Úžina Nevelského
| Úžina Nevelského | |
|---|---|
 Úžina Nevelského z vesmíru | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
| kraj | Chabarovský kraj Sachalinská oblast |
  Úžina Nevelského | |
| Zeměpisné souřadnice | 52°10′13″ s. š., 141°36′19″ v. d. |
| Rozměry | |
| Délka | 56 km |
| Šířka | nejmenší 7,3 km |
| Max. hloubka | až 7,2 m |
| Ostatní | |
| Typ | záliv |
| Přítok vody | Lakh |
| Sídla | Pogibi, Lazarev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úžina Nevelského[1] (rusky Пролив Невельского) je průliv v Tatarském průlivu nacházejícím se v nejužším místě mezi ostrovem Sachalin a asijskou pevninou. Úžina Nevelského je administrativně součástí Ruska na hranici mezi Chabarovským krajem a Sachalinskou oblastí na ruském Dálném východě.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Úžina Nevelského je „průliv v průlivu“ v Tatarském průlivu, který spojuje Japonské moře a Ochotské moře mezi ostrovem Sachalin a asijskou pevninou v severovýchodní Asii. Úžina Nevelského spojuje jižní část Tatarského průlivu s ústím řeky Amur. Úžina tvoří nejužší místo mezi Sachalinem a pevninou a vyznačuje se řadou malých mysů a zálivů. Nejužším místem úžiny je mys Lazarev, který vyčnívá směrem k mysu Pogibi.
Politicky je úžina Nevelského ruským územím v oblasti ruského Dálného východu mezi Chabarovským krajem a Sachalinskou oblastí. Pobřeží úžiny je jen řídce osídleno, jedinými významnějšími osadami jsou Pogibi a Lazarev, které se nachází na opačných stranách úžiny u mysu Lazarev.
Délka úžiny je asi 56 km, nejmenší šířka je 7,3 km a hloubka v plavební dráze je až 7,2 m.
Úžina je od konce prosince do března zaledněná.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Úžina byla pojmenována na počest kapitána Gennadije Něvelského, raného ruského průzkumníka ruského Dálného východu a zakladatele Nikolajevska na Amuru, první ruské osady v regionu. V roce 1849 Něvelskij zjistil, že Tatarský průliv není zálivem ale průlivem, jako třetí člověk tak potvrdil, že Sachalin není poloostrov ale ostrov.
Strategická poloha úžiny Nevelského z něj udělala předmět mnoha navrhovaných projektů spojujících Sachalin s pevninou. V roce 1950 byla zahájena pod úžinou stavba tunelu, ale po smrti Josifa Stalina v roce 1953 byly práce odloženy a později zcela zrušeny.[3][4] V červenci 2018 zadal ruský prezident Vladimír Putin za úkol vypracovat analýzu návrhu na stavbu železničního a silničního mostu na Sachalin. Putin prohlásil, že projekt je pro obyvatele Sachalinu velmi důležitý a bude jedním z hlavních faktorů, aby lidé zůstali i nadále žít v regionu.[5] Od roku 2018 zůstalo jen u analýz, do roku 2022 stavba nebyla zahájena.
Projekt přehrady
[editovat | editovat zdroj]V roce 1894 bylo navrženo zablokovat úžinu Nevelského přehradou, aby se zablokovala cesta studeného mořského proudu, který údajně přichází z Ochotského moře do Japonského moře. Později se však zjistilo, že žádný takový tok vůbec neexistuje.[6]
V sovětských dobách bylo navrženo uměle prohloubit a rozšířit úžinu Nevelského, aby bylo možné vyslat do Ochotského moře teplý cušimský proud. To mělo podle autora projektu způsobit oteplování klimatu v Ochotském moři. Sovětský svaz ale neměl dostatek peněz na realizaci projektu, který měl pobřeží Ochotského moře proměnit téměř v subtropy. [6]
Kritici projektu, například Gennadij Jurasov, vedoucí laboratoře hydrologických procesů a klimatu Tichomořského oceánologického institutu pobočky Dálného východu Ruské akademie věd, tvrdí, že vybudování přehrady nemůže nijak změnit klima v oblasti.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Пролив Невельского na ruské Wikipedii a Nevelskoy Strait na anglické Wikipedii.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 595.
- ↑ Основные сведения о проливе. mostsakhalin.ru [online]. 2018-03-01 [cit. 2022-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-01.
- ↑ Сахалинский тоннель. kfss.ru [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Мост на Сахалин. Соединим Сахалин с материком и Японией!. mostsakhalin.ru [online]. 2018-03-14 [cit. 2022-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-14.
- ↑ Russia moves forward with plan for bridge to Sakhalin Island - Bridge Design & Engineering (Bd & e). www.bridgeweb.com [online]. 2018-07-25 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Игры с климатом. gazeta.aif.ru [online]. 2015-02-14 [cit. 2022-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-14.