Zámek Linderhof

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zámek Linderhof
Schloss Linderhof
Účel stavby
Letní palác
Základní informace
Sloh Pozdní rokoko
Architekt Georg von Dollmann
Výstavba 1870-1886
Stavební materiál Zdivo
Stavitel Maxmilián II. Bavorský
Současný majitel Svobodný stát Bavorsko / Spolková republika Německo
Poloha
Adresa Ettal, NěmeckoNěmecko Německo
Souřadnice
Zámek Linderhof  Schloss Linderhof
Red pog.svg
Zámek Linderhof
Schloss Linderhof
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Linderhof v zimě

Zámek Linderhof (německy Schloss Linderhof) se nachází v Německu, v jihozápadě Bavorska v blízkosti ettalského kláštera. Je nejmenší ze tří staveb postavených bavorským králem Ludvíkem II. a zároveň jedinou z nich, která byla dokončena ještě za jeho života.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ludvík již znal okolí Linderhofu ze svého mládí, kdy sem jezdíval se svým otcem, králem Maxmiliánem II., při jeho loveckých vyjížďkách do Bavorských Alp. Když se stal Ludvík II. v roce 1864 králem, zdědil tzv. Königshäuschen (Královský domek) po svém otci a roku 1869 započal s rozšiřováním stavby. Roku 1874 rozhodl Königshäuschen strhnout úplně a přestavět jej na dnešním místě v parku. Zároveň byly přistavěny tři nové místnosti a přibylo schodiště k původnímu komplexu ve tvaru písmene U, přičemž někdejší dřevěné vnější obložení bylo opatřeno kamennou fasádou. Stavba byla navržena ve stylu druhého rokokového období. V letech 1863 až 1886 bylo celkem do stavby Linderhofu investováno 8 460 937 marek.[1]

Místnosti[editovat | editovat zdroj]

Linderhof má ve srovnání s jinými místy celkově poněkud komorní atmosféru. Vlastně jen čtyři z místností jsou skutečně funkční.

Krajinná zahrada a park[editovat | editovat zdroj]

Krajinná zahrada pokrývá plochu asi 50 hektarů a je dokonale integrována do okolní alpské přírodní krajiny. V parku je rozmístěno několik budov různých typů.

Venušino grotto
Venušina grotta

Stavba je plně umělecká a byla postavena pro krále jako znázornění prvního jednání Wagnerova "Tannhäusera". Ludvík se rád nechal vozit přes jezírko na své zlaté labutí loďce, ale zároveň toužil po vlastní modré jeskyni jako na Capri. Proto bylo instalováno 24 dynam a již v době Ludvíka II. bylo možné osvítit grottu měnícími se barvami.

Hundingská chýše

Tato chýše byl inspirována instrukcemi Richarda Wagnera k prvnímu jednání "Valkýry" (Prsten Nibelungův). Ludvík v této budově slavil německé svátky.

Gurnemanzova ermitáž

Vytvořená podle postavy Gurnemanze z opery Parsifal. Ludvík sem přicházel rozjímat každoročně na Velký pátek. Pro tento den si přál kvetoucí louku. Ležel-li ještě na louce sníh, zahradní architekt ji musel pro krále připravit.

Tyto tři stavby, "Venušino groto", "Hundingská chýše" a "Gurnemanzova ermitáž" jsou připomínkou doby oper Richarda Wagnera. Kromě těch a také barokní architektury se Ludvík zajímal o orientální umění.

Maorský stánek
Maorský stánek

Tato stavba byla navržena berlínským architektem Karlem von Diebitsch u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1867. Ludvík II. ji chtěl zakoupit, předběhl jej však železniční magnát Bethel Henry Strousberg. Po Strousbergově bankrotu Ludvík pavilon koupil. Nejvýraznějším kusem zařízení je paví trůn.

Marocký pavilon

Tato stavba byla skutečně postavena v Maroku pro Mezinárodní výstavu ve Vídni roku 1873. Král ji koupil v roce 1878 a nechal ji přepracovat do vznosnější podoby.

Podobná hesla[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Linderhof Palace na anglické Wikipedii.

  1. Petzet, Michael(1963). König Ludwig II und die Kunst. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]