Šťavnatka tečkovaná: Porovnání verzí

Šťavnatka tečkovaná
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	Lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	šťavnatkovité (Hygrophoraceae);
Rod	Šťavnatka (Hygrophorus);
Binomické jméno
	Hygrophorus pustulatus; (Pers.) Fr.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 27. 4. 2015, 19:46

Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.

Popis

Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti dochází k zesvětlení okrajů. Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.^[1]

Využití

Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnot a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95% tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří cukry, aminokyseliny, bílkoviny a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Po usušení klesá hodnota bílkovin pouze na 30%. Chitin obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení. ^[2]^[zdroj?]

Výskyt

Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.

Galerie

Šťavnatka tečkovaná
Šťavnatka tečkovaná

Reference

↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.

Externí odkazy

Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů

[1] L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.

[2] J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.

[1]

[2]

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == Popis ==
-Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[Klobouk (houby)|Klobouk]] je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. [[Lupen]]y jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. [[Třeň]] je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
+Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[Klobouk]] je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti dochází k zesvětlení okrajů. [[Lupeny]] jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. [[Třeň]] je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier
  | titul = Houby
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
  | strany = 143
  | isbn = 80-7151-259-1
-}}</ref>{{Zdroj?}}
+}}</ref>
 == Využití ==
-Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[cukr]]y, [[Aminokyselina|aminokyseliny]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Minerál|minerály]] a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje [[chitin]] (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení.
+Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnot a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95% tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří [[cukry]], [[aminokyseliny]], [[bílkoviny]] a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Po usušení klesá hodnota bílkovin pouze na 30%. [[Chitin]] obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení.
 <ref>{{Citace monografie
  | příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran