Ziuta Hartmanová
Ziuta Hartmanová | |
---|---|
Ziuta Hartmanová (před rokem 1943) | |
Rodné jméno | Igetle Rottenberg |
Narození | 5. října 1922 Kielce Polsko |
Úmrtí | 19. května 2015 (ve věku 92 let) Tel Aviv Izrael |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ziuta Hartmanová (5. října 1922 v Kielcích – 19. května 2015 v Tel Avivu) byla členka Židovského vojenského svazu a účastnice povstání ve varšavském ghettu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Ziuta Hartmanová se narodila 5. října 1922 v Kielcích jako Igetle Rottenberg. Pocházela z dobře situované židovské rodiny; její otec Juda Rottenberg byl podnikatelem, matka Bella (rozená Ajzenberg) byla bez zaměstnání. Rodina měla vlastního šoféra a chůvu, která dívce přezdívala Ziuta, a toto jméno již dívce zůstalo. Její rodiče se snažili dodržovat židovské zvyky a tradice, ale nebyli přehnaně věřící; v jejich domácnosti se mluvilo převážně polsky a sama Ziuta Hartmanová se cítila být více Polkou než Židovkou.[1]
Navštěvovala židovskou obecnou školu a židovské dívčí gymnázium v Kielcích.[2] Rodiče se ji neúspěšně pokoušeli přeložit do polské školy, ale antisemitismus, kterému tam byla vystavena, je donutil jejich rozhodnutí přehodnotit.[1]
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Vypuknutí druhé světové války Ziutě znemožnilo složit závěrečné zkoušky na střední škole. Její starší bratr emigroval do Palestiny, zatímco její otec skončil v Sovětském svazu. V roce 1941 bylo Ziutě a její matce nařízeno přestěhování do ghetta. Pro svou dobrou znalost polštiny Ziuta často tajně navštěvovala tzv. árijskou stranu města a sháněla zde jídlo pro svou rodinu. Během jedné z těchto výprav byla neznámým Polákem udána gestapu za to, že nenosila pásku s Davidovou hvězdou.[1] Podařilo se jí vyhnout zatčení, uprchla z Kielců do Radomi a později do Varšavy, kde se náhodně setkala se svým přítelem Avrahamem Rodalem, mladším bratrem Leona Rodala, jednoho z velitelů Židovského vojenského svazu. Avraham ji přesvědčil, aby se přidala k této židovské odbojové organizaci.[2]
Počátkem roku 1942 se podzemní chodbou dostala do varšavského ghetta.[2] V ghettu se stala členkou jedné z bojových buněk vojenského svazu, předávala zprávy a pašovala zbraně:
„ | Nejprve jsem z ghetta vynášela kbelíky...Přišla jsem na určené místo, kde byly do kbelíků umístěny dopisy, zbraně, střelivo a další věci. Na vrch se pak daly strašlivě páchnoucí rybky. Když jsem procházela ven s těžkými kbelíky, Němci mi řekli, abych je otevřela. Sundala jsem víka, a když ucítili ten hrozný smrad, řekli: „Přikryj to“ a já jsem prošla.[3] | “ |
Během povstání ve varšavském ghettu se účastnila bojů proti Němcům a starala se o raněné. Po svém zajetí byla se zbytkem přeživších spolubojovníků odvedena na Umschlagplatz. Odtud byla nejprve transportována do pracovního tábora v Poniatowě, odkud byla poslána do německého koncentračního tábora Majdanek. Poté byla převezena do tábora nucených prací ve Skarżysko-Kamienna, a v roce 1944 pak byla transportována do pobočky koncentračního tábora Buchenwald v Lipsku, kde pracovala ve zbrojní továrně.[2]
Po válce
[editovat | editovat zdroj]Po skončení války se vrátila do Kielců, kde zjistila, že její otec zemřel v SSSR v roce 1943 a zbytek její rodiny zahynul ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Ziuta pracovala v kieleckém židovském výboru, kde se k ní připojil i její budoucí manžel Moše Hartman, se kterým se poznala v jednom z táborů.[1] Krátce po svém návratu do Polska spolu emigrovali do Francie, odkud se v roce 1952 přestěhovali do Izraele,[4] kde Ziuta Hartmanová spoluorganizovala setkávání bývalých vězňů vyhlazovacích táborů. V roce 2010 jí bylo uděleno čestné občanství Varšavy.[5] Cenu přijala, ale ceremoniálu se nezúčastnila; po svém odjezdu z Polska totiž slíbila, že se „na to prokleté místo“ už nikdy nevrátí.[1] Zemřela v Tel Avivu 19. května 2015 ve věku 92 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Ziuta Hartman (5.10.1922–19.05.2015). Muzeum Getta Warszawskiego [online]. 8. 2. 2022 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ziuta Hartman. Urząd m.st. Warszawy [online]. 22. 5. 2015 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ KORYCKA, Marta. Nie wolno było o tym mówić "Wujek tłumaczył, że mąż może mieć kłopoty w pracy" [FRAGMENT KSIĄŻKI]. Gazeta.pl [online]. 9. 4. 2023 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Ziuta Hartman, one of the last surviving participants of the Warsaw Ghetto Uprising, dies. World Jewish Congress [online]. 20. 5. 2015 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
- ↑ URZYKOWSKI, Tomasz. Zmarła Ziuta Hartman, uczestniczka powstania w warszawskim getcie. wyborcza.pl [online]. 23. 5. 2015 [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ziuta Hartmanová na Wikimedia Commons
- Životopis (v polštině a angličtině) na webu Muzea varšavského ghetta
- Povstání ve varšavském ghettu
- Osobnosti židovského odboje během druhé světové války
- Osobnosti polského odboje během druhé světové války
- Vězni koncentračního tábora Buchenwald
- Vězni koncentračního tábora Majdanek
- Polští Židé
- Izraelky
- Narození v Kielcích
- Narození v roce 1922
- Narození 5. října
- Úmrtí v Tel Avivu
- Úmrtí v roce 2015
- Úmrtí 19. května