Wikipedista:Renata Alánová
| Jezero Dongting | ||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||
Jezero Dongting (Čínsky: 洞庭湖) je velké, mělké jezero v severovýchodní provincii Hunan v Číně. Jedná se o povodňové povodí řeky Jang-c'-ťiang, takže její objem závisí na ročním období. Provincie Hubei a Hunan jsou pojmenovány podle jejich polohy vzhledem k jezeru: Hubei znamená „severně od jezera“ a Hunan, „jižně od jezera“. Jezero Dongting je v čínské kultuře známé jako místo původu závodních dračích lodí. Je to místo ostrova Junshan a je domovem kriticky ohroženého sviňuchy jang-c'-ťiang.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
V období červenec–září teče do jezera povodňová voda z jang-c'-ťiangu a výrazně ji rozšiřuje. Plocha jezera, která běžně činí 2 820 km2 nebo 1 090 m2 (údaje před rokem 1998), se může zvýšit na 20 000 km2 (7 700 m2) v povodňovém období, kdy do jezera proudí obrovské množství vody a sedimentů z Čchang Ťiang. Jezero je také napájeno čtyřmi hlavními řekami: řekami Xiang, Zi, Yuan a Li. Přitékají i malé řeky, nejznámější je řeka Miluo, kde loajální úředník a básník Qu Yuan podle tradice spáchal na počátku 3. století př. n. l. sebevraždu. Do řeky Xiang se navíc poblíž Yongzhou vlévá řeka Xiao, než se do jezera vlévá řeka Xiang. Zaoceánská plavidla mohou plout přes Xiang, aby se dostala do Čchang-ša.[3]
Řeka a Jezero
[editovat | editovat zdroj]Povodí Jezera Dongting má rozlohu 257 000 km². Jediným výstupem jezera je přirozený kanál 14 km dlouhý a v průměru 1 km široký. V povodí jsou čtyři hlavní řeky (kromě oblasti, jejíž voda teče přímo do řeky Jang-c'-ťiang, stejné níže): řeky Siang, Zi, Jüan a Lishui, které tečou přímo do jezera. Část vody z řeky Jang-c'-ťiang navíc do jezera vtéká také distribučními kanály Sankou. Povodí má velmi složité režimy proudění, které se vyznačují silnými interakcemi mezi řekami a jezerem. Dongtingské jezero přijímá vodu z horního toku řeky Ťing-ťiang u řeky Jang-c'-ťiang.Voda v Dongtingském jezeře nakonec vtéká do dolního dosahu Jingjiangu řeky Jang-c'-ťiang u stanice Čcheng-ling-ťiang a vypouští se po proudu. Voda v dongtingském jezeře pochází především z povrchového odtoku a přímých srážek na hladině jezera. Povodí Dongtingského jezera začíná v dubnu vstupovat do období dešťů a úhrn srážek dosáhne maxima v červnu. V červenci se pak deštivá oblast přesune do horní části povodí řeky Jang-c'-ťiang a výrazně se zvýší povodňová voda, která do jezera proudí z horního toku. Období dešťů může pokračovat až do konce září. Průtokový režim dongtingského jezera zachovává stejnou časovou strukturu jako srážkový režim. Povodňová sezóna je od dubna do září. Povodňové vody obecně pocházejí převážně z povodí od dubna do června a z odklonu vody na horním toku řeky Jang-c'-ťiang od července do září. Roční odtok z dongtingského jezera do řeky Jang-c'-ťiang činí 278,6 km3/a (8 830 m3/s), z čehož 92,3 km3/a (2 920 m3/s) je přijímán z řeky Jang-c'-ťiang přes zátoky. Jezero ovlivněné monzunem vykazuje výraznou sezónní změnu v režimu proudění. Hladina vody v jezeře dramaticky kolísá po celý rok, a to až do výšky 12,9 m. Vodní plocha se také liší kolísáním hladiny vody z tisíců čtverečních kilometrů v povodňovém období na pouhých několik set čtverečních kilometrů v období sucha.[4][5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší rýžová pole, která byla na světě dosud objevena, byla v nížině Liyang, která se tehdy nacházela na západním okraji dongtingského jezera.