Wikipedista:Karel61/Pískoviště 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pískoviště
Pískoviště

Nacházíte se na pískovišti wikipedisty Wikipedista:Karel61, prosím, needitujte bez svolení tuto stránku!

Koncem června 2008 ruský vojenský odborník Pavel Felgengauer (rusky Па́вел Евге́ньевич Фельгенга́уэр) předpověděl, že Vladimir Putin zahájí válku proti Gruzii na území Abcházie a Jižní Osetie pravděpodobně v srpnu 2008.[1][2]

Čečenský server Kavkaz Center zveřejnil na počátku července 2008, že čečenští separatisté získali utajené informace, že Rusko již několik měsíců připravuje vojenskou operaci proti Gruzii mezi 20. srpnem 10. září 2008 s hlavním cílem vyhnat gruzínskou armádu z Kodorské soutěsky v Abcházii, kterému bude následovat vytlačení gruzínských vojsk a gruzínského obyvatelstva z Jižní Osetie.[3]

Dne 1. srpna 2008 v 8:00 hodin bylo nekonvenční trhavinou vyhozeno do povětří nákladní auto gruzínské policie na silnici nedaleko Cchinvali a zraněno pět policistů. Gruzínští odstřelovači ve večerních hodinách reagovali palbou na jihoosetské pohraniční stanice, přičemž 4 Oseti byli zabiti a 7 zraněno. Ve stejný den začali osetští separatisté ostřelovat dělostřelbou gruzínské vesnice, na což sporadicky reagovaly gruzínské a jiné oddíly v oblasti.[4]

Dne 3. srpna 2008 se v Cchinvali konala tajná schůzka mezi osetskými separatisty a náměstkem ministra obrany Ruské federace Nikolajem Pankovem (rusky Николай Александрович Панков). Tentýž den byla zahájena evakuace osetských žen a dětí.[1] Podle bývalého poradce Vladimira Putina Andreje Illarionova (rusky Андре́й Никола́евич Илларио́нов) evakuovali jihoosetští separatisté přes 20 tisíc civilistů, to jest více než 90 procent obyvatelstva v oblasti budoucích bojů.

Dne 4. srpna 2016 většinou světa neuznaný president Jižní Osetie Eduard Kokojty sdělil, že na 300 dobrovolníků dorazilo z Ruska (Severní Osetie), aby pomohlo v boji proti Gruzínům a dalších několik tisíc dobrovolníků z Ruska ještě přijede. [5]

wwwwwwwwwwwwwww

On 5 August, Georgian authorities organised a tour for journalists and diplomats to demonstrate the damage supposedly caused by separatists. That day, Russian Ambassador-at-Large Yuri Popov declared that his country would intervene on the side of South Ossetia.[6] The destruction of the village of Nuli was ordered by South Ossetian interior minister Mindzaev.[7] About 50 Russian journalists had arrived in Tskhnivali. They were waiting for "something to happen".[1] A pro-government Russian newspaper reported on 6 August: "Don Cossacks prepare to fight in South Ossetia".[8][9]

oooooooooooooo

[10] [11][12]

Za noci z 1. na 2. srpna došlo ke vzájemné palbě z houfnic. Počet obětí na osetské straně byl šest mrtvých a 15 zraněných včetně několika civilistů, na gruzínské straně 6 zraněných civilistů a jeden zraněný policista.

Protiputinovské písně[editovat | editovat zdroj]

Proti Putinovi vzniklo množství protestních písní.

