Důsledky dodávek zbraní do oblastí aktuálně probíhajících konfliktů

Historie nás učí, že lidé a národy se chovají moudře teprve tehdy, když vyčerpali všechny ostatní možnosti.

Abba Eban, Wikicitáty

předpoklady, východiska

bojové vítězství není nutně výhrou (obzvlášť v horizontu let)
civilním ztrátám se nelze vyhnout
evropské hodnoty
- nejvyšší/absolutní hodnoty – lidský život a zdraví (Listina základních práv a svobod)
- vývoj směřuje k útlumu násilí (výchova dětí, vztahy mužů a žen, směřování vojenství, ..)
hodnoty a principy musí platit bez ohledu na preference (šípková x se zelím), tedy i po prohození aktérů
násilí není nezbytné pro dosažení cíle (obecně platí spíše opak)
- volena by měla být co nejméně násilná forma na základě bilance rizik dle ohrožených hodnot (zejména těch nejvyšších viz. výše) pro případ vítězství/prohry (čelit genocidě "nastavením druhé tváře" nedává smysl)
obyvatelstvo nikdy není názorově uniformní
příčiny růstu lidských a materiálních ztrát
- množství použitého HW
- nárůst brutality boje
  - nasazení ničivějšího HW
    - od ručních zbraní k těžkým, případně eskalace k biologii, chemii, jádru a globální atomové výhni
    - po vyčerpání drahého přesného HW použití velkého množství plošněji ničícího
  - důsledek vlastního ohrožení v duchu „zabij, nebo budeš zabit“
  - touha po pomstě
  - záměrná volba taktiky^{[pozn. 1]}
- zásah většího území díky nárůstu dostřelu (obvykle klesá i přesnost)
- zhoršení civilní bezpečnostní situace v zemi až zhroucení práva
- zhoršení lékařské a sociální péče až humanitární krize
schází vnější síla/arbitr schopný rychle a účinně oddělit protivníky
soudobé ozbrojené konflikty mají charakter opotřebovávací války a jejich úzkým hrdlem je bojový hardware (HW)
stanovení vlivu zbrojních dodávek je pro množství proměnných obtížné i zpětně, natož jako predikce. Pokud jde o bojové lidské a materiální ztráty
- krátký intenzivní konflikt může způsobit méně škod než vleklá válka, tudíž na rychlosti, kvalitě a množství dodaného HW záleží^{[pozn. 2]}
  - dosažení významné HW převahy bude snazší u od počátku lépe vybaveného příjemce, zvrácení poměru je naopak nejtěžší variantou^{[pozn. 3]}
striktně racionální, věcný přístup, který není ve vleku emocí a dalších zkreslení^{[pozn. 4]}
subsidiarita (místní znalost problému) má přednost před geopolitikou
- historicky se hranice mění, tudíž je nelze považovat za absolutně nedotknutelné
usiluje se o co nejlepší uspořádání (Paretůvo optimum)
výdaje na zbrojení jsou nežádoucí režijní náklady + arzenál zvyšuje riziko selhání či zneužití
zde použité členění, jako každá kategorizace, není nesporné (inspirováno SWOT analýzou)
- klady, zápory – automatické důsledky
- příležitosti, hrozby – podmíněné důsledky

klady

dostatek HW pro překonání protivníka^{[pozn. 5]}

zápory

alokované zdroje schází jinde
odpovědnost za nadbytečné lidské a materiální ztráty^{[pozn. 6]} a to bez ohledu na vítěze
nesoulad s hodnotovým žebříčkem EU
- ničivá/smrtící zbraň ohrožuje hodnoty nejvyšší = zvyšuje „sázky“ na maximum (bez ohledu na stav a předmět sporu)
- přistoupení na barbarství (ztráta vlastní morální identity a převahy^{[pozn. 7]}, progresivního směřování)
nesoulad s předpokládaným chováním mírového nobelisty
připuštění dodávek jedné straně morálně implikují oprávněnost téhož pro druhou stranu konfliktu
schází deeskalační efekt (na rozdíl např. od Konvence z Montreux, nebráněných míst)
zdůraznění samotného boje (řeší se jen boj, podstata problému je odložena na pátou kolej)

příležitosti

bojová prohra
- revize dosavadních postupů a jednání
bojové vítězství
- demonstrace technologické převahy
- investice (půjčka, pronájem např. Lend-Lease Act)^{[pozn. 8]}
- vděk příjemce (minimálně vládnoucí garnitury^{[pozn. 9]} např. dodávky pro Izrael 1947-49)
- vytvoření a obsazení nového trhu
- zastrašení protistrany
levná likvidace zastaralého HW

