Wikipedista:Marek Kratochvíl/Pískoviště

Hrádek je gotický hrad nebo také městský palác v Kutné Hoře na terase nad údolím říčky Vrchlice. V průběhu patnáctého a sedmnáctého století byl přestavěn na honosné patricijské sídlo. V 17. století Hrádek sloužil jako jezuitská škola. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] a od roku 1996 se zde nachází expozice Českého muzea stříbra.

Severní průčelí

Letecký pohled

Pohled na Hrádek ze západní strany

Jihovýchodní pohled

půdorys 1. patra

Historie

Založení

Předchůdcem dnešního Hrádku byla nevelká dřevěná opevněná tvrz založená na přelomu 13. a 14. století na jihozápadním okraji tehdejšího města. Snad měla přispět k ochraně vznikajícího hornického sídliště od západu, které bylo snadno zranitelné z pláně, na níž dnes stojí jezuitská kolej a chrám sv. Barbory. První písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1312.

15.-16.století

Na počátku 15. století byl majitelem Hrádku královský rychtář Václav z Donína. Ten v letech 1400-1420 přestavěl původní tvrz ve vrcholně gotické sídlo-hrádek, který se skládal ze dvou protilehlých obytných křídel paláců, spojených hradební zdí s přistavěnými hospodářskými budovami. Starší hranolová věž byla tehdy připojena k palácovém křídlu. Následně Hrádek vlastnily rodiny královských oblíbenců, úředníků královských i městských, rodiny zbohatlých rudokupců. Nejvýznamnějším majitelem se stal proslulý obchodník s rudou a mědí a majitel dolů, Jan Smíšek z Vrchoviště, který nechal koncem 15. století Hrádek poškozený za husitských válek přestavět ze středověké tvrze na patricijský palác ve stylu vladislavské gotiky, s velkými sály, arkýři, kaplí, byla použita výzdoba s hornickými motivy i již renesanční malované stropy.

17.-18.století

Ještě jednou byl Hrádek významně stavebně upraven roku 1620, kdy bylo postaveno patro jižního křídla. V roce 1684 byl Hrádek na žádost rektora jezuitské koleje prodán jezuitskému řádu. Jezuité zde o dva roky později zřídili seminář a následně i jezuitskou školu, která zde fungovala až do zrušení jezuitského řádu v roce 1773, poté zde sídlily další školy, mimo jiné i učitelský ústav ve kterém působil proslulý pedagog Adolf Lindner.

20.století

Počátkem 20. století byl Hrádek odkoupen městem, které chtělo památku rekonstruovat a zřídit zde muzeum. Tyto snahy zmařily světové války a rekonstrukce proběhla až v letech 1952 – 1959, po ní následovalo otevření hornického muzea, které bylo kvůli plánování další rekonstrukce po krátké době uzavřeno. Zamýšlená rekonstrukce byla provedena až v 90.letech (restaurace kamenických prvků, fresek a dřevěných stropů) a roku 1996 zde byla otevřena expozice Českého muzea stříbra. Ve sbírce muzea jsou uloženy rozsáhlé sbírkové soubory uměleckořemeslné, výtvarné, etnografické, ale především numismatické, geologické a unikátní exponáty z oboru hornictví, hutnictví a mincovnictví. Najdeme zde také bohatou muzejní knihovnu. Součástí muzea je i zachovalá středověká štola svatého Jiří ze 14. století.

Vývoj stavby

Původní podoba Hrádku

Původně věžovitá tvrz stála na jihozápadním okraji tehdejšího města. Jádro Hrádku tehdy tvořila věž, z níž pocházejí některé zdi sklepů pod dnešní dvoupatrovou věží. V době svého vzniku byla věž z velké části dřevěná a k její přeměně v kamennou stavbu došlo až v polovině 14. století. K věži přiléhala obytná budova v místech dnešního západního křídla. Přístup k tvrzi byl od západu přes příkop a val městského opevnění, které zde tvořily též hlavní opevnění tvrze. Na jižní straně byl Hrádek chráněn strmým svahem do údolí Vrchlice, na východní a severní straně v místech dnešní Barborské ulice byl pravděpodobně opevněn proti městu.