  • Horoskop. Putine neser! (rusky Гороскоп. Путин, не ссы!) skupiny Uma2rmaN[13]
  • Náš blázinec volí Putina (rusky Наш Дурдом голосует за Путина) od skupiny Rabfak (rusky Рабфак, psáno též РабFUCK)[14]
  • Píseň pro premiéra, Vyhoď krysu přes palubu! (rusky Выбрось крысу с корабля) a další protestsongy od Michaila Vistického a jeho skupiny veteránů ruských výsadkových vojsk.[15][16]

Dále výše zmíněná "Putin chujlo!", zpočátku rozšířená na Ukrajině a poté do ostatních zemí.[17][18]

Proputinovské písně[editovat | editovat zdroj]

Vzniku písní proti Putinovi se snaží vyrovnat putinovská propagandistická mašinerie proputinovskou tvorbou.[19]

  • VVP od dosud neznámého původem tádžického zpěváka Tolibžona Kurbanchanova (rusky Толибджон Курбанханов) líčí peklo, které nastane, pokud by Putin nebyl u moci. Podle textu, který odpovídá zadání soutěže, Rusko bez Putina ovládne klika liberálů a nacionalistů, jaderných zbraní se zmocní Spojené státy, regiony vyhlásí nezávislost na Moskvě, propukne občanská válka a humanitární katastrofa, intervenuje NATO a cizí mocnosti. Správce serveru YouTube příspěvek odstranil z důvodu „šokujícího a neslušného obsahu“. Poté se na YouTube náhražka s upřesněním, že bez Putina nastane apokalypsa.[19][20]

Chci muže jako Putin (Такого как Путин) od skupiny Pojuščije vmeste,[21]

xxxxxxxxxxxxxxxxx

"Go Hard Like Vladimir Putin" od K. Kinga a Beniho Maniaci,[22]



............

Putin se také stal předmětem vtipů a častušek jako např. písně "Před Putinem zde nebyl orgasmus", která se objevila ve filmu Deň vyborov.[23]

====================================[editovat | editovat zdroj]

Danosmta (čečensky Хьарха-лам, gruzínsky დანოსმთა, Danosmta, rusky Доносмта) je hora na bočním kavkazském hřbetu v pohoří Velký Kavkaz na hranici mezi Čečenskem a Gruzií. Na severním svahu pramení řeka Danějlamchi (rusky Данейламхи pravý přítok Šaroargunu), jižní svah odvodňuje řeka Pirikitská Alazani.

Název je odvozen od názvu z okresu Šaroj pocházejícího čečenského tejpu Dónoj (čečensky До́ной).

Hora leží na hranici mezi čečenským okresem Šaroj na severu a gruzínskou historickou oblastí Tušetie.

S nadmořskou výškou 4176 m patří ke 3. kategorii co do náročnosti výstupu. Koncem 19. století došlo v souvislosti s rozvojem alpinismu k sérii prvovýstupů. Zasněřený vrchol Danosmty byl pokožen mezi prvními, a to roku 1889 skupinou pod vedením N. Kuzněcova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Даттах-Корта (Комито, 4261 м)

xxxxxxxxx[editovat | editovat zdroj]

Titulek tabulky
Záhlaví A Záhlaví B Záhlaví C
Okres Berehovo Berehovský rajón Řádek 1, C
Okres Chust Chustský rajón Řádek 1, C
Okres Iršava Iršavský rajón Řádek 1, C
Okres Mukačevo Mukačevský rajón Řádek 1, C
Okres Perečín Perečynský rajón Řádek 1, C
Okres Rachov Rachivský rajón Řádek 1, C
Okres Sevluš Vynohradivský rajón Řádek 1, C
Okres Svalava Svaljavský rajón
Volovecký rajón
Řádek 1, C
Okres Ťačovo Ťačivský rajón Řádek 1, C
Okres Užhorod Užhorodský rajón Řádek 2, C
Okres Velký Berezný Velykoberezenský rajón Řádek 1, C
Okres Volové Mižhirský rajón Řádek 1, C

ureck8

xxxxxxxxxxxxx[editovat | editovat zdroj]

Masakr v Charmanli se odehrál na začátku roku 1878 v okolí bulharského Charmanli (dnešní Chaskovská oblast) za Rusko-turecké války (1877–1878). Při masakru došlo k hromadné smrti muslimských civilistů. [24]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Po prohrané bitvě u Plovdivu ustupoval Sulejmán Paša (turecky Süleyman Hüsnü Paşa 1838–1892) se svým roztroušeným osmanským vojskem pohořím Rodopy a po proudu řeky Marica. Ustupující osmanské vojsko chaoticky doprovázely početné skupiny tureckých uprchlíků čítající přibližně 150 tisíc[24] až 200 tisíc[25] osob tvořících obrovskou karavanu čítající přes 20 tisíc vozů[25], které ustupovaly od Plovdivu. Po úspěchu ruských vojsk v bitvě u města Šejnovo táhla jižní ruská armáda na Adrianopol a u Harmanli narazila na karavanu.

