Přeskočit na obsah

Willibald Jerie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Willibald Jerie
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867

Narození14. prosince 1819
Mrklov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. dubna 1895 (ve věku 75 let)
Vrchlabí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Vrchlabí
PříbuzníWillibald Jerie mladší (vnuk)
Profesepodnikatel, poslanec
OceněníNejvyšší spokojenost (1866)
CommonsWillibald Jerie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Willibald Jerie starší (14. prosince 1819 Mrklov24. dubna 1895 Vrchlabí[1]) byl český podnikatel a politik německé národnosti, majitel textilních továren na Vrchlabsku, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Profesí byl podnikatelem v textilním průmyslu.[1] V roce 1850 založil spolu s Franzem Ritschelem z Vrchlabí a Josefem Stoczkem z Prahy společnou přádelnu lnu a do roku 1855 tuto firmu řídil. Pak svůj podíl odprodal. Následně si pronajal barvírnu lnu v Liščím Kopci (Fuchsberg) u Vrchlabí a v listopadu 1855 do továrny instaloval spřádací stroje s 1800 vřeteny. Mezitím také přikoupil papírnu Gabriela Ettela umístěnou ve Vrchlabí na řece Labe, stávající objekty nechal z větší části zbořit a v lednu 1857 zde otevřel velkou přádelnu, do které převezl strojové vybavení ze závodu v Liščím Kopci. V roce 1856 prodal přádelnu vlny v Dolním Vrchlabí (Niederhohenelbe), kterou sám založil, Wenzelovi Ettelovi. Jerie podnik postupně opakovaně rozšiřoval a v době jeho smrti byl s 12 000 vřeteny jedním z největších svého druhu v Rakousku.[2][3]

Jerie vlastnil zámeček s parkem v Nádražní ulici, kde sídlí Galerie Morzin. Finančně podporoval stavby kapliček v blízkosti svého rodiště, například daroval 100 zlatých na stavbu kaple Panny Marie Lurdské v Horních Štěpanicích či kaple svatého Wilibalda v Mrklově. V roce 1889 sepsal závěť, v které odkázal 5000 zlatých na fond na podporu chudých studentů z Vrchlabí.[4]

Po obnovení ústavního života počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (obvod Vrchlabí – LánovHostinné) do Českého zemského sněmu.[5]

Roku 1866 se mu dostalo od císaře za loajálnost a činy během okupace Pruskem výrazu Nejvyšší spokojenosti.[6]

V osobním životě ho pronásledovaly tragédie. V roce 1846 se oženil s Elisabeth Jerie, rozenou Machitko. Ta ovšem zemřela ve věku 57 let roku 1883. Předčasně zemřel i jeho syn, který se utopil v Labi. Jediná dcera zemřela na tuberkulózu. Poslední syn Karl Jerie, který se angažoval v německém veřejném životě ve východních Čechách a byl prezidentem trutnovské textilní burzy, zemřel ve věku 43 let roku 1892. Karl po sobě zanechal čtyři děti, včetně Willibalda Jerieho mladšího,[2] který žil v letech 1877–1926 a jako dědic podniku se rovněž angažoval v textilním průmyslu a místním společenském životě. Ten se také stal jedním z prvních majitelů automobilu ve Vrchlabí.[7][8]

Jerieho hrobka

[editovat | editovat zdroj]

Novogotická hrobka rodiny Jeriových se nachází na městském hřbitově ve Vrchlabí.

Jerieho hrobka po mnoho let sloužila jako provizorní úložiště ostatků majitelů vrchlabského panství rodu Czernin-Morzin. Ostatky byly v roce 2017 přesunuty do rodinné hrobky nad zámeckým parkem. Památkové ochrany se hrobce dostalo v roce 2010.[9]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b JERIE, Willibald [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. 
  2. a b Hohenelbe. Bohemia. Duben 1895, roč. 68, čís. 114, s. 7–8. Dostupné online. 
  3. W. Jerie, Flachsspinnerei [online]. albert-gieseler.de [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (německy) 
  4. Studien-stiftungen im Koenigreiche Boehmen [online]. archive.org [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. (německy) 
  5. Národní listy 24. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086926&picp=&idpi=8401864
  6. Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 27.10.1866, 1(135), s. (2). ISSN 1803-4837.
  7. Jan Králík. www.jankralik.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  8. Hohenelba - vrchlabská pobočka spolku Schlaraffia (Členská základna) [online]. freiheit.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. 
  9. AS4U CZ, s.r.o. Naučná stezka Za pamětí Vrchlabí – Turistické trasy, naučné stezky – Krkonoše – Vrchlabí. Český ráj [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]