Zobrazení zdroje stránky Částice

{{Různé významy|tento=[[fyzika|fyzice]]}}

'''Částice''' je velmi malá část [[hmota|hmoty]], která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi ([[energie|energií]], [[hmotnost]]í, [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]], [[spin]]em, [[chemie|chemickou]] [[reaktivita|reaktivností]], dobou [[život]]a, aj.).

Studiem částic ve [[fyzika|fyzice]] se zabývá především [[fyzika částic]], která se zaměřuje především na studium [[elementární částice|elementárních částic]] a&nbsp;dále částic, které vzniknou v&nbsp;důsledku [[vazba|vazby]] mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako '''složené''').

[[Fyzika částic]] se zabývá nejen částicemi, které byly pozorovány při experimentech, ale také '''hypotetickými částicemi''', tedy částicemi, jejichž existence je předpovídána na základě [[teorie|teorií]], avšak zatím nebyly pozorovány.

Mnohé částice se [[samovolný rozpad|samovolně rozpadají]] na jiné částice (například [[radioaktivita|radioaktivní rozpad]]) – takové částice se označují jako '''nestabilní'''. Částice, které se nerozpadají, bývají označovány jako '''[[stabilita|stabilní]] částice'''. Částice lze dělit do různých skupin podle mnoha kritérií.

== Dělení podle velikosti ==
* [[bodová částice]]
* [[subatomární částice]]

Pro technologické účely se často používá dělení podle velikosti na
* [[makročástice]]
* [[mikročástice]]
* [[nanočástice]]

== Dělení podle fyzikální podstaty ==
Podle fyzikální podstaty lze částice rozdělit na
* '''látkové''' – částice, které tvoří stavební součásti hmotných [[látka|látek]]. Jejich [[klidová hmotnost]] je vždy větší než nula, tedy nemohou se [[pohyb]]ovat [[rychlost světla|rychlostí světla]]. Ke každé látkové částici existuje [[antičástice]]. Elementárními částicemi této skupiny jsou [[fermion]]y, konkrétně [[lepton]]y (např. [[elektron]]y, [[pozitron]]y, [[mion]]y, [[neutrino|neutrina]]) a&nbsp;[[kvark]]y. Z&nbsp;nich jsou složeny další látkové [[subatomární částice]] – [[mezon]]y a&nbsp;[[hadron]]y (např. [[proton]]y, [[antiproton]]y, [[neutron]]y apod.)
* '''polní''' – částice, které zprostředkují jednu ze [[základní interakce|základních interakcí]]. Jedná se o&nbsp;[[boson]]y. Jejich klidová [[hmotnost]] může být nulová (například [[foton]] a [[gluon]]) i&nbsp;nenulová (například intermediální bosony [[slabá interakce|slabé interakce]] W<sup>+</sup>, W<sup>−</sup>, Z<sup>0</sup>).

== Elementární částice ==
Elementární částice nemají vnitřní strukturu a&nbsp;jsou považovány za [[bodová částice|bodové]]. Jsou základními objekty [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]].

=== Standardní model ===
Elementární částice popisuje ''[[standardní model]]''.

Dělí se na částice látkové a&nbsp;polní; vhodnou rozlišovací charakteristikou je jejich [[spin]]:
* Elementární '''částice látky''' jsou vesměs fermiony, tedy částice s&nbsp;poločíselným spinem. Patří mezi ně '''leptony''' (např. [[elektron]], [[neutrino]], [[pozitron]], [[mion]]) a&nbsp;'''[[kvark]]y'''. Ke každé elementární částici látky existuje odpovídající [[antičástice]].
* Elementární '''částice [[fyzikální pole|pole]]''' (neboli ''[[intermediální částice]]'') jsou [[boson]]y, tedy částice s&nbsp;celočíselným [[spin]]em. Patří sem např. [[foton]], [[gluon]] nebo [[Higgsův boson]].

Všechny elementární částice [[standardní model|standardního modelu]] již byly experimentálně pozorovány.

