzedmul odporu nepřejícího strýce a Henry se s Annie 3. prosince 1861 vzali.

Do jejich šťastného, leč na hranici chudoby se potácejícího, manželství se narodily celkem čtyři děti. 3. prosince 1862 Annie dala život budoucímu poslanci Sněmovny reprezentantů za stát New York Henrymu Georgovi Jr. (1862–1916). Druhým synem byl budoucí sochař Richard F. George (1865–28. září 1912).[6][7] První dcera byla Jennie George (cca. 1867–1897), později Jennie George Atkinson.[8] Georgova druhá dcera, Anna Angela George (1878–1947) se stala matkou budoucí tanečnice a choreografky Agnes de Mille a budoucí herečky Peggy George, rozené Margaret George de Mille.[9]

Henry George byl vychován v episkopální víře, ale věřil v náboženský humanismus. Jeho žena Annie byla irskou katoličkou. Jejich syn Henry George Jr. později napsal, že jeho sourozenci byli během výchovy primárně ovlivněni Georgeovým deismem a humanismem. [10][11]

Kariéra a novinařina

Poté, co zavrhl kariéru zlatokopa v Britské Kolumbii, byl George zaměstnán jako tiskař, tou dobou nově založených, San Francisco Times.[12] To mu dalo možnost předložit redakci Timesů vlastní úvodníky, které byly následně i poslány k otisknutí. Mezi populární patří What the Tailroads Will Bring Us,[13] který byl v kalifornských školách veden jako povinná četba po mnoho dekád. George šplhal příčkami Timesů, v roce 1867 se stal hlavním redaktorem.[14][15] Mimo Times pracoval i v dalších novinách, chvíli vedl redakci demokratické, antimonopolní publikace Report.[16][17][18] V letech 1871–1875 byl redaktorem svých vlastních novin San Francisco Daily Evening Post. Udržet v chodu vlastní plátek bylo ale finančně náročné, což ho vedlo k tomu, aby chodil do ulic prosit o peníze. Rodina Georgeových strádala, ale Henryho vzkvétající reputace a angažmá v novinovém průmyslu vyvedly rodinu z chudoby.

Politická a ekonomická filosofie

George začínal jako Lincolnův republikán, později se stal demokratem. Byl silným kritikem zájmů železničních a těžařských společností, zkorumpovaných politiků, spekulantů s pozemky a verbovači pracovních sil. Tento názor poprvé sdělil prostřednictvím článku z roku 1868 pod názvem „What the Railroad Will Bring US“. George v něm tvrdil, že rozmach železnice přinesl benefit pouze několika šťastlivcům, kteří měli svůj podíl v železnicích a na ně navazujících firmách, kdežto zbytek populace je vrhán do bídy. Díky tomu upadl v nelibost u Central Pacific Railroad, jejíž vedení mělo následně podíl na Georgově nezvolení do dolní komory státu Kalifornie. [19][20][21]

Jednoho dne v roce 1871 jel George na koni a zastavil se na vyhlídce na Sanfranciský záliv. Což ho dovedlo k zamyšlení:

„Zeptal jsem se procházejícího pastevce, jelikož mě nenapadlo nic lepšího, kolik tu vlastně stojí pozemky. Ukázal na nějaké pasoucí se krávy, které byly tak daleko, že vypadaly jako myšky, a řekl: „Nevím to přesně, ale támhleten muž prodává část půdy – tisíc dolarů za akr.“ A bleskově mi na mysli přišla spojitost mezi růstem chudoby a růstem bohatství. S navyšováním populace nabývá půda na hodnotě a muži, kteří ji obhospodařují, musí platit vyšší rentu za tuto výsadu.“[22]

