Zikmund Jan Kapic
| Zikmund Jan Kapic, O.Cist. | |
|---|---|
| převor kláštera cisterciáků v Oseku | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcený život | |
| Institut | cisterciácký řád |
| Sliby | |
| doživotní | 18. září 1914 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 11. července 1915 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 27. listopadu 1888 |
| Místo narození | Klenčí pod Čerchovem,  Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 5. září 1968 (ve věku 79 let) |
| Místo úmrtí | Klenčí pod Čerchovem,  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov, Klenčí pod Čerchovem |
| Národnost | česká |
| Povolání | katolický kněz |
 citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zikmund Jan Kapic, O.Cist. (27. listopadu 1888, Klenčí pod Čerchovem[1] – 5. září 1968 tamtéž) byl český římskokatolický duchovní, osecký cisterciák, po roce 1945 formální převor oseckého kláštera.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Klenčí pod Čerchovem v listopadu roku 1888. Vstoupil do cisterciáckého řádu v oseckém klášteře v severních Čechách, věčné sliby složil v září roku 1914 a v červenci následujícího roku byl vysvěcen na kněze. Po svěcení zůstal v Oseku, kde působil jako kaplan a katecheta. V letech 1936–1939 spravoval klášteru inkorporovanou farnost ve Vtelně u Mostu. Následně byl pro svůj český původ donucen odejít ze Vtelna (kde mu bylo i vyhrožováno smrtí) do středních Čech. Zde v letech 1939–1945 spravoval farnost Višňová u Příbrami (obec se v seriálu Chalupáři proslavila jako obec Třešňová).[2]
V roce 1945 jej, krátce před svým internováním a odsunem do Německa, jmenoval osecký opat Eberhard Harzer převorem kláštera a snažil se jej prosadit do funkce národního správce klášterního majetku. Tento záměr nevyšel. Stal se tedy administrátorem oseckého děkanství a administrátorem ex currendo ve farnostech Hrob, Jeníkov a Košťany. V okolí svého někdejšího kláštera působil spolu s českým cisterciákem P. Nivardem Krákorou (který administroval původně řádovou farnost v Mariánských Radčicích) a Lužickým Srbem, P. Mickelem. Bydlel nadále v klášteře, který byl propůjčen salesiánům, a na základě formálního titulu převora mu byla přenechávána celebrace bohoslužeb o velkých svátcích. V roce 1950 nebyl jakožto řeholník internován (státní správou byl považován za "neškodného"). Byl však z Oseka přeložen do Bíliny, kde působil až do roku 1956.
V roce 1956 se přestěhoval na důchod do rodného Klenčí pod Čerchovem. Zde 5. září 1968 zemřel a byl zde i pohřben.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Klenčí pod Čerchovem
- ↑ LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 19.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Historie Litvínovska a okolí
- Osecké noviny Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
