Zikmund Jan Kapic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zikmund Jan Kapic, O.Cist.
převor kláštera cisterciáků v Oseku
Církev římskokatolická
Zasvěcený život
Institut cisterciácký řád
Sliby  
            doživotní 18. září 1914
Svěcení
Kněžské svěcení 11. července 1915
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 27. listopadu 1888
Místo narození Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 5. září 1968
Místo úmrtí Klenčí pod Čerchovem, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení hřbitov, Klenčí pod Čerchovem
Národnost česká
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund Jan Kapic, O.Cist. (27. listopadu 1888, Klenčí pod Čerchovem[1]5. září 1968 tamtéž) byl český římskokatolický duchovní, osecký cisterciák, po roce 1945 formální převor oseckého kláštera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Klenčí pod Čerchovem v listopadu roku 1888. V oseckém klášteře v severních Čechách vstoupil do cisterciáckého řádu, věčné sliby složil v září roku 1914 a v červenci následujícího roku byl vysvěcen na kněze. Po svěcení zůstal působit v Oseku jako kaplan a katecheta. V letech 1936–1939 spravoval klášteru inkorporovanou farnost ve Vtelně u Mostu. Následně byl pro svůj český původ donucen odejít ze Vtelna (kde mu bylo i vyhrožováno smrtí) do středních Čech. Zde v letech 1939–1945 spravoval farnost Višňová u Příbrami (obec se v seriálu Chalupáři proslavila jako obec Třešňová).[2]

V roce 1945 jej, krátce před svým internováním a odsunem do Německa, jmenoval osecký opat Eberhard Harzer převorem kláštera a snažil se jej prosadit do funkce národního správce klášterního majetku. Tento záměr nevyšel. Stal se tedy administrátorem oseckého děkanství a administrátorem ex currendo ve farnostech Hrob, Jeníkov a Košťany. V okolí svého někdejšího kláštera působil spolu s českým cisterciákem P. Nivardem Krákorou (který administroval původně řádovou farnost v Mariánských Radčicích) a Lužickým Srbem, P. Mickelem. Bydlel nadále v klášteře, který byl propůjčen salesiánům, a na základě formálního titulu převora mu byla přenechávána celebrace bohoslužeb o velkých svátcích. V roce 1950 nebyl jakožto řeholník internován (státní správou byl považován za "neškodného"). Byl však z Oseka přeložen do Bíliny, kde působil až do roku 1956.

V roce 1956 se přestěhoval na důchod do rodného Klenčí pod Čerchovem. Zde 5. září 1968 zemřel a byl zde i pohřben.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Klenčí pod Čerchovem
  2. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 19. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]