Geymüllerschlössel
| Geymüllerschlössel Mautnerova vila | |
|---|---|
_-_Geym%C3%BCllerschl%C3%B6ssel.JPG) | |
| Účel stavby | |
muzeum, výstavní síň | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír, biedermeier, novogotika |
| Architekt | anonym |
| Výstavba | 1808 |
| Přestavba | kolem 1987 |
| Stavebník | Johann Jakob Geymüller |
| Současný majitel | Museum für angewandte Kunst (Vídeň) |
| Pojmenováno po | Jacob von Geymüller a Isidor Mautner |
| Poloha | |
| Adresa | hlavní město Vídeň,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°14′37,32″ s. š., 16°18′26,28″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 41698 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geymüllerschlössel (také Geymüller-Schloßchen nebo Mautnerova vila) je zámeček, dvoupatrová stavba obklopená parkem, při ulici Khevenhüllerstrasse 2, v 18. vídeňském obvodu Währing, v katastru obce Pötzleinsdorf. Stojí severně od Pötzleinsdorfského zámeckého parku.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Geymüllerschlössel je pojmenován po svém stavebníkovi, baronu Johannu Jakobu Geymüllerovi (1760–1834), bratrovi statkáře a majitele zámku Pötzleinsdorf Johanna Heinricha Geymüllera (1754–1824). Johann Jakob s rodinou bydlel v centru Vídně ve Wallnerstrasse 8, v paláci Geymüller-Caprara.[1] Víkendovou budovu „pro potěšení“ mu v roce 1808 v rozlehlém parku postavil neznámý architekt. Její historizující styl je složen z jednoduché klasicistní dispozice zámku, s architektonickými články a dekorací z gotických a orientálních prvků. Hlavní průčelí je šířkové a obrací se na jih do parku trojosou lodžií, nesenou třemi staroegyptskými sloupy; hrotitá okna a štukatury v interiérech jsou novogotické. Posledním majitelem z rodu Geymüllerů byl synovec stavitelů Johann Heinrich von Geymüller-Falkner (někdy nazývaný Johann Heinrich von Geymüller mladší).
Po několika změnách vlastníků roku 1888 zámeček koupil původem východočeský textilní průmyslník Isidor Mautner (1852 Náchod-1930 Vídeň), po němž se stavba začala nazývat „Mautnerova vila“. Ten jej v době velké hospodářské krize v roce 1929 musel dát do zástavy Rakouské národní bance. Hypotéka byla v roce 1938 převedena na Deutsche Reichsbank, která zámeček v roce 1944 jako židovský soukromý majetek arizovala. Plánované demolici zabránili památkáři. V roce 1948 prodala Rakouská národní banka již zchátralou budovu Rakouské republice. Od ní si ji pronajal politik a ředitel Rakouské státní tiskárny, brněnský rodák JUDr. Franz Sobek (1903-1975), za vysokou cenu a s doživotním užívacím právem. Uložil zde i svou sbírku starožitných hodin. Byl mecenášem umění a svou sbírku i vybavení zámečku odkázal státu.[2]
Po jeho smrti se zámeček stal pobočkou vídeňského Uměleckoprůmyslového muzea MAK, nejdříve depozitářem a od roku 1988 také expozicí. Po rekonstrukci stavby z roku 2021 byla nepůvodní "schönbrunnská žlutá" fasáda nahrazena původními bílými omítkami a odstraněny nestylové zásahy pozdějších úprav.
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
Interiéry zámečku jsou zařízeny nábytkem z období klasicismu, empíru a biedermeieru, vystavena je rovněž rozsáhlá sbírka hodin Franze Sobka. V roce 2021 byla otevřena badatelna s textovou a obrazovou dokumentací. Konají se zde příležitostně také výstavy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geymüllerschlössel na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEMETSCHKE Nina, KUGLER George J. Kugler (ve spolupráci s Ulrike Müller-Kaspar): Lexikon der Wiener Kunst und Kultur. Carl Uberreuter : Wien 1990, s. 119.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geymüllerschlössel na Wikimedia Commons