Při návštěvě města New York byl překvapen paradoxem, který tam viděl. Chudina v dlouhou dobu vzkvétajícím městě je na tom hůře než chudina v méně rozvinuté Kalifornii. Na těchto pozorováních založil svou další knihu Progress and Poverty (1879), která se stala velkým úspěchem a prodala se ve více než třech milionech výtisků. V ní George pronesl myšlenku, že nemalá část bohatství získaného společenským a technologickým pokrokem je pod kompletní kontrolou majitelů pozemků a monopolistů skrze rentu. George shledal jako velkou křivdu, že soukromý sektor profituje z toho, že zamezuje přístup k přírodním zdrojům a na produktivní práci uvaluje těžké daně. Shledával to ekvivalentem otroctví. Jeho koncept se v jistém smyslu shodoval s teorií námezdního otroctví. V této práci též zakomponoval daň z nemovitosti, z níž by vláda danila pouze původní hodnotu půdy. Čímž zabrání soukromým zájmům profitovat jen z pouhého vlastnictví (myšleno té půdy), ale dovolí, aby hodnota všech vylepšení krajiny zůstala investorům.[23][24]

George byl v pozici, aby objevil tento vzorec, jelikož i on sám zažil chudobu. Poznal mnoho odlišných lidských společností a žil v Kalifornii během jejího rychlého vzestupu. A právě tam si povšiml, že společně s konstrukcí železnice roste hodnota pozemků, a hodnota renty roste stejně rychle, možná i rychleji než zvyšující se platy.[25][26]

Politická kariéra

V roce 1880, tou dobou již renomovaný spisovatel a hlasatel[27], Goerge se přestěhoval do města New York, kde úzce spolupracoval s irskou nacionalistickou komunitou, přestože jeho předci pocházeli z Anglie. Odtamtud cestoval na místa, jako je Irsko a Skotsko, tam přednášel své ideje, protože i tam byl přístup k pozemkům stále významné politické téma.

V roce 1886 George kandidoval na starostu města New York za United Labor Party (krátce etablovaná politická skupina za Central Labor Union). Dosáhl druhého místa, získal více hlasů než republikánský kandidát Theodor Roosevelt. Volbu vyhrál Abraham Stevens Hewitt, kandidát za Tammany Hall. Jeho vítězství považovala většina Georgových podporovatelů za podvod. Během newyorských státních voleb v roce 1887 George s obtížemi získal třetí místo ve volbě na post Secretary of State of New York.[28][29] United Labor Party byla posléze oslabena vnitřními rozpory, část vedení byla Georgistická, kdežto Marxistická část nechtěla rozlišovat mezi půdou a kapitálem. Katolická část začala pozbývat zájmu poté, co z řad ULP byl vyloučen páter Edward McGlynn. A mnozí byli též proti Georgově politice volného obchodu.

George měl silné rozpory s Terrencem V. Powderlym, presidentem dělnické federace Kights of Labor, klíčovým členem United Labor Coalition. V prvopočátku s Powderlym vycházel, později George začal kategoricky odmítat návrhy na celní poplatky, které Powderly společně s dalšími z dělnického hnutí předkládali, jelikož se mu nezdáli zdravé po ochranu amerických dělníků. Georgova ostrá kritika cla ho postavila proti Powderlymu a dalším z hnutí.[30] V roce 1898 George znovu kandidoval na starostu New Yorku, ale během kampaně prodělal infarkt.[31][32]

Během Georgova života se komunity v Delawaru a Alabamě vyvíjeli podle jeho jednotné daně z půdy a tento odkaz přetrval. Jednotná daň byla aplikována i na dalších územích po celém světě, například v Austrálii, Novém Zélandu a na Tchaj-wanu. [33]

Úmrtí a pohřeb

George prodělal svůj první infarkt v roce 1890 po světovém turné přednášek zaměřených na pozemková práva a vztah mezi rentou a chudobou. Infarkt ho velmi oslabil, nikdy se již plně nezotavil. I přes to se snažil být stále angažovaný v politice. Proti doporučením lékařů znovu kandidoval na starostu města New York v roce 1897, tentokrát za nezávislé demokraty. Na obavy lékařů odpověděl frází: „I will make the race if I die for it.“ Stres z kampaně mu přivodil druhý infarkt, naň podlehl čtyři dny před volbami.[34][35][36][37]