Podoba za Václava z Donína

půdorys přízemí

Hlavní částí hradu byl těsně k městským hradbám přiléhající západní palác, jehož severní zakončení tvořila věž. Na západní straně, která byla nepřítelem snadno zranitelná, byly pouze větrací otvory. Dnešní okna tam byla prolomena až v 18. století, kdy Hrádek již ztratil obranný význam. Z donínské úpravy prvního patra západního traktu se zachoval pouze tzv. rytířský sál v prvním patře věže, který představuje jednu z umělecky nejcennějších vrcholně gotických prostor v kutnohorské architektuře. Východní křídlo si zachovalo pouze obvodní zdi. Dnešní zaklenutí pochází až z pozdější úpravy. Hospodářské příslušenství Hrádku bylo v této době soustředěno při severní hradbě, jižní stranu nádvoří uzavírala pouze hradební zeď. Přístup do místností prvního patra byl zajištěn schodištěm, umístěným v přístavku v jihovýchodním rohu nádvoří, a potom po dřevěných pavlačích, které obklopovaly celé nádvoří, z nichž se na západní straně zachovaly krakorce. Úpravy byly dokončeny na počátku husitských válek. Osudy Hrádku v neklidné době válek nejsou známy a dovídáme se o něm teprve v r. 1460, kdy jako odúmrť po Anežce z Donína, dceři Václava z Donína, připadl městu Kutné Hoře.

Podoba Hrádku za Jana Smíška z Vrchoviště

Věž byla kryta vysokou valbovou střechou, ostatní budovy měly vysoké sedlové střechy. K malebnosti nově vybudovaného městského paláce přispívalo i to, že střechy byly kryty různobarevnými lesklými taškami. Prostranství před východním vstupním křídlem bylo odděleno od města nevysokou hradební zdí, která se zachovala až do konce 19. století. Tato zeď však již neměla obranný charakter, nýbrž vytvářela jen uzavřený prostor před vlastním vstupem do Hrádku a tvořila tak jakési vstupní nádvoří. Na západní straně Hrádku při městských hradbách vznikla zahrada, patřící k západnímu obytnému křídlu. I při založení zahrady se projevily renesanční vlivy. V souvislosti s přetvořením Hrádku v honosné patricijské obydlí zanikla i fortifikace původní tvrze proti městu. Ještě před úplným dokončením Hrádku Jan Smíšek v r. 1501 zemřel a Hrádek zdědil jeho syn Kryštof Smíšek.

Pozdně gotický portál v nádvoří

Pohled od východu, kresba K.Liebschera

17. století - školy

Při úpravě interiéru pro potřeby jezuitské školy v 17. století došlo k zakrytí nebo i odstranění některých pozdně gotických kleneb, byl zakryt kazetový strop v západním křídle, v jednotlivých místnostech byly vybudovány nové příčky, změněno původní rozložení oken, byly odstraňovány různé architektonické prvky.

18-20. století

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla budova náboženskému fondu a byla upravena pro účely hlavní školy. Při úpravách v této době byly odstraněny poslední zbytky dřevěných pavlačí v nádvoří a propojení interiérů bylo provedeno nově prolomenými vchody uvnitř budovy. Menší úpravy budovy byly prováděny v r. 1830 a v l. 1859-1861. V době přeměny Hrádku na školu byly odstraněny původní vysoké střechy a nahrazeny dnešním nízkým zastřešením.

Roku 1910 odkupuje od učitelského ústavu uprázdněnou budovu město Kutná Hora a začíná provádět drobné opravy. K první větší opravě Hrádku však došlo až v l. 1954-1961, kdy v interiéru byly odstraněny některé nevhodné zásahy z doby školního využití budovy, byly odkryty původní stropy a provedena odborná konzervace jednotlivých architektonických prvků a objevených nástěnných maleb.

V 90. letech proběhla generální rekonstrukce Hrádku a to včetně restaurování kamenických prvků, fresek a dřevěných stropů.

Architektonický popis

Exteriér

Znamenité vysoké a pevné stavení na způsob pravého hrádku se hrdě vypíná nad údolím, kudy se proplétá řeka Vrchlice a na první pohled splývalo s ostatní městskou zástavbou. Zatímco vnější ráz stavby byl čistě gotický, v interiéru byly použity i prvky renesance.

Věž

V jihozápadním rohu se vypíná věž, s dříve vysokou sedlovou střechou, dnes nahrazenou nízkým zastřešením, které je gotickému charakteru budovy cizí.

