Přeskočit na obsah

Šťavnatka tečkovaná: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
{{Zdroj?}}e, úmaz nesouvisejícího, úmaz obecného zdroje a ExtOdk, odkazy, kategorie, odtučnění, úprava ExtOdk, napřímení odkazů
Řádek 12: Řádek 12:
| druh popsal = ([[Persoon|Pers.]]) [[Elias Magnus Fries|Fr.]]
| druh popsal = ([[Persoon|Pers.]]) [[Elias Magnus Fries|Fr.]]
}}
}}

'''Šťavnatka tečkovaná''' (''Hygrophorus pustulatus'') patří mezi [[jedlé houby]]. Typický je bílý [[výtrusný prach]]. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
'''Šťavnatka tečkovaná''' (''Hygrophorus pustulatus'') patří mezi [[jedlé houby]]. Typický je bílý [[výtrusný prach]]. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.


== Popis ==
== Popis ==
⚫
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[Klobouk (houby)|Klobouk]] je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. [[Lupen]]y jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. [[Třeň]] je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku.
⚫
'''Klobouk''' je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku.
'''Lupeny''' jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň.
'''Třeň''' je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier
| příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier
| titul = Houby
| titul = Houby
Řádek 27: Řádek 23:
| strany = 143
| strany = 143
| isbn = 80-7151-259-1
| isbn = 80-7151-259-1
}}</ref>
}}</ref>{{Zdroj?}}


== Využití ==
== Využití ==
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[cukry]], [[aminokyseliny]], [[bílkoviny]], [[minerály]] a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje [[chitin]] (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení.
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[cukr]]y, [[Aminokyselina|aminokyseliny]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Minerál|minerály]] a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje [[chitin]] (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení.
<ref>{{Citace monografie
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran
| příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran
Řádek 39: Řádek 35:
| strany = 622
| strany = 622
| isbn = 978-80-200-2077-2
| isbn = 978-80-200-2077-2
}}</ref>
}}</ref>{{Zdroj?}}


==Výskyt==
== Výskyt ==
⚫
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za [[Šťavnatku vonná|šťavnatku vonnou]] (''Hygrophorus agathosmus''). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.

⚫
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách '''od září do listopadu'''. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (''Hygrophorus agathosmus''). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy. [[Šťavnatka vonná]] se také řadí mezi jedlé houby.

K nejvyhledávanějším druhům patří '''[[Šťavnatka pomrazka]]''' a '''[[Šťavnatka modřínová]]'''.
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = J. Holec & M. Beran
| titul = Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| místo = Praha
| rok = 2006
| strany = 280
| isbn = ISBN 80-87051-02-5
}}</ref>

⚫
[[Kategorie:Jedlé houby]]


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
File:Hygrophorus.pustulatus2.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
Soubor:Hygrophorus.pustulatus2.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
File:Hygrophorus.pustulatus3.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
Soubor:Hygrophorus.pustulatus3.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
File:Hygrophorus hypothejus.jpg|Šťavnatka pomrazka
</gallery>
</gallery>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = L. Hagara
| titul = Atlas hub
| vydavatel = Neografia
| rok = 1993
| isbn = ISBN: 8088892368
}}</ref>


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 76: Řádek 50:


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* http://www.houbareni.cz/houba.php?id=634
* [http://www.houbareni.cz/houba.php?id=634 Šťavnatka tečkovaná] v atlasu hub na Houbaření.cz
* http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=225
* [http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=225 Šťavnatka tečkovaná] na stránkách Domova Amatérských Mykologů
* http://www.naturfoto.cz/


⚫
[[Kategorie:Šťavnatkovité]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]

Verze z 27. 4. 2015, 11:07

Jak číst taxoboxŠťavnatka tečkovaná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
ŘádLupenotvaré (Agaricales)
Čeleďšťavnatkovité (Hygrophoraceae)
RodŠťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus pustulatus
(Pers.) Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.

Popis

Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.[1][zdroj?]

Využití

Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje cukry, aminokyseliny, bílkoviny, minerály a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje chitin (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení. [2][zdroj?]

Výskyt

Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.

Galerie

  • Šťavnatka tečkovaná
    Šťavnatka tečkovaná
  • Šťavnatka tečkovaná
    Šťavnatka tečkovaná

Reference

  1. ↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143. 
  2. ↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šťavnatka_tečkovaná&oldid=12542466“