Zámek v poušti
| Zámek v poušti | |
|---|---|
| Žánr | opera |
| Skladatel | Jan Bedřich |
| Libretista | Jiří Pětivoký, upravil Jan Bedřich |
| Počet dějství | 2 |
| Originální jazyk | čeština |
| Literární předloha | Jiří Pětivoký: Zámek v poušti |
| Datum vzniku | 1970 |
| Premiéra | 2. října 1988, Opava, Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek v poušti je opera o dvou dějstvích a třech obrazech českého skladatele Jana Bedřicha. Libreto k němu skladatel upravil ze stejnojmenné rozhlasové hry Jiřího Pětivokého z roku 1944. Premiéru uvedlo opavské Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého dne 2. října 1988.[1][2]
Vznik a charakteristika opery[editovat | editovat zdroj]
Dne 3. prosince 1944, na sklonku protektorátního režimu, byla poprvé vysílána rozhlasová hra Zámek v poušti lékaře Jiřího Pětivokého, v režii Josefa Bezdíčka a s hudbou Miroslava Ponce. Příběh o trosečnících na poušti mísí ryze reálný a fantaskní, metafyzický svět a klade si otázky o hodnotě života; vyjadřuje ponurost dobové atmosféry, ale v jinotajích i naději.[3][4][5] Hra měla velký ohlas, vrátila se i po osvobození a 12. října 1947 ji vysílal i švédský rozhlas.[6] Roku 1968 Československý rozhlas – v rámci cyklu svých nejvýznamnějších her k 50. výročí vzniku Československa – nastudoval Pětivokého hru znovu, a to ve svém plzeňském studiu.[3][7] Tato verze zaujala skladatele a dirigenta Jana Bedřicha, tehdy působícího jako šéfdirigent operety olomouckého divadla, a ten ji vzápětí ve své vlastní úpravě zhudebnil. Jeho opera však zůstala v šuplíku až do roku 1988 (tehdy Bedřich působil ve zpěvohře Divadla Jonáše Záborského v Prešově), kdy ji v mírně zkrácené podobě[8] konečně nastudovalo Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého v Opavě.[1]
Bedřichova adaptace Pětivokého předlohy přinesla některé změny: mezi postavami – jejichž jména byla z větší části změněna – přibyla jako pátá pasažérka ztroskotavšího letadla milionářka paní Lundová a významnou úlohu komentátora děje, zejména ve druhé části opery, získal sbor umístěný do orchestřiště.[9][8]
Dobová kritika si „novinky“ uvedené v menším divadle všimla jen málo. Recenzi pro Rudé právo napsala Helena Havlíková; i když se domnívala, že „námět připomíná spíše detektivku nebo psychologickou povídku než operu“, přiznala mu přitažlivost. Podle ní však „rozhlasový původ poznamenal tvar opery v tom smyslu, že se víc hovoří, tedy zpívá, než jedná,“ zejména v první části, která poskytuje jednotlivým hrdinům příležitost představit se v ariózních monolozích. Druhá část, odehrávající se v tajuplném zámku v poušti, již je dramatičtější. Oproti magické a sugestivní rozhlasové hře má podle Havlíkové Bedřichův Zámek v poušti poněkud „přímočaré mravní poselství“ se zřetelným dělítkem mezi kladnými a zápornými postavami. Převážnou část opery podle Havlíkové tvořila „vypjatá až burcující hudba“, která však bez uvolněnějších pasáží postrádala potřebný kontrast a stávala se stereotypní; navíc se její kritiky dočkala údajná Bedřichova „malá průkaznost melodické invence“.[8]
V souhrnném hodnocení operní sezóny 1988/1989 v českých divadlech shrnula Havlíková svůj soud do konstatování, že „[o]pavský Zámek v poušti Jana Bedřicha je pokusem o operní sci-fi, který však zaujme více námětem než skladatelským zpracováním“.[10] Po opavském nastudování již žádná další inscenace Zámku v poušti – který zůstal jedinou Bedřichovou operou – nenásledovala.