=== Hypotetické částice ===
Různé fyzikální teorie předpovídají existenci dalších elementárních částic. Jedná se především o&nbsp;částice předpovídané na základě [[supersymetrie]]: [[skvarky]], [[sleptony]] (např. [[selektron]]), [[gluino]], [[neutralino|neutralina]] a&nbsp;[[chargino|chargina]]{{Poznámka|Neutralino a&nbsp;chargino jsou supersymetrické částice odpovídající kombinaci supersymetrických partnerů neutrálních resp. nabitých částic elektroslabé interakce. Teorie supersymetrie nevyžaduje, aby jako supersymetrické částice vystupovaly přímé protějšky známých částic elektroslabé interakce po spontánním narušení elektroslabé symetrie ([[fotino]] k&nbsp;fotonu, [[zino]] k&nbsp;Z<sup>0</sup>, [[wino]] k&nbsp;W<sup>±</sup> a&nbsp;[[higgsino]]), ale jejich lineární kombinace (nebo lineární kombinace supersymetrických partnerů k&nbsp;částicím nenarušených elektroslabých polí B<sup>0</sup> a&nbsp;W<sup>0</sup>, W<sup>±</sup> s&nbsp;partnery Higgsových částic).<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Martin
 | jméno = Stephen&nbsp;P
 | titul = A&nbsp;Supersymmetry Primer
 | dostupnost = PDF
 | url = http://arxiv.org/pdf/hep-ph/9709356v6
 | vydání = 6
 | datum vydání = září 2011
 | strany = 90–107
 | id = arXiv:hep-ph/9709356v6
 | jazyk = anglicky
}}</ref>}}. Mezi hypotetické částice lze v&nbsp;současné chvíli řadit také [[graviton]]. Jako příklad dalších hypotetických částic lze uvést např. [[tachyon]] nebo [[axion]].

== Složené částice ==
Složené částice lze rozdělit do několika hierarchických úrovní.

Do [[subatomární částice|subatomárních]] složených částic patří ze známých částic hadrony, hypoteticky se předpokládají i&nbsp;jiné exotické složené částice, mimo jiné leptokvarky (složené z&nbsp;leptonů a&nbsp;kvarků zároveň), kvarkovogluonové vázané stavy či gluebally (složené z&nbsp;gluonů).

Vyššími hierarchickými úrovněmi jsou atomová jádra, ionty, atomy a&nbsp;molekuly.

Hranice úrovní přitom nejsou ostré (proton je současně hadronem, atomovým jádrem i&nbsp;iontem vodíku H<sup>+</sup>; některé molekuly jsou jednoatomové).
 
=== Hadrony ===
[[Hadron]]y jsou subjaderné složené částice, které mohou obsahovat [[kvark]]y a&nbsp;[[antikvark]]y, případně pouze vázané stavy více [[gluon]]ů. [[Hadron]]y jsou částice schopné vzájemného silového působení prostřednictvím [[silná interakce|silné interakce]].