hrozby

bojová prohra
- nepřátelství a větší troufalost protistrany
- zmařená investice (v případě odložené úhrady)
- ztráta reputace
bojové vítězství
- může být inspirací pro další války tj. legitimizace násilí jako prostředku dosahování cíle (ne/spravedlnost je věcí názoru/pohledu) namísto jeho absolutní nepřípustnosti
- náklady na poválečnou obnovu/pomoc (může být i dlouhodobější investicí a uvolněním kapitálových přebytků)
- nepoučení se z vlastních chyb v duchu „dějiny píší vítězové“ (absence sebereflexe)
- umožní nastolit diktát místo dobrého řešení sporu (riziko opakování) tj. budoucí jednání z pozice síly a přezíravost k potřebám jiných
dlouhodobý růst zbrojních výdajů (vojensko-průmyslového komplexu, „dokonalejší“ zbraně)
dlouhodobý zdroj nestability
- pro okolí např. migrační vlnou, narušením kritických dodávek (jako potraviny, suroviny, ..), vypjatou atmosférou
- vnitřně větším rozvratem země
chybějící exit strategie pro ukončení dodávek zbraní (neomezený účet), ukončení konfliktu jako takového
chybná analýza situace, identifikace potřeb a určení cílů
- absence průběžné aktualizace (např. může dojít ke změně charakteru obrana/útok, brutalitě bojů, politického/vojenského vedení, nálad našeho/tamního obyvatelstva^{[pozn. 10]}, HW potřeb, ..)
- odosobněné rozhodování (válečné útrapy nedopadají bezprostředně na kompetentní osoby ani jejich blízké okolí ale na vzdáleného kohosi; vsázce je cizí, nikoliv vlastní život)
- projekce vlastních cílů na úkor potřeb přímých aktérů
- příliš krátkodobá perspektiva
- špatná východiska (absence hluboké místní znalosti a zkušenosti)
- ztráta objektivity díky zapojení, podlehnutí vlastní propagandě (mediálnímu obrazu, společenské atmosféře)
postupná změna poměru sil/HW bude protivníkovi unikat i dlouho poté, co by jej (ne)poměr před zahájením válečného dobrodružství spolehlivě odradil
„salámové“ zapojení dalších stran
- proxy válka až její převzetí vyjma kanónenfutru a devastace krajiny (moderní systémy s přehledem o bojišti lze řídit vzdáleně, tedy odkudkoliv)
zbraně (technologie) doputují do rukou, v kterých jsme je vidět nechtěli (třeba i s časovým odstupem) nebo příjemce změní způsob užití (např. obrana > útok či proti vlastnímu obyvatelstvu)
zatažení do konfliktu prostřednictvím
- výcviku obsluhy HW
  - napadení hostujících jednotek a výcvikových prostor (např. izraelské údery v Sýrii)
  - státní příslušnosti "instruktorů" na místě
- zbrojních skladů a transportů (pravděpodobně Vrbětice)
zhoršení globální bezpečnosti místo mírového procesu, analýz hrozeb a hledání chytré prevence (např. co nabídnou vojensko-průmyslovému komplexu protihodnotou; již ve Wiki je u Práva národů na sebeurčení zmiňován dvojí metr při uplatňování, navíc pokrývá jen národnostní princip^{[pozn. 11]})
ztráta důvěryhodnosti a morálního kreditu

Jestli je na světě něco, za co by stálo umřít, je určitě lepší zůstat kvůli tomu naživu.

Joseph Heller, román Hlava XXII

Vyhraje ten, kdo ví, kdy jít do bitvy a kdy ne.

Sun-c’, Umění války

Ze všech poznatků o válečných hrůzách lidstvo zatím neodvodilo závěr, že je válku třeba ze sociálního chování odstranit.

Oskar Krejčí, Válka, anonce třetího vydání^[5]

Poznámky

↑ Cílem bývá zejména morálka obyvatelstva, ale historie svědčí spíše o opačném efektu viz. německé bombardování Londýna nebo spojenecké Drážďan.
↑ Nutným předpokladem je schopnost příjemce HW operačně nasadit (vyškolená obsluha, zvládnutá logistika, ..)
↑ Vojenské poučky běžně uvádějí nutnost dosažení desetinásobné převahy pro spolehlivé překonání protivníka bez významných vlastních ztrát. Zvrácení takovéto situace tedy znamená 💯 násobné navýšení kapacit!
↑ V kontrastu s všeobecným přesvědčením lidé nejsou racionální. Převládající vliv emocí a dalších zkreslení^[1] subjekt u sebe často není schopen rozpoznat, funguje jako tzv. kognitivní slepá skvrna. "Rozhodnutí o stejném problému může dopadnout opačně, rozhodujeme-li se v kladném nebo záporném citovém stavu."^[2]
↑ Za předpokladu dodání v dostatečném množství, kvalitě a rychlosti včetně schopnosti příjemce jej operačně nasadit.
↑ Bojové i civilní viz. příčiny růstu ztrát.
↑ Sci-fi jsou sice fabulace, ale zároveň umožňují krystalické vykreslení situace. Dilema hodnot a příležitostného silového řešením zachycuje epizoda "Já, Borg" seriálu Star Trek.
↑ Pro příjemce zároveň riziko ztráty ekonomické suverenity v duchu: "Nepřítel nás neporazil, "přítel" ovládl."
↑ Nedojde-li k její změně, nepovažuje-li je příjemce za hluboce pod možnostmi dodavatele v množství, kvalitě či rychlosti a nezaniknou-li v dodávkách jiných stran.
↑ Podle průzkumu Trendy Česka^[3] v březnu 2022 nepodporovalo zbrojní dodávky na Ukrajinu 36% dotázaných. Na postoj mělo vliv vzdělání, velikost sídla a voličské preference nikoliv pohlaví a věk. Podpora s časem mírně klesala.
↑ Prezident Kazachstánu v roce 2022 prohlásil: "Počítám, že kdyby se právo národů na sebeurčení skutečně uskutečnilo, tak na Zemi vznikne více než 500 či 600 států".^[4] Je-li číselný odhad věrohodný, měla by jeho výše spíše podnítit seriózní řešení než zavírání očí.

