Wikipedista:Wenzelmetzner/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Václav Velčovský[editovat | editovat zdroj]

Václav Velčovský (17. října 1983 Ostrava) je český vysoký státní úředník, původním zaměřením učitel českého jazyka a literatury a dějepisu. Hovoří plynně německy a anglicky.[1] Od roku 2015 působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kde vede sekci IV. s více než 350 zaměstnanci.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Václav Velčovský na ZČU v Plzni

Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, učitelství pro 2. a 3. stupeň českého jazyka a literatury a dějepisu. Magisterské studium zakončil diplomovou prací Spisovnost - nespisovnost v nové češtině, vedoucím práce Zdeněk Starý,[2] která byla nominována na Bolzanovu cenu a která mu byla rovněž uznána za práci rigorózní. Akademický rok 2007/2008 strávil na Erasmu na Univerzitě v Lipsku.[3] Ph.D. studium v programu Pedagogika rovněž na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy zakončil roku 2012. Jeho dizertační práce Škola jako národní politikum: Jazyková politika v českých zemích v 18. - 20. století, školitelkou Martina Šmejkalová,[4] se stala základem jeho první monografie Nesoužití.

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Přednášel a vedl semináře např. na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - Filozofické fakultě (Češi a Němci za protektorátu, 2015/2016), Univerzitě Hradec Králové - Filozofické fakultě (Národy a nacionalismus; Kapitoly o Češích a českých Němcích, 2017-2019) a Univerzitě Karlově - Filozofické fakultě, Ústavu bohemistických studií (Česká kultura po roce 1939, 2016-2020). V zahraničí přednášel na Univerzitě v Lipsku (2010, 2017, 2018) nebo na čínské Beijing Foreign Studies University (2019).

Václav Velčovský

Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří:

  • Josef Kliment: U obětovaného prezidenta. Hořké paměti Háchova tajemníka. Ed. Václav Velčovský. Praha: Academia, 2019, 776 stran, ISBN 978-80-200-2982-9.[5]
  • Jazyk jako fetiš. Texty o Češích a českých Němcích 1880–1948. Ed. Václav Velčovský. Praha: FF UK, 2019, 385 stran, ISBN 978-80-7308-903-0.[6][7]
  • „Die Mentalität der Tschechen, sich an den Buchstaben der Vorschrift zu klammern, wird zur Verbreitung der deutschen Sprache erheblich beitragen.“ Sprachenregulation während Protektorat. Bohemia, 58, 2018, s. 38–61. ISSN 0523-8587.
  • Čeština pod hákovým křížem. Praha: Karolinum – Ústav pro studium totalitních režimů, 2016, 252 stran, ISBN 978-80-246-3543-9.[8]
  • Nesoužití. Česko-německá jazyková politika 18.–20. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014, 365 stran, ISBN 978-80-7422-298-6.[9]

Po neúspěšném habilitačním řízení na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 2019/2020 svou akademickou dráhu ukončil. Členové vědecké rady záměrně snížili kvórum neplatnými hlasy, čímž zablokovali většinu všech členů. Stalo se tak i přes vysoce pozitivně vyznívající posudky oponentů práce i komise.[10][11][12] K vydání připravené paměti Josefa Klimenta tvořily přílohu Velčovského habilitační práce s názvem Vina Josefa Klimenta. Zatímco paměti vyšly v roce 2023 s velmi stručným uvedením, studie zařazující Klimenta do širších souvislostí první republiky zůstala v rukopise.[13]

Činnost ve veřejné správě[editovat | editovat zdroj]

České kulturní dědictví, Václav Velčovský

Velčovský působil od roku 2008 na Ministerstvu vnitra v úseku veřejné správy, kde se mimo jiné podílel na prvním českém předsednictví Radě EU. Roku 2014 nastoupil na Úřad vlády České republiky, kde měl v gesci reformu státní správy (především komplexní novelu služebního zákona z roku 2002), až do její delimitace na Ministerstvo vnitra.[1]

Od roku 2015 působí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, tč. na pozici vrchního ředitele sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF.[14] Misi MŠMT vyjádřil jako ministerstvo budoucnosti a hodnot.[15] Velčovský byl předsedou monitorovacího výboru Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a vedl relevantní pracovní skupiny a komise. Od roku 2022 s tím, jak vstoupil v účinnost nový evropský rozpočet, se stal předsedou monitorovacího výboru Programu Jan Amos Komenský. Do jeho gesce spadá rovněž Dům zahraniční spolupráce, příspěvková organizace MŠMT.

