William McCoy (Bounty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
William McCoy
Narození 1763
Skotsko
Úmrtí 20. dubna 1798 (ve věku 34–35 let)
Příčina úmrtí pád
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Vzbouřenci vysazují kapitána lodi a část posádky (ilustrace z roku 1790)

William McCoy (také Mickoy, či McKoy; 1763 Skotsko20. dubna 1799 Pitcairnův ostrov) byl skotský námořník a účastník vzpoury na HMAV Bounty. Byl mezi devíti vzbouřenci, kteří posléze nezůstali na Tahiti, ale osídlili Pitcairnův ostrov, kde také zemřel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1763 v Rossu, či Aberdeenu ve Skotsku. O jeho životě se před nástupem na HMAV Bounty se nedochovaly žádné informace.[1] Arne Falk-Rønne uvádí, že jedním z jeho zaměstnání byla práce v továrně na whisky.[2] Na Bounty byl převelen ve třiadvaceti letech společně s Matthewem Quintalem z HMS Triumph. Velitel Bounty, poručík William Bligh ho při vyšetřování vzpoury popsal:

WILLIAM MICKOY. námořník, věk 25 let, 5 stop a 6 palců vysoký, světlé pleti, světle hnědých vlasů, silné postavy; jizva na břiše, kde byl pobodaný a malá jizva pod bradou; na různých místech těla tetovaný.[pozn. 1]

Na Tahiti se seznámil s místní dívkou jménem Taio, které patrně dal anglickou přezdívku Mary.[1] Dne 4. dubna loď Bounty po pěti měsících opustila Tahiti i s nákladem chlebovníků. Posádka byla demoralizovaná a tak poručík William Bligh své velení přitvrdil. Když v předvečer vzpoury opět křičel na námořníky, McCoy otevřeně dával najevo svůj vzdor a rozzuřený William Bligh mu pohrozil zastřelením, jestliže nebude poslouchat.[3][1] McCoy byl jedním z prvních, kteří se přidali na stranu vzbouřenců[3] a ve vzpouře byl velmi aktivní.[4] Vzbouřenci se s lodí nejprve vydali na ostrov Tubuai, kde však jejich pokus usadit se ztroskotal. McCoy poté podpořil Fletchera Christiana v plavbě na Pitcairnův ostrov, kam vzbouřenci i skupina Tahiťanů dorazili 15. ledna 1790. McCoy, John Williams a William Brown společně se třemi Tahiťany byli první, kteří se na Pitcairnu vylodili.[3] Dne 23. ledna 1790 vzbouřenci loď spálili.

Exemplář rostliny Cordyline fruticosa, z níž McCoy na Pitcairnu vyrobil pálenku

Vzbouřenci na Pitcairnu založili svojí kolonii. Avšak spory mezi vzbouřenci a tahitskými muži, ke kterým se někteří chovali jako k otrokům a sluhům, vyvrcholil v jejich povstání 20. září 1793. McCoyovi se s Matthewem Quintalem podařilo uprchnout do hor. Když se po 11 dnech ukrývání vrátili do osady, podařilo se jim zabít Manariiho, jednoho z Tahiťanů.[3] Z devíti bílých vzbouřenců, kteří na ostrov přišli, přežili tahitskou vzpouru jen McCoy, Matthew Quintal, Ned Young a John Adams.

Ned Young a John Adams poté převzali vůdčí pozici v kolonii, zatímco McCoy, s využitím svých zkušeností z lihovarnictví, po dlouhém zkoumání objevil způsob, jak ze sladké šťávy rostliny Cordyline fruticosa vypálit v kotli a několika kovových trubkách z lodi kořalku.[2] První kordylinka byla vyrobena 20. dubna 1797.[3] McCoy a Quintal rychle propadli opilství. Dne 20. dubna 1799 William McCoy patrně opilý skočil z útesu[5] nebo, dle jiné teorie, byl zabit Youngem a Adamsem, když vyhrožoval osadníkům, že je povraždí.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svou tahitskou ženou měl William McCoy dvě děti:[5]

  • Daniel McCoy (1792 – 26. prosince 1832)
  • Catherine McCoy (1799 – 8. června 1831)

Ačkoliv se za McCoyova života jeho příjmení psalo ve tvaru Mickoy, jeho potomci nadále používají variantu McCoy.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V anglickém originálu: „WILLIAM MICKOY seaman, aged 25 years, 5 feet 6 inches high, fair complexion, light brown hair, strong made; a scar where he has been stabbed in the belly, and a small scar under his chin; is tatowed in different parts of his body.“[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Matthew Quintal [online]. Rev. 2006-12-12 [cit. 2009-09-03]. (HMS Bounty Ancestors & Cousins). Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b FALK-RØNNE, Arne. Po stopách Bounty. Překlad Vítězslav Slezák. 1. vyd. Praha: Olympia, 1972. 212 s. S. 174. 
  3. a b c d e f g Pitcairn Islands Study Center. Bounty's Crew Encyclopedia [online]. Angwin: Pacific Union College [cit. 2009-06-22]. Heslo McCOY (Mickoy, McKoy), William. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b William McCoy [online]. findagrave.com, 2004-8-3 [cit. 2009-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b LUNDY, Darryl. William McCoy [online]. Wellington: thePeerage.com, rev. 2006-4-16 [cit. 2009-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CONWAY, Christiane; HEYWOOD, Peter; HEYWOOD, Nessy. Letters from the Isle of Man: the Bounty correspondence of Nessy and Peter Heywood. 1. vyd. Onchan: The Manx Experience, 2005. 182 s. ISBN 1-873120-77-X. (anglicky)