Wikipedistka:Нылаш/Pískoviště
| Vavož Вавож | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°46′37″ s. š., 51°53′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 137 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+4 |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Povolžský federální okruh |
| republika | Udmurtsko |
.svg) Udmurtská republika na mapě Ruska | |
  Vavož Vavož na mapě Udmurtské republiky | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 5 721 (2012) |
| Správa | |
| Starosta | Nikolaj Čajnikov |
| Oficiální web | vavozh-raion |
| Telefonní předvolba | (+7) 34155 |
| PSČ | 427310 |
Vavož (rusky Вавож) je je vesnice (selo) v Udmurtsku v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 mělo 5721 obyvatel a je správním sídlem Vavožského rajónu.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Vavož leží na soutoku řek Valy a Uvy. Od Iževsku, hlavního města republiky, je vzdálen asi 95 kilometrů na jihozápad.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Název Vavož je spojen s názvem řeky Uva (v udmurtštině Ва) a udmurtským slovem вож (ústí řeky, křižovatka). V překladu z udmurtštiny tak znamená "ústí řeky Uvy". Dříve byl nazýván Vavož-Možga a byl založel členy voršudu (udmurtské rodové skupiny) Možga.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Vavož patří mez nejstarší osídlení ve Vavožském rajónu, první zmínka o něm pochází z roku 1710. V roce 1751 byla zřízena pravoslavná farnost, v roce 1752 byl postaven dřevěný chrám. V roce 1835 byl vysvěcen kamenný chrám sv. Mikuláše. Roku 1841 byla otevřena první církevní vavožská škola, pod světskou správu byla předána v roce 1867. Od roku 1895 je ve Vavoži otevřena veřejná knihovna a čítárna.
Od roku 1910 do roku 1912 год vavožskou školu navštěvoval významný udmurtský spisovatel a básník Kuzebaj Gerd.
Revoluce a občanská válka[editovat | editovat zdroj]
Sovětská moc byla ve Vavoži ustanovena 13. ledna 1818. Na jaře a v létě roku 1918 rostla nespokojenost místních obyvatel. Pod vlivem protibolševického povstání v Iževsku a ve Votkinsku došlo v srpnu 1918 k povstání rolníků ve Vavoži, které bylo potlačeno v září téhož roku.
22. dubna 1919 byl Vavož obsazen vojsky admirála Kolčaka. Pod sovětskou vlast se Vavož definitivně dostal 3. června 1919.
Sovětské období[editovat | editovat zdroj]
V roce 1938 byl uzavřen vavožský chrám, v roce 1959 byla zbořena kupole chrámu a zvonice.
Během druhé světové války byla do Vavože evakuována školka z města Kirovsk v Murmanské oblasti.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Počet obyvatel | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2010 | 2012 |
| 2702 | ↗3409 | ↗4153 | ↗5085 | ↗5631 | ↗5816 | ↘5721 |
- Národnostní struktura
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2010 ve Vavoži žijí tyto národnosti
| národnost | Počet | Procentuální zastoupení % |
|---|---|---|
| Rusové | 2 790 | 48,0 % |
| Udmurti | 2 700 | 46,4 % |
| Ázerbajdžánci | 121 | 2,1 % |
| Tataři | 78 | 1,3 % |
| Ukrajinci | 11 | 0,2 % |
| Arméni | 10 | 0,2 % |
| Gruzíni | 9 | 0,2 % |
| ostatní | 97 | 1,7 % |
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Hlavním odvětvím ekonomiky je dřevozpracující průmysl. Ve Vavoži sídlí dva dřevozpracující podniky. Zastoupen je také potravinářský průmysl.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Autobusové doprava je zajištěna mezi Vavožem a Iževskem, Možgou, Glazovem a Uvou.
Nejbližší železniční stanice se nachází 12 kilometrů severně od vesnice.
Kultura a památky[editovat | editovat zdroj]
Ve Vavoži se nachází místní vlastivědné muzeum, knihovna a dům kultury. Ve vesnici stojí památník padlým ve druhé světové válce a památník spisovatele Kuzebaje Gerda. V současnosti je rekonstruován chrám sv. Mikuláše.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Вавож na ruské Wikipedii.