Velčovského řízení kohezních fondů směřujících do vědy a výzkumu je dlouhodobě kritizováno ze strany prof. Vladimíra Maříka (ČVUT). Kritiky se zpravidla vynořují ve chvíli, kdy tým ČVUT neuspěje se svou žádostí o podporu.[16]

Do širšího povědomí se zapsal svými veřejnými vystoupeními po ruské agresi proti Ukrajině. Na plénu Evropského parlamentu představil pozice České republiky den za dnem po 24. únoru 2022,[17] integrační opatření[18] nebo edukační dilemata.[19] V českém jazyce shrnul svá vystoupení v přednášce na půdě UMPRUM.[20] Téma Ukrajiny Velčovský úspěšně prosazoval během českého předsednictví Radě EU v druhé polovině roku 2022 (formace Rady pro vzdělávání, pro mládež, pro sport a pro výzkum a vývoj). Díky této pozici mohlo dojít k rychlejší výměně informací mezi členskými státy i k efektivnější koordinaci pomoci.


[[Kategorie:Osobnost]] [[Kategorie:Úředníci]]

  1. ↑ https://www.msmt.cz/uploads/CV/PhDr._Mgr._Vaclav_VELCOVSKY_Ph.D...pdf
  2. ↑ VELČOVSKÝ, Václav. "Spisovnost-nespisovnost v nové češtině". dspace.cuni.cz. 2010-02-03. Dostupné online [cit. 2024-05-10]. 
  3. ↑ https://www.linkedin.com/in/vaclav-velcovsky-1a0b9716/
  4. ↑ VELČOVSKÝ, Václav. Jazyková politika v českých zemích v 18. - 20. století: Škola jako národní politikum. dspace.cuni.cz. 2012-11-23. Dostupné online [cit. 2024-05-10]. 
  5. ↑ KLIMENT, Josef. U obětovaného prezidenta: hořké paměti Háchova tajemníka. Příprava vydání Václav Velčovský. Vydání první. vyd. Praha: Academia 770 s. (Edice Paměť). ISBN 978-80-200-2982-9. 
  6. ↑ VELČOVSKÝ, Václav. Jazyk jako fetiš: texty o Češích a českých Němcích 1880-1948. Vydání první. vyd. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (Varia). ISBN 978-80-7308-904-7, ISBN 978-80-7308-903-0. 
  7. ↑ Zatímco široká veřejnost edici uvítala (Lidové noviny Velčovského označily za kacíře, kterého je zapotřebí), z ryze akademického prostředí se mu dostalo silných odsudků označujících edici za ideologickou (z pera Roberta Adama) a samotné vydání za politickou úlitbu Velčovskému jako náměstkovi ministra školství (Václava Petrboka).
  8. ↑ VELČOVSKÝ, Václav. Čeština pod hákovým křížem. Praha: Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum : Ústav pro studium totalitních režimů 250 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3543-9, ISBN 978-80-87912-56-0. OCLC 986229089 OCLC: ocn986229089. 
  9. ↑ VELČOVSKÝ, Václav. Nesoužití: Česko-německá jazyková politika 18.-20. století. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 349 s. ISBN 978-80-7422-298-6. 
  10. ↑ https://ff.ujep.cz/files/veda_vyzkum/habilitace/velcovsky/posudek_marsalek.pdf
  11. ↑ https://ff.ujep.cz/files/veda_vyzkum/habilitace/velcovsky/posudek_nemecek.pdf
  12. ↑ https://ff.ujep.cz/files/veda_vyzkum/habilitace/velcovsky/posudek_pazout.pdf
  13. ↑ Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem. ff.ujep.cz [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ https://www.msmt.cz/uploads/CV/PhDr._Mgr._Vaclav_VELCOVSKY_Ph.D...pdf
  15. ↑ ADMIN. Václav Velčovský [online]. 2022-08-23 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Např.: https://archiv.hn.cz/c1-67301280-pokud-vlada-neda-prumyslu-4-0-jasny-smer-nase-cesta-muze-skoncit-varuje-profesor-marik. a reakce https://opjak.cz/aktuality/vrchni-reditel-velcovsky-proti-vyrokum-prof-marika/.
  17. ↑ https://www.msmt.cz/namestek-velcovsky-v-evropskem-parlamentu
  18. ↑ https://www.msmt.cz/namestek-velcovsky-podruhe-v-evropskem-parlamentu
  19. ↑ https://www.consilium.europa.eu/en/events-gsc/conference-russian-aggression-against-ukraine-educational-dilemmas-30112022/
  20. ↑ Přednáška: Václav Velčovský – Ruská agrese proti Ukrajině. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Wenzelmetzner/Pískoviště&oldid=23916272“