Hadrony se podle [[spin]]u a&nbsp;[[kvark]]ového složení dělí na v&nbsp;přírodě běžné:
* [[mezon]]y – hadrony s&nbsp;celočíselným spinem složené z&nbsp;1 kvarku a&nbsp;1 antikvarku (patří mezi ně např. [[pion]], [[kaon]])
* [[baryon]]y – hadrony s&nbsp;poločíselným spinem složené ze 3 kvarků (patří mezi ně například [[proton]], [[neutron]], [[hyperon]]y);
a&nbsp;exotické nově objevené složené částice:{{Poznámka|Z níže uvedených vícekvarkových subjaderných částic mohou být zvlášť vyčleňovány tzv. „hadronové molekuly“, popisované jako dvoumezonové (tzv. deusony), mezon-baryonové, třímezonové, dvoubaryonové (dibaryony) a baryon-antibaryonové ([[baryonium|baryonia]]) vázané stavy držené zbytkovou silnou interakcí, podobně jako jsou drženy nukleony v jádře, zatímco v „pravých“ tetrakvarcích, pentakvarcích a hexakvarcích jsou všechny jednotlivé kvarky vázány „rovnoprávněji“ (s přihlédnutím k rozdílným hmotnostem); takto rozdělované skupiny jsou však principiálně těžko rozlišitelné.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Close
 | jméno1 = Frank
 | titul = Exotic hadrons bend the rules
 | periodikum = CERN Courier
 | vydavatel = IOP Publishing
 | datum_vydání = 2017-03-10
 | url = https://cerncourier.com/a/exotic-hadrons-bend-the-rules/
 | jazyk = anglicky
}}</ref>}}
* [[tetrakvark]]y – s&nbsp;celočíselným spinem, složené ze 2 kvarků a&nbsp;2 antikvarků;<ref name="Mihulka_2013a">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Mihulka
 | jméno = Stanislav
 | titul = Nová příšera v&nbsp;zoo: Nejspíš ulovili tetrakvark!
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2013
 | měsíc vydání = červen
 | den vydání = 19
 | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=6978
}}</ref><ref name="Mihulka_2013b">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Mihulka
 | jméno = Stanislav
 | titul = Objevíme celou novou rodinu tetrakvarků?
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2013
 | měsíc vydání = listopad
 | den vydání = 11
 | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=7262
}}</ref><ref name="X(5568)">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Johnston
 | jméno = Hamish
 | titul = Fermilab bags a tetraquark
 | periodikum = Physics World
 | rok vydání = 2016
 | měsíc vydání = únor
 | den vydání = 29
 | url = http://physicsworld.com/cws/article/news/2016/feb/29/fermilab-bags-a-tetraquark
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="X(4140)">{{Citace elektronického periodika
 | autor = CERN
 | titul = LHCb unveils new particles
 | periodikum = Phys.Org
 | rok vydání = 2016
 | měsíc vydání = červenec
 | den vydání = 5
 | url = https://phys.org/news/2016-07-lhcb-unveils-particles.html
 | arxiv = 1606.07895
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
* [[pentakvark]]y – s&nbsp;poločíselným spinem, složené ze 4 kvarků a&nbsp;1 antikvarku;<ref name="arXiv">{{Citace elektronické monografie
 | korporace = LHCb collaboration
 | titul = Observation of J/ψp resonances consistent with pentaquark states in Λ<sub>b</sub>''<sup>0</sup>''→J/ψK−p decays
 | url = http://arxiv.org/abs/1507.03414
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://arxiv.org/pdf/1507.03414v1
 | dostupnost3 = 
 | url3 = 
 | vydání = 1
 | typ vydání = 
 | vydavatel = CERN
 | datum vydání = 2015-07-13
 | strany = 1–48
 | isbn = 
 | doi = 
 | id = arXiv:1507.03414
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="OSEL">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Mihulka
 | jméno = Stanislav
 | titul = Na Velkém hadronovém srážeči chytili pentakvarky
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2015
 | měsíc vydání = červenec
 | den vydání = 14
 | url = http://www.osel.cz/8328-na-velkem-hadronovem-srazeci-chytili-pentakvarky.html
}}</ref>
* [[hexakvark]]y (včetně dibaryonů) – s&nbsp;celočíselným spinem, složené ze 6 kvarků;<ref name="PhysOrg_2014">{{Citace elektronického periodika
 | titul = Quarks in six-packs: Exotic Particle Confirmed
 | periodikum = Phys.org
 | rok vydání = 2014
 | měsíc vydání = červen
 | den vydání = 6
 | url = http://phys.org/news/2014-06-quarks-six-packs-exotic-particle.html
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Mihulka_2014">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Mihulka
 | jméno = Stanislav
 | titul = Dibaryon ze šesti kvarků potvrzen v&nbsp;urychlovači COSY
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2014
 | měsíc vydání = červen
 | den vydání = 16
 | url = http://www.osel.cz/index.php?clanek=7644
}}</ref>
* [[glueball]]s, vázané stavy více gluonů{{Poznámka|Protože neobsahují žádnou elementární částici látky, jsou někdy řazeny mezi kvazičástice<ref name="Mihulka_2021"/>, zpravidla však mezi exotické mezony<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Zyla
 | jméno1 = P. A.
 | titul = Review of Particle Physics. 78. Non-''q{{Nadtrženo|q}}'' Mesons
 | periodikum = Progress of Theoretical and Experimental Physics
 | vydavatel = The Physical Society of Japan
 | ročník = 2020
 | číslo = 8: 083C01
 | datum_vydání = 2020-08-14
 | url = https://pdg.lbl.gov/2020/reviews/rpp2020-rev-non-qqbar-mesons.pdf
 | issn = 2050-3911
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1093/ptep/ptaa104
 | spoluautoři = et al. (Particle Data Group).
}}</ref>}} – z lichého počtu ([[odderon]]y) či sudého (zatím hypotetické [[pomeron]]y).<ref name="Mihulka_2021">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Mihulka
 | jméno1 = Stanislav
 | titul = Částicoví fyzici polapili kvazičástici odderon
 | periodikum = OSEL.cz
 | datum_vydání = 2021-03-20
 | url = https://www.osel.cz/11651-casticovi-fyzici-polapili-kvazicastici-odderon.html
 | issn = 1214-6307
}}</ref><ref name="Chalmers_2021">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Chalmers
 | jméno1 = Matthew
 | titul = Odderon discovered
 | periodikum = CERN Courier
 | vydavatel = IOP Publishing
 | datum_vydání = 2021-03-09
 | url = https://cerncourier.com/a/odderon-discovered/
 | jazyk = anglicky
 | poznámky = online před zahrnutím do čísla
}}</ref>