Arkýře

Reprezentační poslání místností prvního patra východního křídla je zdůrazněno vybudováním dvou arkýřů.

Na severovýchodním rohu stojí arkýř na mohutném postupně se rozšiřujícím sloupu. Tento arkýř náležel ke kapli. Arkýř má pět souměrně rozložených štíhlých gotických oken s jednoduchými kružbami trojího druhu.

Druhý arkýř se nachází na západní straně směrem do ulice a stojí též na sloupu na kterém se kroutí mohutné pruty. Hlavice sloupu je ozdobena ornamentem, jehož prvky jsou vzaty z motivů zvířecích (lev), květinových (bodlák) a figurálních (putti) a bohatě spojeny páskami a proplétajícími se list. Tento arkýř je určený pro vyhlídku a je velice jednoduchý s obdélnými okny. Kamenná střecha arkýře je původní.

Detail arkýře na severozápadní straně

Detail severovýchodního arkýře

Západní věž

Interiér

Při přestavě za Jana Smíška z Vrchoviště v 15.stol byla většina místností zaklenuta gotickou křížovou žebrovou klenbou v jejíchž svornících se často opakuje motiv znaku Jana Smíška. Na východní straně v prvním poschodí bývala chodba, která byla při opravách roku 1861 zazděna. Pod ní je možné rozeznat též zazděnou chodbu s dvěma oblouky a pevným hrubým sloupem. V horním poschodí bývaly velké sklenuté světnice, kde pobýval pan domácí. Dnes jsou tyto veliké místnosti rozděleny příčkami. Interier celého objektu je nyní podřízen požadavkům pro provoz Muzea stříbra.

Kaple

Kaple svatého Václava je klenuta síťovitě členěnou klenbou, jejíž žebra vybíhají z jednoduchých patek. Na místě svorníku se nachází jako jediný plně dochovaný znak Jana Smíška z Vrchoviště. V kapli jsou zachovány původní nástěnné malby pocházející z období před r. 1504.s náboženskými motivy. Pět starodávných oken osvětluje kapli, jejichž rohy zdobí erby hašplířský, erb lva, jednorožec Smíškův, erb kverkův a erb pregéřův.

Kaple svatého Václava s gotickou menzou

.

Rytířský sál

Rytířský sál byl vybudován v původní obytné věži, jejíž půdorys - nepravidelný obdélník - musel respektovat. Je sklenut čtyřmi poli žebrové čtvercové křížové klenby, která jsou nesena štíhlým lehkým středním sloupem s gotickou patkou, ale žádnou hlavicí, neboť 8 žeber vybíhá přímo ze sloupového dříku. Celý prostor působí vzdušně, lehce a elegantně. Svorníky jsou kruhové a hladké. Osvětlení síně je zajištěno třemi obdélnými okny směřujícími do zahrady a do ulice. Sál byl vybudován jako reprezentační prostor majitele Hrádku. Ve velké síni v prvním patře se nachází malovaný raně renesanční kazetový strop datovaný rokem 1493, který navozuje dojem honosných zámeckých síní a napovídá na spojení s architekturou královského hradu v v Budíně . Lemován je vlysem s rostlinnými dekorativními motivy.

Odkazy

Fotogalerie

http://www.zmizelakutnahora.cz/cs/archiv/06-Hradek/#newsletterForm

http://www.castles.cz/kutna-hora-hradek/galerie-obrazky.html

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Hr%C3%A1dek_-_Museum_of_Silver

Literatura

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XII. Čáslavsko, 3. vydání, nakladatelství ARGO, ISBN 80-7203-155-4
• DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, 2. vydání, makladatelství Libri, ISBN 80-7277-003-9
• BENEŠ, František - Hrádek nad Páchem v Kutné Hoře. Beneš, František. In: Kutnohorsko : vlastivědný sborník. Hrádek nad Páchem v Kutné Hoře Kutná Hora : Kuttna č. 10, (2008,) s. 1-11. [Památky archeologické, r. 5 (1863) s. 33-40]

Související články na Wikipedii

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora

Externí webové zdroje

http://www.kutna-hora.net/hradek.php

http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/169/kutna_hora___hradek_tvrz.html

http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=3&cid=63