Lapidárium (Moravská Třebová): Porovnání verzí
přidání historických informací, významných náhrobků a o okolí lapidária značka: editace z Vizuálního editoru |
vložení fotografií značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
== Významné náhrobníky == |
== Významné náhrobníky == |
||
[[Soubor:Freska v lapidáriu.jpg|vlevo|bezrámu|181x181pixelů|výmalba interiéru lapidária]] |
|||
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky '''členů rytířského rodu Littwitzů''', kteří měli vazby na [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislava Velena ze Žerotína]]. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami [[Moravská Třebová (zámek)|moravskotřebovského zámku]].<ref name=":1" /> Dalším náhrobník patří rodině '''moravskotřebovského kata Vavřince Bohla'''.<ref name=":0" /> |
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky '''členů rytířského rodu Littwitzů''', kteří měli vazby na [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislava Velena ze Žerotína]]. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami [[Moravská Třebová (zámek)|moravskotřebovského zámku]].<ref name=":1" /> Dalším náhrobník patří rodině '''moravskotřebovského kata Vavřince Bohla'''.<ref name=":0" /> |
||
== Okolí lapidária == |
== Okolí lapidária == |
||
[[Soubor:Interiér lapidária.jpg|vlevo|náhled|interiér lapidária s náhrobníky, šedý náhrobník patří rodině kata Bohla]] |
|||
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede [[Křížová cesta (Moravská Třebová)|křížová cesta]] s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu [[Kalvárie (Moravská Třebová)|Kalvárií]]. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční [[Schody mrtvých]].{{pahýl}} |
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede [[Křížová cesta (Moravská Třebová)|křížová cesta]] s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu [[Kalvárie (Moravská Třebová)|Kalvárií]]. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční [[Schody mrtvých]].{{pahýl}} |
||
[[Kategorie:Moravská Třebová]] |
[[Kategorie:Moravská Třebová]] |
||
Verze z 11. 2. 2024, 14:29
| Lapidárium | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Současný majitel | Město Moravská Třebová |
| Poloha | |
| Adresa | Křížový vrch, Moravská Třebová,  Česko |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| Souřadnice | 49°45′30,07″ s. š., 16°40′26,7″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lapidárium je památkově chráněná budova v areálu hřbitova v Moravské Třebové.
Historie
Přesné stáří stavby hřbitovní kaple sv. Markéty (Všech Svatých) není známé. Dnešní podoba pochází ze začátku 19. století.[1] Jedná se o empírovou stavbu s valenou klenbou.[2] Čelo má bílou omítku, v zadní části je ponecháno holé zdivo. Na lapidárium byla přestavěna roku 1912 z popudu Aloise Czerného, kustoda městského muzea. Rozhodnutí předcházely nálezy renesančních náhrobníků v podlaze hřbitovního kostela Povýšení svatého Kříže a následně roku 1911 dalších náhrobníků v základech hřbitovní zdi.[3] Při přestavbě byly z interiéru odstraněny lavice a podstavec oltáře, naopak přizděny byly podstavce pro náhrobníky. [2]
Významné náhrobníky
Většina náhrobníků pochází z přelomu 16. a 17. století. V době protireformace byly otočeny čelní stranou k zemi do podlahy kostela a základů hřbitovní zdi. K nejvýznamnějším patří náhrobníky členů rytířského rodu Littwitzů, kteří měli vazby na Ladislava Velena ze Žerotína. Jejich autorem je pravděpodobně tentýž anonymní mistr, který vyzdobil věž a východní křídlo s arkádami moravskotřebovského zámku.[2] Dalším náhrobník patří rodině moravskotřebovského kata Vavřince Bohla.[1]
Okolí lapidária
V blízkosti lapidária nalezneme mnoho historických památek. V areálu hřbitova je to kostel Povýšení svatého Kříže. Podél hřbitovní zdi vede křížová cesta s kaplemi, zakončená na vrcholu Křížového vrchu Kalvárií. Poblíž první kaple nalezneme barokní sousoší Kristus na hoře Olivetské. Od brány hřbitova vede lipová alej, na kterou navazují renesanční Schody mrtvých.
- ↑ a b NISLER, Petr. Lapidárium. Moravskotřebovský hřbitov. 2017. Brožura vydaná k 760 letům města Moravská Třebová.
- ↑ a b c CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; SEDLÁK, Jan (ed.), et al. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2012. ISBN 978-80-87073-48-3. Kapitola Lapidárium, s. 45-47.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.