Přeskočit na obsah

Íránský jaderný program

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Íránský jaderný program byl spuštěn v 50. letech 20. století za pomoci Spojených států amerických jako součást programu Atomy pro mír.[1] Účast USA a západní Evropy pokračovala až do Íránské islámské revoluce roku 1979, kdy byl sesazen šáh Muhammad Rezá Pahlaví.[2][3]

Po revoluci byl tajný program na výzkum jaderných zbraní rozpuštěn Rúholláhem Chomejním, který rozhodl, že jaderné zbraně jsou muslimskou etikou a právní vědou zakázány.[4] Írán podepsal smlouvy, kterými odmítl držení zbraní hromadného ničení, včetně zbraní biologických[5], chemických[6] a jaderných.[7]

Íránský jaderný program zahrnoval několik výzkumných míst, dva uranové doly, výzkumný reaktor a zařízení na zpracování uranu včetně tří známých zařízení na obohacování uranu.[8]

První íránská jaderná elektrárna Búšehr I byla dokončena s výraznou pomocí ruské vládní agentury Rosatom a oficiálně spuštěna 12. srpna 2011.[9] Írán poté oznámil, že pracuje na nové jaderné elektrárně v Darchovinu o výkonu 360 MW[10] a že bude usilovat o otevření více středně velkých jaderných elektráren a uranových dolů v budoucnu.[11]

Zóna bez jaderných zbraní na Blízkém východě

[editovat | editovat zdroj]

Historicky, dokud se jeho vlastní jaderný program nezačal rozvíjet, Írán důsledně podporoval vytvoření zóny bez jaderných zbraní na Blízkém východě. V roce 1974, když v regionu rostly obavy z izraelského programu jaderných zbraní, Írán ve společné rezoluci Valného shromáždění OSN formálně navrhl koncepci zóny bez jaderných zbraní na Blízkém východě. [12]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nuclear program of Iran na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ROE, Sam. An atomic threat made in America. Chicago Tribune. 28 January 2007. Dostupné online [cit. 1 July 2009]. 
  2. ↑ Iran Affairs: Blasts from the Past: Western Support for Iran's Nuclear program [online]. 2008 [cit. 2008-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-23. 
  3. ↑ Haidar, J.I., 2015."Sanctions and Exports Deflection: Evidence from Iran," Paris School of Economics, University of Paris 1 Pantheon Sorbonne, Mimeo
  4. ↑ Yossi Melman, Meir Javedanfar, The Nuclear Sphinx of Tehran, Basic Books, 2008 pp.89–90.
  5. ↑ Signatories of the Biological Weapons Convention [online]. Opbw.org [cit. 2011-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-04. 
  6. ↑ States Parties to the Chemical Weapons Convention [online]. 20 May 2008 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Signatories and Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2006-04-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ KERR, Paul. Iran's Nuclear Program: Status [online]. Congressional Research Service, 26 September 2012 [cit. 2012-10-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Iran launches Bushehr nuclear power plant. en.rian.ru. RIA Novosti, 12 September 2011. Dostupné online [cit. 14 September 2011]. 
  10. ↑ Britské listy: Ehud Barak: Je nejvyšší čas zastavit íránský jaderný program
  11. ↑ Iran sees Bushehr plant at full capacity in one year. afp.google.com. 18 December 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 June 2007. 
  12. ↑ We Do Not Have a Nuclear Weapons Program – UN Security Council – Global Policy Forum [online]. 2008 [cit. 2008-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 May 2009. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Íránský_jaderný_program&oldid=24346768“