Zhruba 100 000 lidí navštívilo Grand Central Palace, aby mohli naposledy pohlédnout Georgovi do tváře.[38] Zhruba stejný počet lidí, jenž se do budovy nevešel, utvořil pod policejním dohledem dav před budovou. Poté, co se brána Palacu uzavřela, reverend Lyman Abbott, páter Edward MyGlynn, rabín Gustav Gottheil, R. Heber Newton za episkopální církev a John Sherwin Crosby pronesli řeč.[39] Pietní akty se konaly napříč celými spojenými státy. V Chicagu pět tisíc lidí čekalo na pietní řeč bývalého guvernéra Illinois, Johna Petera Altgelda a Johna Lancestra Spaldinga.[40] Starosta Strong se při shromáždění rozplakal a označil Georga za mučedníka.[41]

The New York Times toho večera informovala, že smuteční průvod zhruba dvou tisíc lidí procházel z Grand central palace napříč Manhattanem k Brooklynskému mostu. Průvod byl komentován slovy: "all the way ... thronged on either side by crowds of silent watchers."

Průvod došel až k brooklynské radnici, tam byl nejpočetnější. Tisíce přihlížejících utvořilo tak hustý dav, že nebylo vidět na samotný smuteční průvod. Bylo nemožné projít ani po přilehlých ulicích. The Times napsali "Rarely has such an enormous crowd turned out in Brooklyn on any occasion, … [t]he slow tolling of the City Hall bell and the regular beating of drums were the only sounds that broke the stillness. ... Anything more impressive ... could not be imagined."

Na Court Street byla rakev naložena do pohřebního vozu a převezena na soukromý obřad ve Fort Hamilton.[42]

Komentátoři nemohli dosáhnout shody, zda se jednalo o největší pohřeb v historii New Yorku od pohřbu Abrahama Lincolna. The New York Times psalo, že ani Lincoln neměl tak uctěnou smrt.[43] Konzervativnější New York Sun psalo, že "Since the Civil War, few announcements have been more startling than that of the sudden death of Henry George."[44] Vlajky byly vyvěšeny na půl žerdi, i Tammany Hall odřekla pro den svou kampaň.[45]

Názory

Socializace půdy a renta z přírodních zdrojů

Henry George byl dobře známý pro své argumenty, že ekonomická renta z půdy by měla být přerozdělena vně společnosti. Nejjasněji tento proces popsal ve své knize Progress and Poverty: "We must make land common property” „Musíme udělat z půdy veřejný majetek”.[46][47] Zdaněním hodnoty půdy by společnost mohla znovu získat hodnotu z “veřejného dědictví” půdy, navyšovat platy, udržovat stav pozemků a eliminovat nutnost danění produktivních aktivit. George věřil, že by tato daň odstranila zakořeněné spekulace s majetkem a podněcovala by k rozvoji, ježto by majitelé pozemků netrpěli daňovými znevýhodněními, ať už by na svém pozemku měli cokoliv, a tak by nenechávali své pozemky ležet ladem a napomohli by k rozvoji společnosti.[48]

Tento princip je celosvětově známý jako Georgismus. Za Georgova života byl znám jako single-tax movement (hnutí jednotné daně), občas asociováno s hnutími pro znárodnění půdy, a to především v Irsku.[49][50][51] Přestože v Progress and Povertyideu znárodnění nepodporoval.[52]

„I do not propose either to purchase or to confiscate private property in land. The first would be unjust; the second, needless. Let the individuals who now hold it still retain, if they want to, possession of what they are pleased to call their land. Let them continue to call it their land. Let them buy and sell and bequeath and devise it. We may safely leave them the shell, if we take the kernel. It is not necessary to confiscate land; it is only necessary to confiscate rent.“[53]

Municipalizace služeb a veřejná doprava zdarma

George shledával podniky závislé na výlučných právech na cestu přes pozemek (right-of-way land privileges) jako přirozený monopol. Jako příklady služeb uváděl přepravu vody, elektřiny, kanalizace, telekomunikace, zboží a cestujících. Obhajoval, že nejen veřejné cesty, ale i veřejné služby by měly být poskytovány zdarma, nebo alespoň za marginální částku. V některých případech by měla být dovolena soutěž mezi soukromí a veřejným poskytovatelem, jako například u dovážkových služeb, které jezdí přes veřejné silnice. Kde by ale soutěž nebyla možná, George podporoval municipalizaci. Říkal, že tyto služby by měly být zajištěny zdarma, jelikož samotná investice do veřejných služeb navyšuje hodnotu pozemků více, než celková cena investic do infrastruktury. Jako příklad udával výškové budovy, v nichž je zdarma poskytována doprava mezi patry, jelikož se výtahy zaplatí z přidané hodnoty, kterou rezidentům poskytují.[54][55]

