Ústav národní paměti
Vzhled
Instytut Pamięci Narodowej | |
---|---|
Logo IPN | |
Zkratka | IPN |
Vznik | 1998 |
Typ | státní instituce |
Účel | archivace, správa historických dokumentů, věda |
Sídlo | Varšava, Polsko |
Úřední jazyk | Polština |
Lídr | Karol Nawrocki |
Oficiální web | www |
Poznámky | ul. Janusza Kurtyki 1, 02-675 Warszawa |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav národní paměti – Komise pro stíhání zločinů proti polskému národu (polsky Instytut Pamięci Narodowej – Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu, IPN) je výzkumný ústav ve Varšavě, který se zabývá zločiny nacismu a komunismu, spáchanými v Polsku v letech 1939–1989. Jeho ředitelem byl v letech 2011–2016 historik Łukasz Kamiński.
Ústav zahájil svou činnost 1. července 2000. Jeho ředitele jmenuje a odvolává Sejm, chod úřadu je financován ze státního rozpočtu.[1]
Některé závěry IPN nebo jím publikované materiály roznítily v Polsku ostrou veřejnou debatu.[1] Jeden z nejvýbušnějších případů se týkal minulosti někdejšího zakladatele hnutí Solidarita a pozdějšího prezidenta země Lecha Wałęsy.
Zkoumané případy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- masakr v Katyni v roce 1940
- vyvraždění židovských obyvatel městečka Jedwabne v roce 1941
- nacistické experimenty s výrobou mýdla z lidských ostatků během 2. světové války v Gdaňsku[2]
- minulost bývalého prezidenta Lecha Wałęsy – v letech 2008 a 2010 institut vydal publikace, podle nichž byl Wałęsa agentem komunistické tajné policie SB s krycím jménem Bolek. Wałęsa to však odmítá a polský Lustrační soud jej už v roce 2000 očistil. Dokumenty Státní bezpečnosti vypovídající o spolupráci vznikly podle Wałęsy za účelem jeho diskreditace v 80. letech a měly mj. zabránit tomu, aby dostal Nobelovu cenu za mír.[3]
- minulost bývalého prezidenta Aleksandra Kwaśniewského – podle zjištění institutu byl zaregistrován jako agent komunistické tajné služby s krycím jménem Alek. Kwaśniewski to popřel, již v roce 2000 jej očistil soud.[4]
- činnost prokurátorky Heleny Wolińské-Brus, která sehrála významnou roli v případech řady uvězněných nebo popravených lidí nepohodlných komunistickému režimu (mj. popraveného hrdiny protinacistického odboje Augusta Emila Fieldorfa) – institut třikrát žádal Velkou Británii o její vydání, vždy neúspěšně.
- Przyszowický masakr – zločiny na civilním obyvatelstvu polské vesnice Przyszowice v Horním Slezsku v lednu 1945.
Ředitelé
[editovat | editovat zdroj]- Leon Kieres, 2000–2005
- Janusz Kurtyka, 2005–2010, zahynul při letecké havárii u Smolenska
- Franciszek Gryciuk, 2010–2011
- Łukasz Kamiński, 2011-2016
- Jarosław Szarek, 2016-2021
- Karol Nawrocki, od 2021
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Politické útoky na ústavy zkoumající totalitu - ani u sousedů nic nového. Česká televize [online]. 2013-4-17. Dostupné online.
- ↑ Vyšetřování: mýdlo bylo z lidských ostatků. iDNES.cz [online]. 2002-3-7. Dostupné online.
- ↑ Walesa byl komunistický 'agent Bolek', hlásá nová polská učebnice. Lidovky.cz [online]. 2010-11-27. Dostupné online.
- ↑ Kwaśniewski byl agentem komunistické policie. Týden [online]. 2007-9-27. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Ústav pro studium totalitních režimů (Česko)
- Ústav paměti národa (Slovensko)
- Úřad spolkového pověřence pro dokumenty Státní bezpečnosti bývalé NDR (Německo)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Institut národní paměti na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky