Balthus
| Balthus | |
|---|---|
.jpg) Balthus (2000) | |
| Narození | 29. února 1908 Paříž |
| Úmrtí | 18. února 2001 (ve věku 92 let) Rossinière |
| Místo pohřbení | Rossinière |
| Národnost | Francouzi |
| Povolání | malíř, scénograf, kreslíř, ilustrátor a fotograf |
| Ocenění | Praemium Imperiale (1991) |
| Děti | Stanislas Klossowski de Rola Thadée Klossowski[1] Harumi Klossowská de Rola |
| Rodiče | Erich Klossowski a Baladine Klossowská |
| Příbuzní | Pierre Klossowski (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Balthus, původním jménem Balthasar Klossowski de Rola (29. únor 1908, Paříž – 18. únor 2001, Rossinière) byl polsko-francouzský malíř.
Rodina
Narodil se v polské rodině v Paříži, na Rue Boissonade, nedaleko Montparnassu. Balthusův otec pocházel ze šlechtického polského rodu Rola, který však tradičně sídlil v Prusku. Někteří životopisci tvrdí, že jeho matka byla židovském původu, Balthus sám se ovšem k židovské identitě nehlásil. Spíše kladl důraz na původ šlechtický a přidal si ke jménu přízvisko "de Rola".
Balthusův starší bratr Pierre Klossowski se stal významným filosofem a spisovatelem.
Jeho rodina byla součástí pařížského kulturního kvasu, otec Erich Klossowski byl historikem umění, matka Elisabeth Dorothea Spiro, zvaná Baladine, byla organizátorkou společenského života a mimo jiné milenkou básníka Rainera Marii Rilkeho.
Rilke Balthuse také od mládí podporoval, už když Balthus ve dvanácti letech napsal a ilustroval knihu o chlapci a kočce, napsal k ní Rilke předmluvu. Byl to také Rilke, kdo Balthuse později seznámil s André Gidem, Paulem Éluardem, Georgesem Braquem či Albertem Giacomettim.
Život
Spíše než avantgardisté však jeho vlastní tvorbu ovlivnili klasičtí malíři. Roku 1926 odjel do Florencie, kde ho fascinovaly obrazy starých mistrů, zejména Piera della Francescy. Stopy tohoto vlivu jsou patrné v celém Balthusově díle.
V letech 1930-1932 žil v Maroku. Roku 1933 se vrátil do Paříže. Pronajal si ateliér na Rue de Furstemberg, později na Cour de Rohan. Když roku 1940 obsadila Paříž nacistická vojska, odešel nejprve do Savojska, později do Švýcarska, kde žil v Bernu a v Ženevě. Do Francie se vrátil po válce, roku 1946. Zpočátku pracoval znovu v Paříži, později se usadil na zámku Chateau de Chassy v Burgundsku. Roku 1964 se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem Francouzské akademie, a roku 1977 konečně pak do Švýcarska, kde dožil v malém městečku Rossinière. Od odchodu do Švýcarska také již nemaloval.
Dílo
Typickým tématem jeho děl je sexualita a jeho díla bývají označována za "freudovská", v horším případě za "pedofilní". Nezřídka jsou totiž na Balthusových plátnech zobrazeny velmi mladé dívky v erotických situacích. Po formální stránce se až úzkostlivě vyhraňoval vůči modernismu a abstrakci, takřka všechna jeho díla jsou figurativní.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=137