Reforma duševního vlastnictví

George byl proti privilegiím duševního vlastnictví, protože to jeho definici půdy zahrnovalo veškeré přírodní zdroje a příležitosti. Požadoval jejich zrušení, či výrazné omezení. Podle George vlastnictví monopolu nad tvorbou umožňovalo vlastníkům vykořisťovat producenty stejně tak, jako vykořisťují vlastníci půdy nájemníky. Později ale George podporoval limitovaný copyright, což odůvodňoval tím, že dočasné vlastnictví nad unikátním uskupením slov nebo barev nikterak ostatním nebránilo ve vlastní umělecké tvorbě. George očividně označoval patenty jako méně zásadní formu monopolu než listiny o vlastnictví půdy, protože viděl vlastníky půdy jako zloděje, kteří vezmou vše, co zbylo. Ježto si sice lidé mohou vybrat, že nekoupí jistý statek, ale nemohou pozbývat místo, na kterém statek stojí. Tudíž by benefity, získané prací za přítomnosti méně reforem, by výhledově byly zachyceny majiteli a finančníky půdního monopolu.

Volný obchod

George byl proti clům, která tou dobou byla hlavní metodou protekcionistické obchodní politiky a důležitým zdrojem federálních příjmů; federální daň tou dobou ještě neexistovala. Argumentoval, že clo udržovalo vysoké ceny pro spotřebitele a nedokázalo nikterak navýšit mzdy. Též věřil, že cla chránila monopolistické společnosti před konkurencí a posilovala jejich sílu. Volný obchod se stal hlavním problémem federální politiky a jeho kniha Protection or Free Tradebyla první knihou, která byla kompletně přepsána do zápisu z jednání Kongresu. Během jednání byla předčítána pěti demokratickými kongresmany.[56][57]

Spencer MacCallum v roce 1997 napsal, že Henry George byl nepopiratelně „nejlepší spisovatel a přednášející na téma volného obchodu, který se kdy narodil.“[58]

Tyler Cowen v roce 2009 napsal, že Georgova kniga z roku 1886 Protection or Free Trade „zůstává nejspíše do současnosti tím nejlépe odůvodněným traktátem na volný obchod“ [59]

Jim Powell o Protection or Free Trade prohlásil, že to je pravděpodobně nejlepší kniha napsaná Američanem i v porovnání s Bohatstvím národů od Adama Smitha. Milton Friedman o ní řekl, že je nejlepší rétorickou publikací na obchod, která kdy byla napsána. [60]

Friedman také parafrázoval Georgův argument o volném obchodě: "It's a very interesting thing that in times of war, we blockade our enemies in order to prevent them from getting goods from us. In time of peace we do to ourselves by tariffs what we do to our enemy in time of war." [61]

Tajné hlasování

George byl jedním z prvních a nejvýznamnějších zastánců přijetí tajného hlasování ve Spojených státech.[62] Harvardská historička Jill Leporeová tvrdí, že Američané dnes hlasují tajně právě zásluhou Henryho George.[63] Georgeův první článek na podporu tajného hlasování měl název „Uplácení ve volbách“ a byl zveřejněn v Overland Review v prosinci 1871. Jeho druhý článek „Peníze ve volbách,“ byl publikován v North American Review v březnu 1883. První reforma tajného hlasování schválená státním zákonodárným sborem byla provedena reformátory, kteří tvrdili, že byli ovlivněni Georgem.[64] Prvním státem, který přijal tajné hlasování, nazývané také The Australian Ballot, bylo Massachusetts v roce 1888 pod vedením Richarda Henryho Dany III. Do roku 1891 jej přijala již více než polovina států.[65]

