Přeskočit na obsah

Šopský salát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šopský salát
Základní informace
KategorieSaláty
Místo původuBulharsko
Složení
rajče jedlé, cibule, okurka setá a Sirene
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šopský salát (bulharsky, makedonsky, srbsky шопска салата; chorvatsky šopska salata, rumunsky salata bulgărească; slangově šopák) je bulharský zeleninový salát populární na celém Balkáně a ve střední Evropě. Byl jako jeden z pěti nebo šesti podobných receptů vytvořen v bulharské státní turistické agentuře roku 1955, přičemž za touto kulinářsko-propagační akcí stál Petar Dojčev (1924–2019); šopský salát jako jediný z uvedených receptů získal trvalou popularitu.[1] Barvy surovin šopského salátu byly zvoleny tak, aby připomínaly bulharskou státní vlajku a byl nazván podle západobulharského etnografického regionu Šopi, s nímž ovšem nemá přímo nic společného. Připravuje se z rajčat, okurek, syrové či pečené papriky, cibule, balkánského sýru a petrželky. Nezbytnou součástí je koření čubrica. Podává se se sýrem feta (nápodobou je balkánský sýr), který se vyrábí z ovčího nebo kravského mléka. V originálním bulharském receptu se používá místní sýr sirene.

Bulhaři šopský salát používají také při k popíjení tradičních lihovin, jako jsou vodka, silný anýzový likér mastika a vinná pálenka rakije. Říkají, že zálivku by měli dělat tři lidé: olej dává marnotratník, sůl filosof a ocet přidá lakomec.[zdroj⁠?!]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Ingredience

[editovat | editovat zdroj]

Papriky nakrájíme na malé kousky. Očištěná rajčata a oloupanou okurku též nakrájíme a vše smícháme dohromady a položíme na talíř.

Před podáváním zakápneme olivovým olejem, posypeme bulharským kořením. Navrch nastrouháme balkánský sýr. Ozdobíme zelenou petrželkou. Můžeme i feferonkou či růžičkou z rajčete.

  1. Дечев, Стефан. Българска, но не точно шопска. За един от кулинарните символи, Български фолклор, год. ХХХVІ, 2010, кн. 1, с. 130–131, 133, 136.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Balkánská kuchyně. Autor: Krákorová, Komatovič. Vydal: GRADA Publishing, a. s., 2003, vydání 1. ISBN 80-247-0225-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]