Přeskočit na obsah

Technecium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m U radioaktivních prvků se uvádí nukleonové číslo nejstabilnějšího izotopu, kterým zde není technecium 98, ale technecium 97
Řádek 6: Řádek 6:
|[[Atomové číslo]]||43
|[[Atomové číslo]]||43
|-
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||98(0) amu
|[[Relativní atomová hmotnost]]||97(0) amu
|-
|-
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d<sup>5</sup> 5s<sup>2</sup>
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d<sup>5</sup> 5s<sup>2</sup>
Řádek 22: Řádek 22:
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]]
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]]
|}
|}
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem [[ periodická soustava prvků|periodické soustavy]], který nemá žádný stabilní [[izotop]].
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==

Verze z 19. 10. 2010, 16:28

Technecium
Technecium
Atomové číslo 43
Relativní atomová hmotnost 97(0) amu
Elektronová konfigurace [Kr] 4d5 5s2
Elektronegativita (Pauling) 1,9
Teplota tání 2157 °C (2430 K)
Teplota varu 4265 °C (4538 K)
Hustota 11 g.cm-3
Registrační číslo CAS 7440-26-8
Kovové technecium
Kovové technecium

Technecium, chemická značka Tc, lat. Technetium je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní izotop.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D. I. Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria.

Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.

Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+1 po Tc+7, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+7.

Výskyt a využití

V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.

V současné době je známo celkem 35 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s poločasem rozpadu 4,2×106 a 2,1×105 roku, využívané v biologii a medicíně pro sledování metabolizmu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu 97Mo a 98Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu technecium na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Šablona:Tabulka prvků

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA