Přeskočit na obsah

Geymüllerschlössel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Geymüllerschlössel
Mautnerova vila
Účel stavby

muzeum, výstavní síň

Základní informace
Slohempír, biedermeier, novogotika
Architektanonym
Výstavba1808
Přestavbakolem 1987
StavebníkJohann Jakob Geymüller
Současný majitelMuseum für angewandte Kunst (Vídeň)
Pojmenováno poJacob von Geymüller a Isidor Mautner
Poloha
Adresahlavní město Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky41698
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geymüllerschlössel (také Geymüller-Schloßchen nebo Mautnerova vila) je zámeček, dvoupatrová stavba obklopená parkem, při ulici Khevenhüllerstrasse 2, v 18. vídeňském obvodu Währing, v katastru obce Pötzleinsdorf. Stojí severně od Pötzleinsdorfského zámeckého parku.

Geymüllerschlössl

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Geymüllerschlössel je pojmenován po svém stavebníkovi, baronu Johannu Jakobu Geymüllerovi (1760–1834), bratrovi statkáře a majitele zámku Pötzleinsdorf Johanna Heinricha Geymüllera (1754–1824). Johann Jakob s rodinou bydlel v centru Vídně ve Wallnerstrasse 8, v paláci Geymüller-Caprara.[1] Víkendovou budovu „pro potěšení“ mu v roce 1808 v rozlehlém parku postavil neznámý architekt. Její historizující styl je složen z jednoduché klasicistní dispozice zámku, s architektonickými články a dekorací z gotických a orientálních prvků. Hlavní průčelí je šířkové a obrací se na jih do parku trojosou lodžií, nesenou třemi staroegyptskými sloupy; hrotitá okna a štukatury v interiérech jsou novogotické. Posledním majitelem z rodu Geymüllerů byl synovec stavitelů Johann Heinrich von Geymüller-Falkner (někdy nazývaný Johann Heinrich von Geymüller mladší).

Po několika změnách vlastníků roku 1888 zámeček koupil původem východočeský textilní průmyslník Isidor Mautner (1852 Náchod-1930 Vídeň), po němž se stavba začala nazývat „Mautnerova vila“. Ten jej v době velké hospodářské krize v roce 1929 musel dát do zástavy Rakouské národní bance. Hypotéka byla v roce 1938 převedena na Deutsche Reichsbank, která zámeček v roce 1944 jako židovský soukromý majetek arizovala. Plánované demolici zabránili památkáři. V roce 1948 prodala Rakouská národní banka již zchátralou budovu Rakouské republice. Od ní si ji pronajal politik a ředitel Rakouské státní tiskárny, brněnský rodák JUDr. Franz Sobek (1903-1975), za vysokou cenu a s doživotním užívacím právem. Uložil zde i svou sbírku starožitných hodin. Byl mecenášem umění a svou sbírku i vybavení zámečku odkázal státu.[2]

Po jeho smrti se zámeček stal pobočkou vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea MAK, nejdříve depozitářem a od roku 1988 také expozicí. Po rekonstrukci stavby z roku 2021 byla nepůvodní "schönbrunnská žlutá" fasáda nahrazena původními bílými omítkami a odstraněny nestylové zásahy pozdějších úprav.

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Interiéry zámečku jsou zařízeny nábytkem z období klasicismu, empíru a biedermeieru, vystavena je rovněž rozsáhlá sbírka hodin Franze Sobka. V roce 2021 byla otevřena badatelna s textovou a obrazovou dokumentací. Konají se zde příležitostně také výstavy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEMETSCHKE-KUGLER 1990, s. 115
  2. BERG Friedrich, Die Sammlung Sobek im Geymüllerschlössel. In: Die Weltkunst, roč. 48, 1979, č. 10, z 15. května 1979

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geymüllerschlössel na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEMETSCHKE Nina, KUGLER George J. Kugler (ve spolupráci s Ulrike Müller-Kaspar): Lexikon der Wiener Kunst und Kultur. Carl Uberreuter : Wien 1990, s. 119.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]