Přeskočit na obsah

Čerň střídavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČerň střídavá
alternativní popis obrázku chybí
Mycelium a spory černi střídavé
alternativní popis obrázku chybí
List tabáku virginského (Nicotiana tabacum) s makroskopickými symptomy alternáriové skvrnitosti způsobené černí střídavou
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
TřídaDothideomycetes
PodtřídaPleosporomycetidae
Řádzďovkotvaré (Pleosporales)
Čeleďzďovkovité (Pleosporaceae)
Rodčerň (Alternaria)
Binomické jméno
Alternaria alternata
(Fr.) Keissl., 1912
Synonyma

Alternaria fasciculata (Cooke & Ellis) L.R. Jones & Grout (1897)
Alternaria rugosa McAlpine (1896)
Alternaria tenuis Nees (1817)
Macrosporium fasciculatum Cooke & Ellis (1817)
Torula alternata Fr. (1832)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerň střídavá (Alternaria alternata) je druh vřeckovýtrusné houby, způsobující skvrny na listech nebo poškození různých orgánů u celé řady druhů rostlin. Náleží mezi významné alergenní houby. Je hojně rozšířena po celém světě.

Kolonie této houby pěstované na umělé půdě jsou tmavě olivově černé a mají sametový až jemně vlnatý vzhled. U některých klonů mohou být zpočátku šedobílé. Mycelium je hnědé, tvořené článkovanými hyfami. Vyrůstají z něj jednoduché konidiofory, které se vzhledově neliší od hyf mycelia a nesou jednotlivé nebo zřetězené konidie (nepohlavní spory). Spory jsou kyjovité až hruškovité, tmavě zbarvené, s příčnými i podélnými přehrádkami (se strukturou cihlového zdiva). Jsou obvykle 20 až 40 μm dlouhé a 8 až 12 μm široké.[1]

Tato houba se nachází zejména na různých druzích rostlin, roste však i na jídle, textilu, půdě, hnijícím dřevu či v ptačích hnízdech. Často je nacházena na černých skvrnách na okenních rámech, způsobených vlhkostí. Také černé skvrny na rajčatech mohou být způsobeny touto houbou. Spory náležejí v Evropě a v Severní Americe mezi nejčastěji nacházené houbové spory v domácím prachu.

Alternaria alternata je jeden z nejvýznamnějších druhů hub způsobujících alergické reakce dýchacího ústrojí. Je rovněž jedním z nejdůležitějších alergenů způsobujících dětské alergie a byla identifikována jako rizikový faktor při vzniku astma. Spory se ve středoevropském klimatu objevují ve vzduchu od května do listopadu, přičemž vrchol jejich výskytu je v pozdním létě a na podzim. Jejich šíření usnadňuje suché a větrné počasí, množství spor ve vzduchu dosahuje v travnatých či obilních oblastech hodnot asi 500 až 1000 spor na metr krychlový vzduchu. Největší obsah je za takového počasí v odpoledních hodinách. Spory jsou nacházeny také v domácím prachu, jejich největším zdrojem je však venkovní vegetace. Vysoké koncentrace spor mohou být v některých průmyslových provozech, např. při mlácení obilí či zpracovávání některých jiných plodin.[2]

  1. KUBÁTOVÁ, Alena. Miniatlas mikroorganismů: Alternaria alternata [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  2. Alternaria alternata [online]. Uppsala: Thermo Scientific [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]