[6] Stát Chu zabíral region v období východního Čou a jeho území tam ve 3. století př. n. l. ovládl Čchin. Za dynastie Chan, Yunmeng Bažiny (japonsky: 雲夢大澤; Yúnmèng dàzé doslova „Velká bažina snu o mracích“), která leží severně od Dongtingského jezera v provincii Chu-pej, sloužila jako hlavní povodňová kotlina Jang-c'-ťiangu. Bohatý sediment bažiny přitahoval farmáře. Byly vybudovány náspy, které udržovaly řeku mimo proud, a oblast Dongtingského jezera jižně od Jang-c'-ťiang se postupně stala hlavním povodím řeky. Chanský stát se aktivně podílel na kolonizaci regionu, udržoval hráze v Liyangu, aby ochránil zemědělskou půdu před povodněmi.[7]
V té době bylo dongtingské jezero největším sladkovodním jezerem v Číně. Díky své velikosti získalo název Osm set li-Dongting (八百里洞庭). V dnešní době je po jezeře Poyang druhé největší, protože velká část jezera se změnila na zemědělskou půdu.[8][9]
Kulture a Mytologie
[editovat | editovat zdroj]
Oblast je dobře známá v čínské historii a literatuře. „Dongting“ doslova znamená „jeskyně soud“, a jezero bylo pojmenováno po obrovské hale nebo jeskyni, o které se věřilo, že existuje pod jezerem, kde duchové manželek Šuna-krále Šuna Ehuanga a Nüyinga byli vládci této jeskyně, o níž se tvrdilo, že má podzemní průchody otevírající se do všech částí říše.[10][11] Závody dračích lodí prý začaly na východních březích jezera Dongting jako hledání těla Qu Yuan, Čchu-jü-jüan.
Junshan byl také pojmenován po bohyních-manželkách Shuna, které tam žily po jeho smrti utopením, zatímco ho oplakávaly a hledaly pro jeho tělo až od pramene řeky Xiang, v níž se utopil, a pak dolů k místu, kde se mohlo unášet, do jezera.[12] Ostrov Junshan, někdejší taoistické útočiště, je slavný 1 km široký ostrov se 72 vrcholy uprostřed jezera. Ostrov je také proslulý svým čajem Junshan Yinzhen.[13] Kotlina dongtingského jezera a jeho okolí je proslulá svou malebnou krásou, která byla zakomponována do fráze „Hunan z řek Xiao a Xiang“ (潇湘湖南; Xiāo-Xiāng Húnán).
Krajina pohoří Ťiu-ťi a řek Siao a Siang dole je často zmiňována v čínské poezii. Zesnulý básník dynastie Tchang Yu Wuling měl mít rád scenérii dongtingského jezera.[14] Během dynastie Sung se stalo módou malovat scenérii tohoto regionu v souboru osmi scén, obvykle nazvaném Osm pohledů na Siao-siang. Říká se také, že Chan Šizhong se v regionu usadil poté, co odešel z vojenské služby. Móda se rozšířila do Japonska, kde nakonec byla jiná slavná místa nahrazena řekami Xiao a Xiang. [citace nutná] Jeden ze známých rybníků založených na geografii jezera je u Daikaku-ji v Kjótu.
Otázky životního prostředí
[editovat | editovat zdroj]Zemědělská kolonizace regionu započala v dávných dobách a v 19. století byla velká část mělčích ploch jezera zničena za účelem vytvoření zemědělské půdy.[15] Po roce 1949 nové kolo odvodňování mokřadů zničilo velkou část toho, co zůstalo, takže zůstal nedotčený jen zlomek původních mokřadů, i když část této plochy byla následně vrácena do mokřadních podmínek. Spolu s jezerem Poyang nicméně zůstává jedním z největších jezer v Číně a je důležitým zimovištěm pro stěhovavé ptáky. Od roku 1992 je označována za chráněnou lokalitu Ramsar.[1]
V roce 2007 byly vyjádřeny obavy, že by čínská sviňucha bez ploutví, původem z jezera, mohl následovat delfína z řeky Baiji, jang-c'-ťiang, k vyhynutí. Objevily se výzvy k akci na záchranu sviňuchy bez ploutví, kterých zbývá asi 1400 živých, z toho přibližně 700 až 900 v Jang-c'-ťiangu a přibližně dalších 500 v Po-jang a Dongtingských jezerech. Počet obyvatel v roce 2007 byl méně než poloviční oproti roku 1997 a počet obyvatel nadále klesá tempem 7,3 procenta ročně. Tlak na populaci sviňuchy bez ploutví na jezeře Poyang plyne z vysokého počtu lodí, které tudy proplouvají, a také z bagrování písku.[16]