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| osoba | hlasový obor | premiéra (2. října 1988)[9] |
|---|---|---|
| Maura Hansonová, houslová virtuoska | soprán | Barbora Kmentová / Věra Smolková |
| Paní Lundová | mezzosoprán | Magda Kučerová / Erika Šporerová |
| Richard Montyon, automobilový závodník | tenor | Jiří Halama / Lubor Malík |
| Xenopulos, obchodník | bas | Dalibor Hrda / Václav Paclík |
| Doktor Bernard, lékař | baryton | Vladislav Gřonka / Evžen Trupar |
| Pilot Irwing | baryton | Karel Smolka |
| Manuel | tenor | Josef Krpec / Vladimír Němec |
| Paní zámku | soprán | Jarmila Vidlářová |
| Hlasatel v rozhlase | mluvená role | Emanuel Křenek |
| Dirigent: Petr Škarohlíd | ||
| Režie: Jiří Měřínský | ||
| Scéna: Josef Adolf Šálek | ||
| Kostýmy: Jitka Škarohlídová | ||
Děj[editovat | editovat zdroj]
Při přeletu pouště havaruje v nehostinné krajině malé letadlo s pěti prominentními pasažéry. Jeho pilot Irwing se snaží opravit vysílačku a navázat spojení s letištěm. Z pasažérů při nehodě nejvíce utrpěla Maura Hansonová, mladá houslová virtuoska; zlomila si ošklivě ruku, ale přestože její kariéra je ve velkém nebezpečí, neklesá na mysli. V horečce však má vidiny zámku uprostřed pouště. Doktor Bernard ji ošetřuje, zatímco ostatní trosečníci, totiž automobilový závodník a dobrodruh Richard Montyon, obchodník se zbraněmi Xenopulos a milionářka paní Lundová, se vydávají hledat vodu a posléze – když už všichni trpí žízní a smysly se jim matou – skutečně naleznou tajuplný zámek uprostřed pouště, jemuž vládne neméně tajuplná paní. Ač to trosečníci netuší, je jí samotná Smrt a oni všichni jsou postaveni před životní a mravní zkoušku. „Nepřežijí ti, kteří sledují sobecky jen vlastní požitky a zisk, záchrany se dočkají lidé, pro které je smyslem života přinášet pomoc a radost druhým.“
Instrumentace[editovat | editovat zdroj]
Tři flétny, tři klarinety, tři hoboje, tři fagoty; čtyři lesní rohy, tři trubky, tři pozouny, tuba; tympány, bicí souprava, celesta; harmonika; harfa, kytara, klavír; smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 298.
- ↑ a b DILIA: Katalog – Díla – Zámek v poušti [online]. Praha: DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
- ↑ a b (TOM). Rozhlas – Týden u přijímače. Tvorba. 1976-12-15, roč. 18, čís. 51, s. 16. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. ISSN 0139-5513.
- ↑ KS. Rozhlasový »Zámek v poušti«. Lidové noviny. 1944-12-03, roč. 52, čís. 321, s. 4. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. ISSN 1802-6265.
- ↑ OG. Neděle v rozhlasové hře. Polední list. 1944-12-06, roč. 18, čís. 323, s. 2. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. ISSN 1804-8838.
- ↑ A. P. Zámek v poušti ve švédském rozhlasu. Náš rozhlas. 1947-11-09, roč. 14, čís. 45, s. 4. Dostupné online [cit. 2021-12-14].
- ↑ HNILIČKA, Přemysl. Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jako hledat zámek v poušti [online]. Panáček v říši mluveného slova, 2019-09-18 [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (též v Týdeníku Rozhlas 38/2019)
- ↑ a b c HAVLÍKOVÁ, Helena. Dvě operní premiéry v krajích. Rudé právo. 1988-11-25, roč. 68–69, čís. 278, s. 5. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. ISSN 0032-6569.
- ↑ a b Virtuální studovna – Inscenace – Zámek v poušti [online]. Praha: Institut umění - Divadelní ústav [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Helena. Hudba – Putování k průměrnosti. Tvorba. 1989-09-13, roč. 32, čís. 37, s. 13. Dostupné online [cit. 2021-12-14]. ISSN 0139-5513.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 298.