Teorie elementárních částic připouští možnou existenci dalších exotických subjaderných částic složených z elementárních částic standardního modelu. Speciální skupinu (rozumí se mimo hadrony) by tak mohly tvořit [[leptokvark]]y, vázané stavy leptonů a kvarků;<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Zyla
 | jméno1 = P. A.
 | titul = Review of Particle Physics. 95. Leptoquarks
 | periodikum = Progress of Theoretical and Experimental Physics
 | vydavatel = The Physical Society of Japan
 | ročník = 2020
 | číslo = 8: 083C01
 | datum_vydání = 2020-08-14
 | url = https://pdg.lbl.gov/2020/reviews/rpp2020-rev-leptoquark-quantum-numbers.pdf
 | issn = 2050-3911
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1093/ptep/ptaa104
 | spoluautoři = et al. (Particle Data Group).
}}</ref> první náznak možné existence leptokvarků byl překvapivě získán v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]]u v rámci experimentu LHCb v r. 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Johnston
 | jméno1 = Hamish
 | titul = Has a new particle called a ‘leptoquark’ been spotted at CERN?
 | periodikum = Physics World
 | vydavatel = IOP Publishing
 | datum_vydání = 2021-03-23
 | url = https://physicsworld.com/a/has-a-new-particle-called-a-leptoquark-been-spotted-at-cern/
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Houser
 | jméno1 = Pavel
 | titul = Data z CERNu naznačují existenci zcela nových částic
 | periodikum = SCIENCEmag.cz
 | vydavatel = Nitemedia s.r.o.
 | datum_vydání = 2021-03-24
 | url = https://sciencemag.cz/data-z-cernu-naznacuji-existenci-zcela-novych-castic/
}}</ref>

Pozn.: Vázané stavy více leptonů umožňuje pouze elektromagnetická interakce, proto se řadí mezi [[exotické atomy]].

=== Atomové jádro ===
[[Atomové jádro]] je složeno z&nbsp;protonů a&nbsp;neutronů. Každý typ jádra obsahuje určitý počet protonů a&nbsp;neutronů ([[nuklid]], [[izotop]]). [[jaderná reakce|Jadernými reakcemi]] lze měnit nuklid na jiný. Na studium [[atomové jádro|atomového jádra]] se zaměřuje [[jaderná fyzika]].

