Wikipedista:Xth-Floor/Čertův dub (Sruby)
Čertův dub u obce Sruby je památný strom[1], který roste na stejnojmenném vrchu Čertův dub v okrese Ústí nad Orlicí[2] v katastrálním území města Choceň. Strom je známý především díky pověsti, kterou proslavil Jan Werich.
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
- název: Čertův dub[3][4]
- druh: dub (Quercus)[2]
- památný strom ČR: pravděpodobně není vyhlášen
- umístění: kraj Pardubický, okres Ústí nad Orlicí, obec Sruby
- souřadnice: 50°0'31.34"N 16°10'32.34"E
Lokalitě se dříve říkalo U Čertova dubu[4], dnes je ale mezi lidmi známější jako U Partyzána[5] - na nejvyšším místě kopce byl totiž po druhé světové válce postaven pomníček partyzána Alexandra Bogdanova, který padl roku 1945 v boji o choceňské letiště.[2] Trochu zavádějícím způsobem může působit označení Čertův dub umístěné na jednom ze smrků.[5] Zda je tím míněno označení kopce, nebo jde jen o žert, ale není zřejmé. Památný strom ve skutečnosti roste zhruba 100 metrů jihovýchodně od pomníku,[6] stačí sejít ze zelené turistické trasy (asfaltová silnice Choceň - Horní Jelení) cestičkou dolů, vede přímo ke stromu.[7]
Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]
O Čertově dubu vypráví i místní pověst[8][6] – o chlapci, který se z chudoby upsal čertu. Ten ho směl odnést do pekla, až opadá listí z místního dubu. Když si po letech jednou na podzim čert přišel pro jeho duši, vzal ho mladý hospodář ke stromu. Dub měl ale na rozdíl od ostatních listnáčů ještě nějaké listí na větvích. Čert přišel ještě jednou na jaře, ale když zjistil, že zbytky listí z dubu opadávají teprve až když vyraší nové, zmizel a už se víckrát neukázal.[3][4]
Čertově dubu se ve svém díle věnovali Karel Prudič (spisovatel a zakladatel muzea v Chocni)[3], František Láska (spisovatel a rolník ze Srubů)[9][4], Antonín Hlinecký (učitel a spisovatel ze Skutečska)[4] a spisovatel Zdeněk Meduna.[4] Motiv pověsti také použil Jan Werich v pohádce Až opadá listí z dubu v knize Fimfárum.
Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]
V okolí Chocně roste několik 300-letých dubů a památných lipových alejí. Nejbližší dub roste 1 km severozápadně pod kopcem u osady Darebnice, jeho obvod přesahuje 6 metrů.[10] 2,5 km severo-severozápadně u bývalého dvora Postolov roste další dub letní o obvodu 659 cm. Přímo Chocní vede památná lipová alej - lípa malolistá, která stojí u hřbitova, dosahuje obvodu 430 cm. Další památná alej spojuje od roku 1773 zámek v Chocni s vrchem Chlum, původním popravištěm. Třetí začíná u bývalého dvora Postolov a vede podél staré cesty z Plchůvek do Chocně. Největší lípa v této aleji dosahuje obvodu 560 cm, zaniklé lípy místy nahradily jírovce.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Choceň - památky, atraktivity vychodni-cechy.info
- ↑ a b c Čertův dub czecot.cz
- ↑ a b c PRUDIČ, Karel. Choceň v pověstech a vzpomínkách. Choceň: [s.n.], 1929. 112 s.
- ↑ a b c d e f MEDUNA, Zdeněk. Pověsti z Chocně a okolí. Ústí nad Orlicí: [s.n.], 2002. 96 s. ISBN 80-86042-67-7. Kapitola Čertův dub, s. 48-49.
- ↑ a b Choceňsko - Čertův dub a hrad Zítkov sarrada.estranky.cz
- ↑ a b Z Vysokého Mýta do Chocně a zpět „oklikou“ vyletnik.cz
- ↑ Čertův dub, výpověď místního obyvatele geocaching.com
- ↑ Obec Sruby obecsruby.cz
- ↑ LÁSKA, František. Obec Sruby v historii, pamětech a vzpomínkách. Choceň: [s.n.], 1936. 275 s.
- ↑ Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Přírodní zajímavosti Chocně chocen-mesto.cz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PRUDIČ, Karel. Choceň v pověstech a vzpomínkách. Choceň: [s.n.], 1929. 112 s.
- LÁSKA, František. Obec Sruby v historii, pamětech a vzpomínkách. Choceň: [s.n.], 1936. 275 s.
- MEDUNA, Zdeněk. Pověsti z Chocně a okolí. Ústí nad Orlicí: [s.n.], 2002. 96 s. ISBN 80-86042-67-7.
- HLINECKÝ, Antonín. Z dob šerých, dávných. Skuteč: [s.n.], 1909. 238 s.
- HLINECKÝ, Antonín. Za onoho času. Kostelec nad Orlicí: [s.n.], 1931. 63 s.