SWOT

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace SWOT analýzy.

SWOT analýza se řadí mezi základní metody strategické analýzy, a to právě z důvodu jejího integrujícího charakteru získaných, sjednocených a vyhodnocených poznatků, ze kterých jsou generovány alternativy strategií dalšího rozvoje organizace.[1]

SWOT je zkratka z anglického originálu, kde S = Strenghts (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby). SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky organizace a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí organizace.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Metodu vytvořil Albert Humphrey, který v 60. – 70. letech 20. století vedl na Stanfordské univerzitě výzkumný projekt, financovaný 500 největšími korporacemi v USA (Fortune 500). Cílem tohoto projektu bylo analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování těchto společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn. Albert Humphrey vytvořil v rámci své práce na Stanfordském výzkumném ústavu týmovou metodu pro plánování, kterou pojmenoval SOFT analýza a později ji přepracoval na SWOT analýzu.[1]

Charakteristika a Užití[editovat | editovat zdroj]

SWOT analýza poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, podnikových strategií a strategických cílů. Spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (vnitřní prostředí) a současné situace okolí organizace (vnější prostředí).[1]

Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.[1]

Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit – existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci. Ve vnějším prostředí identifikujeme příležitosti a hrozby ve všech významných oblastech, které v organizaci působí: P – politické, E – ekonomické, S – sociální, T – technologické, L – legislativní, E – ekologické. Analýzu příležitostí a hrozeb lze tedy realizovat s využitím PESTLE analýzy.[1]

Není možné, aby jeden identifikovaný faktor byl zároveň silnou a slabou stránkou nebo příležitostí a hrozbou. Analýza SWOT má smysl pouze v případě, že se z ní získané výsledky budou dále využívat, a to v podobě navazujících opatření, která vyplývají z definovaných strategií.[1]

SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky:

SWOT-
analýza
Interní analýza
S: Silné stránky W: Slabé stránky
E
x
t
e
r
n
í

a
n
a
l
ý
z
a
O: Příležitosti S-O-Strategie:
Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu).
W-O-Strategie:
Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí.
T: Hrozby S-T-Strategie:
Použití silných stránek pro zamezení hrozeb.
W-T-Strategie:
Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky.

Části SWOT analýzy[editovat | editovat zdroj]

S[editovat | editovat zdroj]

Strenghts či silné stránky je část analýzy vnitřního prostřední. Silné stránky pomáhají posilovat tržní pozici, neboli nám pomáhá identifikovat v jakých aspektech je naše firma před konkurencí. Cílem firmy je maximalizace silných stránek. Vytěžit co nejvíce z toho co už umíme.[2][3]

Do silných stránek patří různé dosažené úspěchy, dovednosti, znalosti, schopnosti nebo zdroje. Silné stránky jsou ovšem pouze to co vybočuje z průměru. Například u učitele francouzštiny není silná stránka znalost francouzštiny. Spíše je to nutný standart pro konkurenceschopnost.[2][3]

Příklady silných stránek:

·        Výborná lokalita firmy

·        Produkt, který je unikátní

·        Výborná image značky

·        Dobře zavedený IS

·        Nízké náklady, nákladová výhoda

·        Patentované technologie

·        Licence

·        Výborná technická vybavenost

·        Nastartovaná inovace produktů

·        Dobré zdroje financování

·        Dlouhodobé vztahy se zákazníky

·        Silné partnerství

·        Vysoce kvalitní marketingové analýzy

·        Finanční síla a zdraví podniku

·        Míra diverzifikace či specializace.[2][3]

W[editovat | editovat zdroj]

Weaknesses neboli slabé stránky. Jedná se o interní (vnitřní) analýzu prostředí firmy. Obvykle jsou měřeny interním hodnotícím systémem, benchmarkingem nebo srovnáním s konkurenci. Weaknesses jsou slabé stránky firmy, které snižují její vnitřní hodnotu (dovednosti, aktiva, podnikové zdroje atd). Cílem firmy je minimalizace slabých stránek.[2][3]

Příklady slabých stránek:

·        Nedostatečná diferenciace produktu

·        Vysoké náklady

·        Nízká produktivita

·        Slabá reputace

·         Poškozená značka

·        Omezený přístup k distribučním kanálům.[2][3]

O[editovat | editovat zdroj]

Opportunities neboli příležitosti. Jde o potenciální vnější příležitosti - šance pro rozvoj podniku a posílení pozice na trhu. Podnik se proto snaží o jejich správnou identifikaci a maximální využití. Tyto skutečnosti mohou podniku přinést úspěch v podobě např. větší poptávky, lepšího uspokojení zákazníků, zvýšení povědomí.[4][5]

Příklady příležitostí:

·        Nové trhy – expanze do zahraničí

·        Nové segmenty trhu

·        Spolupráce s novými dodavateli

·        Zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků

·        Spolupráce s partnery na vývoji

·        Příznivý demografický vývoj

·        Nové technologie

·        Dotační programy na technologie a vzdělávání.[4][5]

T[editovat | editovat zdroj]

Threats neboli hrozby. Hrozby jsou faktory vnějšího prostředí a leží mimo kontrolu společnosti. Hrozby představují možná rizika, která ohrožují dosažení cílů společnosti nebo její samotnou existenci. Cílem analýzy je hrozby identifikovat, sledovat a případně eliminovat.[6]

Hrozby musí společnost systematicky dlouhodobě řídit a předcházet jim. V opačném případě mohou přerůst v závažný problém. Při řízení hrozeb je možné využít tzv. Paretova pravidla 80/20, kdy 20 % potenciálních hrozeb způsobí 80 % finančních ztrát. Při řízení hrozeb je proto nutné uspořádat jednotlivé položky postupně od nejzávažnějších po nejméně závažné.[6]

Ohrožení společnosti může nastat například v následujících oblastech:

Vztahy s okolními společnostmi a fyzickými osobami ovlivňujícími chod společnosti:

·        Ztráta zákazníka

·        Ztráta dodavatele

·        Posílení konkurence

·        Cenové války s konkurencí

·        Fluktuace zaměstnanců

·        Nárůst fixních nákladů

·        Nedostatečná ochrana duševního vlastnictví.

Změny podnikatelského prostředí:

·        Změna legislativy

·        Nezaměstnanost

·        Obecné ekonomické trendy.

Společenské trendy:

·        Nové technologie

·        Pokles spotřeby

·        Změna chování spotřebitelů.[6]

Výstupy[editovat | editovat zdroj]

Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g GRASSEOVÁ, Monika; DUBEC, Radek; ŘEHÁK, David. Analýza podniku v rukou manažera. 2. vyd. Brno : BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0032-2.  
  2. a b c d e SWOT analýza: jak a hlavně proč ji sestavit. www.cevelova.cz [online].  [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.  
  3. a b c d e BARBORA. Příklad SWOT analýzy a její využití | SWOT analýza odhalí pravdivou tvář vaší firmy a pomůže vám nahlédnout do budoucnosti | Marketing | Podnikám. www.ipodnikatel.cz [online].  [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.  
  4. a b Vzdělávací okruhy. www.braintools.cz [online].  [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  5. a b malamarketingova.cz - Příležitost nebo hrozba? SWOT analýza.. www.malamarketingova.cz [online].  [cit. 2016-11-29]. Dostupné online.  
  6. a b c DOMANSKÁ, Lucie. Rizika a příležitosti v podnikání pomůže odhalit SWOT analýza - Podnikatel.cz. Podnikatel.cz. . Dostupné online [cit. 2016-11-29].  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]