Reference

↑ HAIDT, Jonathan. The emotional dog and its rational tail: A social intuitionist approach to moral judgment.. Psychological Review. 2001, s. 814–34. Dostupné online. DOI 10.1037/0033-295X.108.4.814. PMID 11699120. S2CID 2252549.
↑ ŠEDÝ, Jiří. Kritické myšlení. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 328 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-543-6, ISBN 80-7492-543-9. OCLC 1284973528 , s. 75
↑ KANTAR CZ s.r.o. Tredny Česka: 76. vlna, březen 2022 [online]. [cit. 2022-06-17]. S. 28. Dostupné online.
↑ Mezi Ruskem a „neposlušným“ Kazachstánem roste napětí - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
↑ KREJČÍ, Oskar. Válka. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Professional Publishing 173 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7431-063-8, ISBN 80-7431-063-9. OCLC 776508865

[1] Cílem bývá zejména morálka obyvatelstva, ale historie svědčí spíše o opačném efektu viz. německé bombardování Londýna nebo spojenecké Drážďan.

[2] Nutným předpokladem je schopnost příjemce HW operačně nasadit (vyškolená obsluha, zvládnutá logistika, ..)

[3] Vojenské poučky běžně uvádějí nutnost dosažení desetinásobné převahy pro spolehlivé překonání protivníka bez významných vlastních ztrát. Zvrácení takovéto situace tedy znamená 💯 násobné navýšení kapacit!

[6] V kontrastu s všeobecným přesvědčením lidé nejsou racionální. Převládající vliv emocí a dalších zkreslení^[1] subjekt u sebe často není schopen rozpoznat, funguje jako tzv. kognitivní slepá skvrna. "Rozhodnutí o stejném problému může dopadnout opačně, rozhodujeme-li se v kladném nebo záporném citovém stavu."^[2]

[7] Za předpokladu dodání v dostatečném množství, kvalitě a rychlosti včetně schopnosti příjemce jej operačně nasadit.

[8] Bojové i civilní viz. příčiny růstu ztrát.

[9] Sci-fi jsou sice fabulace, ale zároveň umožňují krystalické vykreslení situace. Dilema hodnot a příležitostného silového řešením zachycuje epizoda "Já, Borg" seriálu Star Trek.

[10] Pro příjemce zároveň riziko ztráty ekonomické suverenity v duchu: "Nepřítel nás neporazil, "přítel" ovládl."

[11] Nedojde-li k její změně, nepovažuje-li je příjemce za hluboce pod možnostmi dodavatele v množství, kvalitě či rychlosti a nezaniknou-li v dodávkách jiných stran.

[13] Podle průzkumu Trendy Česka^[3] v březnu 2022 nepodporovalo zbrojní dodávky na Ukrajinu 36% dotázaných. Na postoj mělo vliv vzdělání, velikost sídla a voličské preference nikoliv pohlaví a věk. Podpora s časem mírně klesala.

[15] Prezident Kazachstánu v roce 2022 prohlásil: "Počítám, že kdyby se právo národů na sebeurčení skutečně uskutečnilo, tak na Zemi vznikne více než 500 či 600 států".^[4] Je-li číselný odhad věrohodný, měla by jeho výše spíše podnítit seriózní řešení než zavírání očí.

[4] HAIDT, Jonathan. The emotional dog and its rational tail: A social intuitionist approach to moral judgment.. Psychological Review. 2001, s. 814–34. Dostupné online. DOI 10.1037/0033-295X.108.4.814. PMID 11699120. S2CID 2252549.

[5] ŠEDÝ, Jiří. Kritické myšlení. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 328 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-543-6, ISBN 80-7492-543-9. OCLC 1284973528 , s. 75

[12] KANTAR CZ s.r.o. Tredny Česka: 76. vlna, březen 2022 [online]. [cit. 2022-06-17]. S. 28. Dostupné online.

[14] Mezi Ruskem a „neposlušným“ Kazachstánem roste napětí - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.

[16] KREJČÍ, Oskar. Válka. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Professional Publishing 173 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7431-063-8, ISBN 80-7431-063-9. OCLC 776508865

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[pozn. 3]

[pozn. 4]

[pozn. 5]

[pozn. 6]

[pozn. 7]

[pozn. 8]

[pozn. 9]

[pozn. 10]

[pozn. 11]

[5]

[1]

[2]

[3]

[4]