Tvorba peněz, bankovnictví a reforma státního schodku

George podporoval využívání nenákladného „bezdlužného“ nositele měny, jakým byly například americké greenbacks, které vláda pošle do oběhu a v důsledku omezení nákladů na ražebné, tím pomůže financování veřejných výdajů. Postavil se proti používání kovové měny, jako je zlato nebo stříbro, a nekrytých peněz vytvořených soukromými komerčními bankami. [66]

Dividenda pro občany a univerzální důchod

George prosazoval dividendu občana vyplacenou z daně z hodnoty pozemku v projevu nazvaném „Zločin chudoby“ v dubnu 1885 v Knights of Labor, místním spolku v Burlingtonu v Iowě, a později v rozhovoru s bývalým členem sněmovny reprezentantů Davidem Dudley Fieldem II ze sedmého okrsku v New Yorku publikovaném v červencovém vydání North American Review roku 1885.[67][68] George navrhl vytvoření důchodového a invalidního systému a bezpodmínečného základního příjmu z přebytků pozemků. Ten by byl udělován rezidentům jako jejich právo, nikoliv milodar. Georgisté často označují tuto politiku jako dividendu občanů ve vztahu k podobnému návrhu Thomase Painea.

Ochrana před bankrotem a zrušení věznic pro dlužníky

George tvrdil, že ačkoli většina dluhů nesla zdání skutečného kapitálového podílu, nebyla vydána za účelem vytvoření skutečného kapitálu, ale jako závazek proti tokům příjmů ze stávajících ekonomických privilegií. George proto usoudil, že stát by neměl poskytovat věřitelům pomoc ve formě šerifů, strážníků, soudů a věznic pro dlužníky za účelem vymáhání těchto nelegitimních závazků. George neposkytl žádná data na podporu tohoto názoru, ale v dnešních rozvinutých ekonomikách se velká část úvěrové nabídky vytváří spíše na nákup pohledávek z budoucího pronájmu pozemků, než na financování vytvoření skutečného kapitálu. Michael Hudson a Adair Turner odhadují, že přibližně 80 procent úvěrů financuje nákup nemovitostí, většinou pozemků.[69][70]

George připustil, že tato politika by omezila bankovní systém, ale věřil, že to bude ve skutečnosti ekonomický přínos, protože finanční sektor ve své stávající podobě většinou zvyšoval výši renty, na rozdíl od produktivních investic. „Kletba úvěru,“ napsal, „je že se rozšiřuje, když existuje tendence ke spekulacím a prudce klesá, když je nejvíce nutné zajistit důvěru a předcházet průmyslovému odpadu.“ George dokonce uvedl, že jubileum dluhu by mohlo odstranit hromadění zatěžujících závazků, aniž by se snížilo celkové bohatství.[71]

Volební právo žen

George byl důležitým a hlasitým obhájcem politických práv žen. Podporoval rozšíření volebního práva na ženy, a dokonce navrhl naplnit jednu kongresovou komoru výhradně ženami: „Pokud musíme mít dvě kongresové komory, pak v každém případě naplňme jednu ženami a druhou muži.“[72]

Bibliografie

Science of political economy, 1898
  • Progress and Poverty (1879)
  • The Land Question (1881)
  • Social Problems (1883)
  • Protection or Free Trade (1886)
  • A Perplexed Philosopher (1892)
  • The Science of Political Economy (1898)
  • Our Land and Land Policy (1871)
  • The Condition of Labor (1891)

Literatura

  • Barker, Charles Albro: Henry George. Oxford University Press 1955 and Greenwood Press 1974. ISBN 0-8371-7775-8