Obdobou atomových jader, ale bez protonů, jsou částice [[neutronium|neutronia]], složené pouze z neutronů vázaných zbytkovou [[silná interakce|silnou interakcí]], jako jsou [[dineutron]]y<ref name="Schirber_2012">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Schirber
 | jméno1 = Michael
 | titul = Nuclei Emit Paired-up Neutrons
 | periodikum = Physics
 | vydavatel = American Physical Society
 | ročník = 5: 30
 | datum_vydání = 2012-03-09
 | url = https://physics.aps.org/articles/v5/30
 | datum_přístupu = 2021-12-16
 | jazyk = anglicky
}}</ref> a [[tetraneutron]]y<ref name="Faestermann_2021">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Faestermann
 | jméno1 = Thomas
 | příjmení2 = Bergmaier
 | jméno2 = Andreas
 | příjmení3 = Gernhäuser
 | jméno3 = Roman
 | příjmení4 = Koll
 | jméno4 = Dominik
 | příjmení5 = Mahgoub
 | jméno5 = Mahmoud
 | titul = Indications for a bound tetraneutron
 | periodikum = Physics Letters B
 | ročník = 824: 136799
 | datum_vydání = 2021-11-26
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0370269321007395
 | datum_přístupu = 2021-12-16
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1016/j.physletb.2021.136799
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Mihulka
 | jméno1 = Stanislav
 | titul = Fyzici jsou na stopě dlouho hledaného tetraneutronu
 | periodikum = OSEL.cz
 | datum_vydání = 2021-12-13
 | url = https://www.osel.cz/12065-fyzici-jsou-na-stope-dlouho-hledaneho-tetraneutronu.html
 | issn = 1214-6307
 | datum_přístupu = 2021-12-16
}}</ref>.

=== Atomy a&nbsp;ionty ===
[[Atom]]y jsou nejmenší [[neutrální částice]], na něž lze hmotu rozdělit [[chemická reakce|chemickou reakcí]]. Atomy jsou složeny z&nbsp;malého, hmotného atomového jádra, které je obklopeno relativně velkým a&nbsp;lehkým [[elektronový obal|elektronovým obalem]]. Každý typ atomu odpovídá určitému [[chemický prvek|chemickému prvku]] (viz [[periodická tabulka]]).

Nerovnováha [[elektrický náboj|elektrického náboje]] mezi atomovým jádrem a&nbsp;elektronovým obalem vede ke vzniku [[ion]]tů ([[kation]]ty a&nbsp;[[anion]]ty). Na atomy se zaměřuje [[atomová fyzika]] a&nbsp;také [[chemie]].

=== Molekuly ===
[[Molekula|Molekuly]] jsou nejmenší částice, na které lze hmotu rozdělit se zachováním vlastností dané hmoty (molekuly jsou tedy základní částice nesoucí vlastnosti celku). Každá molekula odpovídá určité chemické [[chemická sloučenina|sloučenině]] nebo prvku. Molekuly jsou složeny z&nbsp;jednoho nebo více atomů. Studiem molekul se zabývá chemie.

