Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Rychnůvek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Rychnůvek
Interiér filiálního kostela Božího Těla ve Svatém Tomáši.
Interiér filiálního kostela Božího Těla ve Svatém Tomáši.
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskokrumlovský
Diecézečeskobudějovická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoJ.M. can. Václav Pícha, JC.D.
Území farnosti
JasánkyRychnůvekSvatý Tomáš
Kontakt
Doručovací adresaviz Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov
Webové stránkyfarnostck.bcb.cz
E-mailfarniuradck@seznam.cz
IČO65028295 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 03/2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Rychnůvek je zaniklým územním společenstvím římských katolíků v rámci českokrumlovského vikariátu českobudějovické diecéze.

O farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Rychnůvek, původně zvaný Německý Rychnov býval kdysi vesnicí, ve které je k roku 1384 doložena plebánie. Z vesnice se v průběhu let stalo městečko a místní farnost byla v roce 1783 povýšena na děkanství. Městečko bylo přirozeným centrem pro osady a samoty v okolí. V letech 17901856 zde existoval vikariát, který zahrnoval několik farností.

Do farnosti Rychnůvek patřily osady Rychnůvek, Pasečná, Jasánky, Otov, Růžový Vrch, Horní Hraničná, Dolní Hraničná, Muckenschlag (Komáří Paseka), Horní Ureš, Rožnov, Pernek, Svatý Tomáš, Mezilesí (německy Multerberg), Linda, Multerberské chalupy (německy Multerberger Waldhäuser) a Lindské Chalupy.[1] Po roce 1945 byl Rychnůvek zahrnut do pohraničního pásma a celé městečko bylo srovnáno se zemí.

Vzpomínky P. Jana Ungera

[editovat | editovat zdroj]

Zajímavým pramenem k historii Rychnůvku, zvláště pak místní farnosti, jsou vzpomínky P. Jana Ungera, který byl v Rychnůvku v letech 1922–1924 kaplanem. Vzpomínky byly sepsány v roce 1944 a dedikovány tehdy ještě žijícímu rychnůveckému děkanovi, P. Vincenci Grossovi. Unger později působil postupně ve Vimperku, Ševětíně a nakonec v Nedvědicích u Soběslavi. Dožil v charitním domově v Senohrabech u Benešova ve středních Čechách, kde dne 6. září 1970 zemřel.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Farnost Rychnůvek ke dni 31. 12. 2019 zanikla. Jejím právním nástupce je Římskokatolická farnost Frymburk.[2]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Kostel Místo Bohoslužba Poznámka
Kostel sv. Václava Rychnůvek
nelze sloužit
zbořený farní kostel
Kostel Božího Těla Svatý Tomáš
neslouží se pravidelně
filiální kostel
  1. VENUŠOVÁ, Petra. Historie obce Rychnůvek od roku 1900 až do jejího zániku. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav česko-německých areálových studií a germanistiky, 2018. Bakalářská práce.. 
  2. Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-03. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]