Po zaplavení řeky Jang-c'-ťiang koncem června 2007 byly z ostrovů jezera vyhnány přibližně 2 miliardy myší, když byla z přehrady Tři soutěsky vypuštěna voda na kontrolu nad přebytkem. Myši vtrhly do okolních obcí, poškodily úrodu a hráze a donutily vládu stavět zdi a příkopy, aby ovládly obyvatelstvo.[17] Vesničané zabili odhadem 2 miliony myší tím, že je ubili k smrti nebo použili jedy, což mělo nepříznivý vliv i na jejich predátory.[18] Jezero bylo také uváděno na zpravodajských službách jako jezero, které má problém se schistosomem a komáry infikovanými malárií. Projekt obnovy, čínsko-norský projekt řízení ochrany biologické rozmanitosti, byl zahájen v roce 2005. Podle článku v deníku China Daily z roku 2007 „[oblast Dongtingského jezera] bude do pěti až deseti let obnovena do udržitelného prostředí biologické rozmanitosti“.[19]
Významná města na jezeře
[editovat | editovat zdroj]Taky shlédněte
[editovat | editovat zdroj]- Eight Views of Xiaoxiang
- Emperor Shun
- Hunan
- Junshan Island
- Spotted bamboo
- Xiang River
- Xiang River goddesses
- Xiaoxiang
- Xiaoxiang poetry
- Yangzi River
Reference
[editovat | editovat zdroj]Citace
[editovat | editovat zdroj]Dongting Lake - english wikipedia
- "Dong dongting hu". Ramsar Sites Information Service. Retrieved 25 May 2020.
- ^ Jump up to:a b Wei Ming (2013), p. 39.
- ^ Wei Ming (2013), p. 39–40.
- ^ Xi-jun, Lai; Zi-min, Wang (2017). "Flood management of Dongting Lake after operation of Three Gorges Dam". Water Science and Engineering.
- ^ Yuan Jiang
- ^ Zhang Chi 張弛, “The Qujialing-Shijiahe Culture in the Middle Yangzi River Valley,” in A Companion to Chinese Archaeology, ed. Anne P. Underhill (Chichester: John Wiley & Sons, 2013), 510–34.
- ^ Brian Lander, “State Management of River Dikes in Early China: New Sources on the Environmental History of the Central Yangzi Region.” T’oung Pao 100.4-5 (2014): 325–362.
- ^ Wei Ming (2013), p. 40.
- ^ Peter Perdue, Exhausting the Earth: State and Peasant in Hunan 1500–1850 (Cambridge: Harvard Univ. Council on East Asian Studies, 1987).
- ^ Wei Ming (2013), p. 41.
- ^ Murck, Alfreda (2000). Poetry and Painting in Song China: The Subtle Art of Dissent. Harvard Univ Asia Center.
- ^ Murck (2000), pp. 9–10.
- ^ Wei Ming (2013), p. 41–42.
- ^ Ueki et al. 1999, pp. 133–4.
- ^ Brian Lander, “State Management of River Dikes in Early China: New Sources on the Environmental History of the Central Yangzi Region.” T’oung Pao 100 (2014): 287-324; Peter Perdue, Exhausting the Earth: State and Peasant in Hunan 1500–1850 (Cambridge: Harvard University Council on East Asian Studies, 1987).
- ^ www.chinadialogue.net - Poyang Lake saving the finless porpoise
- ^ www.physorg.com - 2 Billion Chinese Mice Overrun Lake Area
- ^ Watts, Jonathan (2007-07-17). "'Rats' on the menu after China swamped by 2 billion rodents". The Guardian.
- ^ "Lake back to health in 5 to 10 years"[permanent dead link] (on the website of the Ministry of Water Resources of the People's Republic of China.)
Zdroje
[editovat | editovat zdroj]Dongting Lake - english wikipedia
- Wei Ming. Famous Lakes in China. Huangshan City, Anhui: Huangshan Publishing House, 2013. ISBN 978-7-5461-2500-8. Kapitola Dongting Lake. (en, zh)
- UEKI, Hisayuki; UNO, Naoto; MATSUBARA, Akira, 1999. Kanshi no Jiten (původním názvem: ja:漢詩の事典). Redakce Matsuura Tomohisa. Tokyo: Taishūkan Shoten. OCLC 41025662 (japonsky)