Wikipedista:Phiwy/Condercum
| Condercum | |
|---|---|
 Condercum mezi pevnostmi Hadriánova valu | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 122-124 |
| Zánik | opuštěna v 5. století |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa |  Anglie |
| Souřadnice | 54°58′33,6″ s. š., 1°39′46,8″ z. d. |
Condercum byla římská pevnost která ležela tam, kde se nachází Benwell, předměstí anglického města Newcastle. Byla jednou ze třinácti trvale obsazených pevností Hadriánova valu[1], v pořadí třetí na Hadriánově valu, po pevnosti Segedunum (Wallsend) a Pons Aelius (Newcastle). Stála na návrší tři kilometry na západ od tohoto města. To místo v moderní době na severu pokrývá vodní plocha a na jihu obydlená čtvrť ze 30. let 20. století, proťatá silnicí A186 vedoucí z Newcastlu do Carlisle, která sleduje linii starověkého Hadriánova valu. Poblíž pevnosti se dochovaly pozůstatky malého chrámu zasvěceného Antenociticovi.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pevnost vybudovali Hadriánově valu západně od Newcastlu. Měřila 170 metrů v severojižním směru a 120 metrů směrem od východu k západu. Její opevnění uzavírala oblast o ploše 2 hektarů. Byly v něm tři brány na sever, dále dvě boční brány (orientované na východ a na západ), kterými procházela římská vojenská cesta při jižní straně Hadriánova valu. Poslední brána v opevnění poskytovala přístup k jihu.
V pevnosti sídlilo jezdectvo. Pevnost měla dům velitele, budovu velitelství, dvě sýpky, dílny, kasárny, stáje a nemocnici.
Archeologické výzkumy[editovat | editovat zdroj]
Vykopávky, které probíhaly ve 20. a 30. letech 20. století ukázaly, že pravděpodobně vznikla roku 122. Nalezená keramika z 2. století napovídá, že pevnost byla v té době přestavěna.[2] K dalším nálezům z této lokality patří oltáře zasvěcené bohům, brože či stříbrná lžíce. [3]
Stavba pevnosti a posádka[editovat | editovat zdroj]
Z několika nápisů na zdech je známo, že opevnění této pevnosti postavili vojáci z druhé Augustovy legie (Legio II Augusta), pravděpodobně mezi léty 122 a 124. Vojáci z dvacáté legie (Legio XX Valeria Victrix) tam zřejmě na konci 2. století provedli některé další přístavby nebo opravy. Dvě sýpky však postavil oddíl odjinud, pravděpodobně z nedaleké pevnosti Arbeia (dnes South Shields).
_Temple_of_Antenociticus_-_geograph.org.uk_-_837874.jpg)
V 2. století byla v pevnosti Condercum první kohorta Vangionum Milliaria Equitata, což byl smíšený pěší a jezdecký oddíl z Horní Germánie. Mohl mít až jeden tisíc mužů, ale v pevnosti jich pravděpodobně byla jen polovina tohoto počtu. Dále se předpokládá, že v letech 205 až 367 byla v pevnosti pětisetčlenná pomocná jednotka kavalérie (Ala I Hispanorum Asturum, z kmene Asturů ze severního Španělska.
Jiné stavby[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti pevnosti byly nalezeny pozůstatky tří pozoruhodných staveb: jde o o Antenociticův chrám, lázně a mansio. Jedinečný je také přechod přes opevnění.
Vicus[editovat | editovat zdroj]
Existují důkazy, že u pevnosti ve starověku vyrostla vesnice, neboli vicus, směrem na sever a na jih.
Chrám boha Antenocitica[editovat | editovat zdroj]
Necelých sto metrů na východ od pevnosti lze spatřit pozůstatky Antenociticova chrámu. Byly objeveny v roce 1862, měří 4,6 m od východu na západ a 6,1 m od severu k jihu, na jižním konci s ještě prodlouženou apsidou. V ní pravděpodobně stála socha tohoto boha v životní velikosti, soudě podle nalezené hlavy a částí paže a nohy s odpovídajícími rozměry. Jde o nejslavnější nález z tohoto chrámu. Socha mladého boha s keltským ozdobným nákrčníkem je syntézou klasických a jiných stylových prvků.[4] Bylo nalezeno několik oltářních kamenů věnovaných různým bohům; tři oltáře Antenociticovi, který je pokládán za keltské božstvo, další oltáře byly zasvěceny místním keltským bohům ("tři lamiae").[5] Protože Antenociticus není zmiňován nikde jinde, jedná se jistě o místní, keltské božstvo[1].
V chrámu byly nalezeny mince, ta nejmladší pochází z doby vlády císaře Marca Aurelia (161–180). Stavbu zřejmě zbořili nepřátelé ke konci 2. století. Bylo v ní nalezeno jen pět čitelných mincí, proto datum zničení není jisté.[6]
Lázně[editovat | editovat zdroj]
Tři sta metrů na jihozápad od pevnosti byly v roce 1751 objeveny lázně. Budova měla několik místností, pravděpodobně s nádržemi s teplou a studenou vodou a šatnami, jaké se v podobných lázních obvykle nacházejí.
Mansio[editovat | editovat zdroj]
Jižně od hradeb byla nalezena třetí stavba. Jednalo se o velkou obytnou budovu, pravděpodobně mansio, která sloužila při služebních cestách jako ubytovací hostinec.
Vallum[editovat | editovat zdroj]
Jižně od pevnosti je jediné místo u celého Hadriánova valu, kde lze vidět pozůstatky přechodu přes Vallum. Byl to velký příkop, který měl chránit vojenskou zónu z jihu. Přechod původně měl brány a ozdobný oblouk.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Condercum na anglické Wikipedii.
- ↑ a b History of Benwell Roman Temple. English Heritage [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ BLAGG, T. F. C.; PHILLIPS, E. J. Corpus Signorum Imperii Romani. Great Britain I, 1. Corbridge, Hadrian's Wall East of the North Tyne. Britannia. 1982, roč. 13, s. 442. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. ISSN 0068-113X. DOI 10.2307/526530.
- ↑ Matthias Egeler: “Condercum: Some Considerations on the Religious Life of a Roman Fort on Hadrian’s Wall and the Celtic Character of the lamiae tres of the Dedication Stone CIL VII, 507,” in: Studi Celtici 7 (2008-2009), pp. 129-176.
- ↑ Archæologia Æliana. Notes and Queries. 1915-10-23, roč. s11-XII, čís. 304, s. 331–331. Dostupné online [cit. 2019-06-18]. ISSN 1471-6941. DOI 10.1093/nq/s11-xii.304.331a.
- ↑ http://www.ecastles.co.uk/benwell.html
- J. Collingwood Bruce, Handbook to the Roman Wall (1863), Harold Hill & Son, ISBN 0-900463-32-5
- Ronald Pemberton and Frank Graham, Hadrian's Wall in the Days of the Romans (1984), Frank Graham, ISBN 0-85983-177-9