== Kvazičástice ==
[[Rovnice]], které popisují [[mnohočásticový systém|mnohočásticové systémy]], nebo jejich řešení, jsou často svou formou velmi podobné popisu přítomnosti nějaké částice, aniž by taková samostatná částice v&nbsp;daném systému opravdu existovala. Jedná se o&nbsp;určitý druh kolektivních [[kvantová mechanika|kvantových stavů]] (víceatomové elektronové stavy v&nbsp;látce, například [[excitace]] [[krystalová mřížka|atomové mřížky]], více[[nukleon]]ové stavy v&nbsp;atomovém jádře apod.), které jsou nejen výpočetním konstruktem, ale mohou mít konkrétní reálné projevy (přenos energie, [[hybnost]]i, [[elektrický náboj|elektrického náboje]], [[magnetický moment|magnetického momentu]], statistické chování podle [[spin]]u apod.). Označují se '''kvazičástice'''. Kvazičástice (někdy též „kolektivní excitace“) přestavují způsob, jak zjednodušit popis [[mnohočásticový systém|mnohočásticových systémů]]<ref>J. Celý, Kvazičástice v pevných látkách, 2. vydání (2004), VUTIUM, ISBN 80-214-2611-X</ref>. Příkladem jsou [[elektronová díra|elektronové díry]], [[fonon]]y, [[magnon]]y nebo [[plazmon (kvazičástice)|plazmony]]. [[Materiálové inženýrství]] umožňuje jejich vlastnosti pozměňovat.

Kvazičástice mohou mít velmi exotické vlastnosti, které jsou pro normální částice vyloučené. Například v&nbsp;zlomkovém [[Kvantový Hallův jev|kvantovém Hallově jevu]] se vyskytují kvazičástice s&nbsp;elektrickým nábojem rovným zlomkové části (například pětině) [[elementární náboj|elementárního náboje]]; ve „dvourozměrných“ kvantových strukturách (jednoatomové vrstvy a podobně) je možno realizovat kvazičástice, jejichž statistické chování je mezi [[fermion]]y a&nbsp;[[boson]]y (anyony<ref>[http://focus.aps.org/story/v16/st14 Anyon There? (''Physical Review Focus'')]</ref>). Byly též prokázány kvazičástice chovající se jako [[magnetický monopól]]<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4602&id_c=106201 První přímý důkaz existence magnetického monopólu (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> či s nulovou<ref>[http://www.osel.cz/8334-tajuplne-weylovy-ferminony-s-nulovou-hmotnosti-objeveny-po-85-letech.html Tajuplné Weylovy ferminony s nulovou hmotností objeveny po 85 letech (''OSEL – Objective Source E-Learning'')]</ref> a dokonce i zápornou [[efektivní hmotnost]]í.<ref name="Mihulka_2018">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Mihulka
 | jméno = Stanislav
 | titul = Nové zařízení vytváří kvazičástice se „zápornou hmotností“
 | periodikum = OSEL (Objective Source E- Learning)
 | vydavatel = Osel,s.r.o.
 | rok vydání = 2018
 | měsíc vydání = leden
 | den vydání = 15
 | url = http://www.osel.cz/tisk.php?&clanek=9728
 | issn = 1214-6307
}}</ref>

== Virtuální částice ==
Virtuální částice je koncept [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]]. Tyto částice nesplňují [[Pythagorova věta o energii|Pythagorovu větu o energii]]. Virtuální částice jsou však takové částice, které existují pouze ve&nbsp;velmi omezeném [[čas]]e a&nbsp;[[prostor]]u (jako například [[tunelový jev]]).<ref>
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Havránek
 | jméno = Miroslav
 | url = http://www.observatory.cz/news/je-mozne-zviditelnit-virtualni-castice-.html
 | titul = Je možné zviditelnit virtuální částice?
 | vydavatel = Štefánikova hvězdárna
 | datum vydání = 2011-12-19
 | datum přístupu = 2012-1-10
 | jazyk = 
}}</ref> Virtuální částice se v&nbsp;mnoha směrech chovají jako reálné částice.

== Poznámky ==
{{Poznámky}}

== Reference ==
<references />

== Související články ==

* [[Fyzika částic]]
* [[Elementární částice]]
* [[Hmota]]
* [[Pevná látka]]
* [[Kapalina]]
* [[Plyn]]
* [[Dualita částice a vlnění|Dualita částice a&nbsp;vlnění]]
* [[Volná částice]]

== Externí odkazy ==
* {{Wikislovník|heslo=částice}}

{{Částice}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Fyzika}}

[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Kvantová chemie]]
[[Kategorie:Fyzika částic]]