Přeskočit na obsah

Ďavolska reka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ďavolska reka
Дяволска река
Přístav na řece v Primorsku
Přístav na řece v Primorsku
Základní informace
Délka toku37 km
Plocha povodí133 km²
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
BulharskoBulharsko Bulharsko (Burgaská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ďavolska reka (bulharsky Дяволска река) je řeka na jihovýchodě Bulharska v Burgaské oblasti, která pramení v Strandžkých horách. Protéká městem Primorsko a v něm se vlévá do Černého moře.

Popis toku

[editovat | editovat zdroj]

Řeka pramení v nadmořské výšce 440 metrů pod názvem Dudenska reka na svazích hřebene Bosna, nejsevernější části pohoří Strandža, jihovýchodně od hory Čukara (466 m). Do obce Jasna Poljana protéká severovýchodním směrem v zalesněném údolí. Asi 2 km před touto obcí je postavena přehradní hráz a vytváří na řece vodní nádrž. Za obcí se řeka otáčí na východ a odtud do ústí tvoří široké bažinaté údolí. Její koryto je v této části toku regulováno bočními hrázemi. Dále pokračuje do Ďábelského zálivu (bulharsky Дяволски залив) na pobřeží Černého moře v katastru města Primorsko. V důsledku pohybu zemské kůry se ústí zanáší a řeka před ním vytváří bažinu (Дяволско блато), která je zarostlá rákosím.

Hranice povodí, jsou následující:

  • sever a západ - povodí řeky Ropotamo
  • jihozápad - horský hřeben Bosna, malá část povodí řeky Veleka
  • jih a jihovýchod - povodí řeky Karaagač

Plocha povodí je 133 km².[1]

Hlavní přítoky: (→ levý přítok, ← pravý přítok)

  • → Strašnev dol (Страшнев дол)
  • → Požarsko (Пожарско)
  • → Osičovska reka (Осичовска река)
  • → Bivolarsko dere (Биволарско дере) - ústí do nádrže Jasna Poljana
  • ← Kravarsko dere (Краварско дере) - ústí do nádrže Jasna Poljana
  • ← Stomaniški dol (Стоманишки дол) - ústí do nádrže Jasna Poljana
  • ← Zelenikovska reka (Зелениковска река) - největší přítok; 15,9 km
  • ← Gjurgendere (Гюргендере)

Další údaje

[editovat | editovat zdroj]

Řeka má výrazné maximum v zimě - leden a únor a minimum v létě - srpen, v té době na středním toku často vysychá. Voda z přehradní nádrže se používá k zásobování pitnou vodou téměř všech sídel na jižním pobřeží Černého moře, stejně jako pro zavlažování zemědělské půdy.

Podél řeky se rozkládají dvě sídla: obec Jasna Poljana a město Primorsko. Vody řeky jsou obývány a tloušti, sumci, candáty a jinými druhy a jsou předmětem rybolovu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Дяволска река na bulharské Wikipedii.

  1. PENIN, Rumen. Природна география на България. Sofie: Булвест 2000, 2007. 280 s. Dostupné online. ISBN 978-954-18-0546-6. S. 263. (bulharsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MIČEV, Nikolaj; MICHAJLOV, Cvetko; VAPCAROV, Ivan, KIRADŽIEV, Svetlin. Географски речник на България. Sofie: Наука и изкуство, 1980. 561 s. Dostupné online. S. 194. (bulharsky)  Archivováno 30. 7. 2017 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Топографические карты [online]. Měřítko:., 1:100 000 vyd. Moskva: Генеральный штаб, 1986 [cit. 2015-09-21]. Výsek K-35-68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01. (rusky) 
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ďavolska reka na Wikimedia Commons