Externí odkazy

  1. ↑ SOULE, George. Business Finances a New Autonomy. Challenge. 1955-01, roč. 3, čís. 4, s. 6–10. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0577-5132. DOI 10.1080/05775132.1955.11468042. 
  2. ↑ <italic>Dictionary of American Biography</italic>. Edited by <sc>Allen Johnson</sc> and <sc>Dumas Malone</sc>. Volume VI., Echols-Fraser; volume VII., Fraunces-Grimké. (New York: Charles Scribner's Sons. 1931. Pp. ix, 604; ix, 636. $250 for the complete set). The American Historical Review. 1932-04. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1937-5239. DOI 10.1086/ahr/37.3.553. 
  3. ↑ MONTGOMERY, David. George, Henry (1839-1897), economist and reformer. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  4. ↑ Ramone, Dee Dee. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  5. ↑ Ramone, Dee Dee. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  6. ↑ New York Times New York City Poll, September 2003. ICPSR Data Holdings [online]. 2004-04-21 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ MCNICKLE, Chris. Wagner, Robert F. (1910-1991), mayor of New York City. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  8. ↑ New York Times/Cornell University/NY1 News New York State Poll, May 2009. ICPSR Data Holdings [online]. 2010-04-27 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ De Mille, Agnes. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Music Online). Dostupné online. 
  10. ↑ Dobson, Maj.-Gen. Anthony Henry George, (15 Dec. 1911–12 March 1987). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  11. ↑ MONTGOMERY, David. George, Henry (1839-1897), economist and reformer. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  12. ↑ ATKINSON, Tyler; DOLMAS, Jim; KOCH, Christoffer. Mobility and Engagement Following the SARS-Cov-2 Outbreak. Federal Reserve Bank of Dallas, Working Papers. 2020-05, roč. 2020, čís. 2014. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.24149/wp2014. 
  13. ↑ VARIOUS. OCTOBER, 1868. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-139-48144-1. S. 521–576. 
  14. ↑ LEWES, George Henry. Studies in animal life. By George Henry Lewes.. New York,: Harper, Dostupné online. 
  15. ↑ MOSCOVITCH, Allan. Davidson, George. [s.l.]: NASW Press and Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-997583-9. 
  16. ↑ BARKER, Charles A. Henry George and the California Background of "Progress and Poverty". California Historical Society Quarterly. 1945-06-01, roč. 24, čís. 2, s. 97–115. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0008-1175. DOI 10.2307/25155902. 
  17. ↑ RUSBRIDGER, Alan. Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  18. ↑ George, Henry (1839-1897), economist and reformer. American National Biography [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ George, Henry (1839-1897), economist and reformer. American National Biography [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Ruvigny and Raineval, 9th Marquis of (France, (Melville Amadeus Henry Douglas Heddle de La Caillemotte de Massue de Ruvigny) (26 April 1868–6 Oct. 1921). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  21. ↑ RUSBRIDGER, Alan. Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  22. ↑ FULLER, A. James. Nock, Albert Jay (1870-1945), critic and writer. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  23. ↑ BACKHAUS, G. Jurgen. Henry George's Ingenious Tax.. American Journal of Economics and Sociology. 1997-10, roč. 56, čís. 4, s. 453–474. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0002-9246. DOI 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x. 
  24. ↑ I.—Manual of the Geology of Ireland. By G. Henry Kinahan 8vo., pp. 444, Map, 8 Plates, and 26 Woodcuts. (London, Kegan Paul & Co., 1878.). Geological Magazine. 1879-01, roč. 6, čís. 1, s. 37–41. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0016-7568. DOI 10.1017/s0016756800156602. 
  25. ↑ Ruvigny and Raineval, 9th Marquis of (France, (Melville Amadeus Henry Douglas Heddle de La Caillemotte de Massue de Ruvigny) (26 April 1868–6 Oct. 1921). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  26. ↑ Ruvigny and Raineval, 9th Marquis of (France, (Melville Amadeus Henry Douglas Heddle de La Caillemotte de Massue de Ruvigny) (26 April 1868–6 Oct. 1921). [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  27. ↑ KUBO, TAKUYA. Turn Us into Real Men:. The Mark Twain Annual. 2010-11, roč. 8, čís. 1, s. 86–96. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 1553-0981. DOI 10.1111/j.1756-2597.2010.00043.x. 
