Přeskočit na obsah

Wikipedista:Tlusťa/Krabí mlhovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krabí mlhovina
Fotografie z Hubbleova teleskopu v nepravých barvách.
Fotografie z Hubbleova teleskopu v nepravých barvách.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typemisní
Rektascenze05h 34m 31,97s[1]
Deklinace+22° 00' 52,1"[1]
SouhvězdíBýk (lat. Taurus)
Zdánlivá magnituda (V)8,4[2]
Úhlová velikost6' × 4' [2]
Vzdálenost6500 ± 1600[3] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr6,5[4] ly
Absolutní magnituda (V)-3
Označení v katalozích
Jiná označeníM 1, NGC 1952
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Krabí mlhovina. Tento obrázek je kombinací dat z viditelné části spektra pořízenými Hubbleovým teleskopem (červeně) a dat z rentgenové části spektra z observatoře Chandra (modře)

Krabí mlhovina (další katalogové označení: Messier 1, NGC 1952, Taurus A) je zbytek supernovy v souhvězdí Býka. Tuto emisní mlhovinu poprvé pozoroval v roce 1731 John Bevis na místě supernovy SN 1054 zaznamenané v roce 1054. Je jedním z nejsilnějších zdrojů rentgenového a gama záření na obloze. Od Slunce je vzdálena asi 6500 ly (2 kpc), má průměr 13 ly a rozpíná se rychlostí 1500 kilometrů za sekundu.

Ve středu mlhoviny se nachází Krabí pulsar (NP0532) – rychle rotující neutronová hvězda s periodou rotace 33,085 ms. Jde o pozůstatek původní hvězdy, která mlhovinu vytvořila.

Supernova SN 1054

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce SN 1054.

Krabí mlhovina je zbytek supernovy dnes označované jako SN 1054. Ta se na obloze objevila 4.[5] (dle jiných zdrojů 5. července[6]) 1054, její pozorování jsou zaznamenána od čínských, arabských i japonských astronomů. Výbuch této supernovy zaznamenali i američtí Indiáni z kmene Anasazi v severní Arizoně v USA.[5] O pozorování z Evropy se žádný záznam nedochoval.[4] Po vzplanutí se stala třetím nejjasnějším objektem na nebeské sféře (po Slunci a Měsíci). Byla šestkrát jasnější než Venuše[5] a byla pozorovatelná pouhým okem na denní obloze po dobu třiadvaceti dní. Na noční obloze ještě asi dvacet měsíců.[6]

Krabí mlhovinu poprvé pozoroval anglický fyzik a astronom John Bevis v roce 1731, který ji zanesl do svého atlasu Uranographia Britannica.[6] V roce 1758, při pátrání po Halleyově kometě, ji nezávisle na něm znovuobjevil francouzský astronom Charles Messier.[4] Tato mlhovina se pak stala první položkou jeho katalogu mlhových vesmírných objektů. Jméno získala až v roce 1844, dle kresby irského astronoma Williama Parsonse, která tvarem připomínala kraba. [7]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crab Nebula na anglické Wikipedii.

  1. a b SIMBAD Astronomical Database [online]. Centre de Données astronomiques de Strasbourg [cit. 2009-05-31]. Kapitola Výsledky pro M 1. Dostupné online. 
  2. a b FROMMERT, Hartmut; KRONBERG, Christine. Students for the Exploration and Development of Space, rev. 2007-08-22 [cit. 2009-05-31]. Kapitola Messier 1. Dostupné online. 
  3. KAPLAN, D. L., Chatterjee, S.; Gaensler, B. M.; Anderson, J. A Precise Proper Motion for the Crab Pulsar, and the Difficulty of Testing Spin-Kick Alignment for Young Neutron Stars. The Astrophysical Journal. 04. 2008, čís. 677, s. 1201-1215. Dostupné online. 
  4. a b c DOČEKAL, Mirek. Jihlavská astronomická společnost, 2009-01-10 [cit. 2009-05-30]. Kapitola Messierův katalog: M1 - Krabí mlhovina. Dostupné online. 
  5. a b c SIMMER, Jiří. Astronomia [online]. Pedagogická fakulta ZČU v Plzni, 2007 [cit. 2009-05-30]. Kapitola NGC 1952, Krabí mlhovina – M1. Dostupné online. 
  6. a b c KLEZCEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. Kapitola Krabí mlhovina, s. 229. 
  7. MARTINEK, František. Astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2005-12-02 [cit. 2009-05-31]. Kapitola Krabí mlhovina v plné parádě. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]


[[Kategorie:Objekty v Messierově katalogu|M001]] [[Kategorie:Emisní mlhoviny]] [[Kategorie:NGC objekty|1952]] [[Kategorie:Souhvězdí Býka]]