Devítiletá válka: Porovnání verzí
→Průběh: započata kapitola Průběh |
→Průběh: dopsány další informace |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Průběh == |
== Průběh == |
||
V září [[1688]] vstoupila francouzská vojska o síle asi 30 000 mužů do říšského [[Porýní]]. Oblehla město Philippsburg a po více než měsící obléhání ho dobyla. Francouzská armáda postupovala dál a v rychlém sledu dobývala jedno město za druhým včetně [[Mohuč]]e. Francouzi nyní ovládali oblast [[Rýn]]a od švýcarských hranic až ke [[Koblenz]]i. |
V září [[1688]] vstoupila francouzská vojska o síle asi 30 000 mužů do říšského [[Porýní]]. Oblehla město Philippsburg a po více než měsící obléhání ho dobyla. Francouzská armáda postupovala dál a v rychlém sledu dobývala jedno město za druhým včetně [[Mohuč]]e. Francouzi nyní ovládali oblast [[Rýn]]a od švýcarských hranic téměř až ke [[Koblenz]]i. Tato agrese zmobilizovala říšská knížata a [[císař]]e. Ten odvolal část vojsk z turecké fronty a spolu s knížaty žačal formovat armádu. Ludvík XIV. a Louvois se rozhodli nestavět se na odpor a místo toho provést taktiku [[Taktika spálené země|spálené země]]. Mezi prosincem 1688 a červnem [[1689]] zničili Francouzi asi 20 měst (mj. i [[Špýr]] a [[Worms]]) a množství menších osad. Francouzi si ponechali několik měst a právě na jejich dobytí se zaměřily tři armády, které Říše zformovala. Během léta a podzimu 1689 se jim podařilo dobýt na Francouzích např. Mohuč, [[Bonn]] a Kaiserswerth. Ludvík XIV. ztratil víc než získal. |
||
{{Pahýl část}} |
{{Pahýl část}} |
||
Verze z 11. 2. 2011, 20:45
| devítiletá válka | |||
|---|---|---|---|
.JPG) | |||
| Trvání | 1688-1697 | ||
| Místo | Evropa (Savojsko, Španělsko, Svatá říše římská, Španělské Nizozemí, Irsko), Severní Amerika, Asie | ||
| Výsledek | Rijswická smlouva | ||
| Strany | |||
| |||
| pro severoamerické bojiště viz Válka krále Viléma | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Devítiletá válka též válka Augšpurské ligy, válka o falcké dědictví, válka Velké aliance (1688-1697) byla rozsáhlým konfliktem, kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států s cílem zamezit dalším francouzské územní expanzi. Koalice bývá nazývána jako Augšpurská liga či Velká aliance. Tvořilo jí Nizozemí, Španělsko, Svatá říše římská, Savojsko, Anglie, Švédsko a Skotsko. Válka byla vedená převážně na území západní a jihozápadní Evropy, v Irsku a přilehlých vodách. K menším bojům došlo i v Indii a Karibiku. Její odnož v Severní Americe bývá nazývána válka krále Viléma. Výsledkem zdlouhavých bojů bylo v podstatě potvrzení předválečného stavu s některými menšími územními změnami.
Příčiny
Po francouzsko-nizozemské válce (1678) bylo nesporné, že Francie Ludvíka XIV. je nejmocnější zemí Evropy. Apetit "krále Slunce" však stále rostl. Ludvík využíval směsici agrese a anexionismu podpořeného quasiprávními podklady k další expanzi, jejíž účelem bylo vytvoření "lepší" hranice. Tato politika se naplno projevila během tzv. války reunií (1683-1684). Podle Ratisbonského příměří mělo následovat 20 let klidu v záležitostech Svaté říše římské. Ludvík XIV. se ale cítil natolik silný, že v se rozhodl mírové podmínky ignorovat a dál se angažovat v říšských problémech. V roce 1685 zrušil Edikt nantský. Záležitost zdánlivě vnitropolitická měla i své mezinárodní dopady. Ludvík ztratil několik set tisíc vesměs velmi schopných poddaných, kteří byli nuceni emigrovat a navíc protestantské země začaly považovat Ludvíka XIV. nejen za mocenskou hrozbu evropské rovnováze sil, ale i za ideologického nepřítele.
Obava z dalších francouzských akcí vedla v červenci 1686 císaře Leopolda I., některá říšská knížata, Španěly a Švédy k vytvoření obranného uskupení zvaného Augšpurská liga. Ludvík hleděl s nevraživostí na císařské válečné úspěchy v bojích s Turky a pokusil se donutit uznat říšská knížata jeho zisky z reunií jako trvalé a nezpochybnitelné (1687). To se mu však nepodařilo. V roce 1688 došlo ke sporům ohledně nástupnictví v kolínském arcibiskupství (arcibiskup kolínský byl zároveň jedním z říšských kurfiřtů, tedy velmi důležitá osoba) a Ludvík XIV. se toho rozhodl využít. Snažil se prosadit vlastního kandidáta a když to nevyšlo po "dobrém" zvolil silové řešení. Vycházel z toho, že císař byl zatím ještě zaneprázdněn bojem s Osmanskou říší a tudíž předpokládal, že nebude moci rychle reagovat. Předmětem dalšího Ludvíkova zájmu byla Dolní Falc, kam se snažil prosadit jako dědičku svou švagrovou Elizabeth Charlottu. Právě francouzskou snahou získat silou Falc začala nová válka.
Průběh
V září 1688 vstoupila francouzská vojska o síle asi 30 000 mužů do říšského Porýní. Oblehla město Philippsburg a po více než měsící obléhání ho dobyla. Francouzská armáda postupovala dál a v rychlém sledu dobývala jedno město za druhým včetně Mohuče. Francouzi nyní ovládali oblast Rýna od švýcarských hranic téměř až ke Koblenzi. Tato agrese zmobilizovala říšská knížata a císaře. Ten odvolal část vojsk z turecké fronty a spolu s knížaty žačal formovat armádu. Ludvík XIV. a Louvois se rozhodli nestavět se na odpor a místo toho provést taktiku spálené země. Mezi prosincem 1688 a červnem 1689 zničili Francouzi asi 20 měst (mj. i Špýr a Worms) a množství menších osad. Francouzi si ponechali několik měst a právě na jejich dobytí se zaměřily tři armády, které Říše zformovala. Během léta a podzimu 1689 se jim podařilo dobýt na Francouzích např. Mohuč, Bonn a Kaiserswerth. Ludvík XIV. ztratil víc než získal.