  28. ↑ TRIBE, Henry Franklin. Blanda, George (17 September 1927–27 September 2010). [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  29. ↑ RUSBRIDGER, Alan. Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  30. ↑ WEIR, Robert E. A Fragile Alliance.. American Journal of Economics and Sociology. 1997-10, roč. 56, čís. 4, s. 421–439. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0002-9246. DOI 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02653.x. 
  31. ↑ Why Past Reforms Failed. Boston, MA: Springer US Dostupné online. ISBN 978-0-387-71141-6, ISBN 978-0-387-71143-0. S. 1–12. 
  32. ↑ MORTON, RICHARD ALLEN, 1951-. Roger C. Sullivan and the making of the Chicago Democratic machine, 1881-1908. Jefferson, North Carolina: [s.n.] ix, 209 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-4766-6377-7, ISBN 1-4766-6377-7. OCLC 933590613 
  33. ↑ CAVES, Roger W. Encyclopedia of the City. dx.doi.org. 2004-03-01. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.4324/9780203484234. 
  34. ↑ RUSBRIDGER, Alan. Henry, Georgina Clare (George) (1960–2014), journalist. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  35. ↑ MONTGOMERY, David. George, Henry (1839-1897), economist and reformer. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  36. ↑ MONTGOMERY, David. George, Henry (1839-1897), economist and reformer. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  37. ↑ DODGE, R. E. NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897. Science. 1897-10-29, roč. 6, čís. 148, s. 671–672. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.6.148.671-a. 
  38. ↑ SPILLER, Robert E.; GABRIEL, Ralph Henry. The Course of American Democratic Thought: An Intellectual History since 1815.. American Literature. 1940-11, roč. 12, čís. 3, s. 362. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0002-9831. DOI 10.2307/2921038. 
  39. ↑ Public Health (Scotland) Bill. BMJ. 1897-07-03, roč. 2, čís. 1905, s. 30–31. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0959-8138. DOI 10.1136/bmj.2.1905.30. 
  40. ↑ Judson, Harry Pratt, (20 Dec. 1849–4 March 1927), President of the University of Chicago, 1907–23; President Emeritus since 1923. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  41. ↑ DODGE, R. E. NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897. Science. 1897-10-29, roč. 6, čís. 148, s. 671–672. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.6.148.671-a. 
  42. ↑ New York Times New York State Catholic Poll, November 1999. ICPSR Data Holdings [online]. 2000-04-18 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ New York Times New York City Poll, September 2003. ICPSR Data Holdings [online]. 2004-04-21 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ BARKER, Charles A. Henry George, Citizen of the World. By Anna George de Mille. Edited by Don C. Shoemaker. With an Introduction by Agnes de Mille. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 1950. Pp. xiv, 276. $3.50.. The Journal of Economic History. 1950-11, roč. 10, čís. 2, s. 251–252. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0022-0507. DOI 10.1017/s0022050700064433. 
  45. ↑ DODGE, R. E. NEW YORK ACADEMY OF SCIENCES, SECTION OF GEOLOGY, OCTOBER 18, 1897. Science. 1897-10-29, roč. 6, čís. 148, s. 671–672. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.6.148.671-a. 
  46. ↑ GEORGE, HENRY, 1839-1897. Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy. New York: Robert Schalkenbach Foundation xxx, 599 pages s. Dostupné online. ISBN 0-914016-60-1, ISBN 978-0-914016-60-1. OCLC 4857442 
  47. ↑ SMITH, Lawrence B. The Ontario Land Speculation Tax: An Analysis of an Unearned Increment Land Tax. Land Economics. 1976-02, roč. 52, čís. 1, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0023-7639. DOI 10.2307/3144982. 
  48. ↑ BACKHAUS, G. Jurgen. Henry George's Ingenious Tax.. American Journal of Economics and Sociology. 1997-10, roč. 56, čís. 4, s. 453–474. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0002-9246. DOI 10.1111/j.1536-7150.1997.tb02655.x. 
  49. ↑ Memorandum on Encyclopaedia Britannica. Příprava vydání Arthur Davis, Henry Roper Roper. Toronto: University of Toronto Press Dostupné online. ISBN 978-1-4426-7307-6. 
  50. ↑ SISUM, Deborah L. Thompson, Cephas Giovanni (1809-1888), painter. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  51. ↑ GAMOW, George; EDWARDS, Michael. The New World of Mr Tompkins. dx.doi.org. 1999-09-16. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.1017/cbo9780511581694. 
  52. ↑ GEORGE, HENRY, 1839-1897. Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy. New York: Robert Schalkenbach Foundation xxx, 599 pages s. Dostupné online. ISBN 0-914016-60-1, ISBN 978-0-914016-60-1. OCLC 4857442 
  53. ↑ GEORGE, HENRY, 1839-1897. Progress and poverty : an inquiry into the cause of industrial depressions and of increase of want with increase of wealth ... the remedy. New York: Robert Schalkenbach Foundation xxx, 599 pages s. Dostupné online. ISBN 0-914016-60-1, ISBN 978-0-914016-60-1. OCLC 4857442 
  54. ↑ SCHWARZ, Jordan A. Berle, Adolf Augustus (1895-1971), lawyer and statesman. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  55. ↑ New York Times New York State Poll, October 2002. ICPSR Data Holdings [online]. 2003-04-25 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  56. ↑ KIM, J.H. Hydraulic characteristics by weir type in a pool-weir fishway. Ecological Engineering. 2001-01, roč. 16, čís. 3, s. 425–433. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0925-8574. DOI 10.1016/s0925-8574(00)00125-7. 
  57. ↑ GEORGE, Henry. True Free Trade.. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-203-72904-5. S. 296–311. 
  58. ↑ Original PDF. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ COWEN, Tyler. Good and Plenty. Princeton: Princeton University Press Dostupné online. ISBN 978-1-4008-2700-8. 
  60. ↑ LUCAS, Robert E. Milton Friedman as Teacher and Scholar. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-870432-4. S. 7–17. 
  61. ↑ Fraser, Mary, (died 17 March 1940), Free Lance Journalist. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  62. ↑ CAIN, Sarah. ‘We Stand Corrected’: New Yorker Fact-checking and the Business of American Accuracy. [s.l.]: Edinburgh University Press Dostupné online. ISBN 978-0-7486-8249-2, ISBN 978-1-4744-2210-9. 
  63. ↑ New York Times New York City Poll, September 2003. ICPSR Data Holdings [online]. 2004-04-21 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ SALTMAN, ROY G. The history and politics of voting technology : in quest of integrity and public confidence. 1st ed. vyd. New York: Palgrave Macmillan 1 online resource (xv, 240 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-4039-7721-2, ISBN 1-4039-7721-6. OCLC 123538070 
  65. ↑ SALTMAN, Roy G. The History and Politics of Voting Technology. dx.doi.org. 2006. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. DOI 10.1057/9781403977212. 
  66. ↑ Government Interference, Fiat Money, and Fractional-Reserve Banking. [s.l.]: Palgrave Macmillan Dostupné online. ISBN 978-1-137-33656-9. 
  67. ↑ BRYSON, Phillip J. Henry George on Land and Land Policy. New York: Palgrave Macmillan US Dostupné online. ISBN 978-1-349-29693-4, ISBN 978-0-230-11998-7. S. 123–164. 
  68. ↑ BRYSON, Phillip J. Henry George on Land and Land Policy. New York: Palgrave Macmillan US Dostupné online. ISBN 978-1-349-29693-4, ISBN 978-0-230-11998-7. S. 123–164. 
  69. ↑ 2.1 Swiss Monetary Policy since January 2008. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ Original PDF. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ YODER, Hatten S. Washington, Henry Stephens (15 January 1867–07 January 1934), petrologist-analytical chemist. [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupné online. 
  72. ↑ ANDELSON, Robert V. An Anthology of Henry George's Thought. Volume 1 of the Henry George Centennial Trilogy. Edited by Kenneth C. Wenzer. Rochester, NY: University of Rochester Press, 1997. Pp. xiii, 253. $59.95.. The Journal of Economic History. 1998-09, roč. 58, čís. 3, s. 901–902. Dostupné online [cit. 2020-11-28]. ISSN 0022-0507. DOI 10.1017/s002205070002146x. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Henry_George&oldid=19211465“