Ve dnech 16. až 17 ledna 1878 se průzkumná ruská rota setkala východně od Harmanli s velkou kolonou tureckých uprchlíků, z nichž asi 30 tisíc bylo ozbrojených a doprovázených rozptýlenými osmanskými armádními oddíly. Čelo karavany tvořily pravidelné oddíly osmanské armády.[26]

On 17 January a Russian squadron entered Harmanli and let through the town's railroad station a train in which Ottoman generals travelled to peace talks with the Russian chief commander Nikolay Nikolayevich. Shortly after the train left Harmanli, Turks from the column set the railway bridge on the Maritsa river on fire and used carts from the column to block the road bridge. Russian forces cleared the road bridge and proceeded further on the road to Cisr-i Mustafapaşa (now Svilengrad). After the incident, the Russian field commander expressed his astonishment of the Turks' actions in a telegram to the commanding officer - General Mikhail Skobelev, given the central Ottoman authorities' efforts to conclude a truce (which was ultimately done on 19 January). On 19 January a Russian regiment received orders to clear the surroundings of Harmanli of the armed refugees and the remaining Ottoman forces in order to free up the road to Adrianople. Based on the Russian version of the events, upon approaching the column, the Russian forces were shot at by Turks hiding behind carts. During the Turks' flight, some of them encountered and burnt down the Christian village Devraliy. Based on the Turkish version of the events, the column was attacked by Russian troops. The column broke up and dispersed, the able-bodied portion of the caravan fled toward the mountains, the old, the sick and the very young who were left behind perished in the freezing weather.[25] Some 20,000 children drowned in the river. The old men who remaining in the carts were massacred by the Russians. A group of Muslims were overtaken at Sarambey (present day Septemvri) by Russian troops who seized all of their possessions and carried off the young women.[24] The greater part of the caravan was also plundered by the Bulgarians of neighbouring villages, massacring the remaining refugees who were not strong enough to flee into the mountains.[25]

After the column's dispersing, the Russian commander General Skobelev arrived at the scene, accompanied by Western military correspondents. The French journalist Dick de Lonlay described the aftermath of the battle. General Skobelev ordered a small Russian detachment to collect the remaining supplies and surviving refugees (including children) and bring them back to Harmanli. Children were handed to Harmanli's mayor who took care of their feeding. The ameliorative measures taken by the Russians were recorded in Skobelev's telegram to the commander of the Russian 30th Infantry Division.[27] Surviving refugees who arrive in Harmanli are allowed to receive their children and property back and go to Adrianople.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harmanli massacre na anglické Wikipedii.

  1. a b c Cornell; POPJANEVSKI, Johanna; NILSSON, Niklas. Russia’s War in Georgia: Causes and Implications for Georgia and the World [online]. Central Asia-Caucasus Institute & Silk Road Studies Program – A Joint Transatlantic Research and Policy Center, 2008-08 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Gruziya Online, 20 June 2008. Dostupné online. (rusky) 
  3. Чеченцы расписали сценарий войны России против Грузии [online]. MIGnews.com, 2008-07-05 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. (rusky) 
  4. CHAMPION, Marc; OSBORN, Andrew. Smoldering Feud, Then War [online]. The Wall Street Journal, 2008-08-16 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. (rusky) 
  5. В Цхинвали прибыли 300 добровольцев из Северной Осетии [online]. Lenta.ru, 2008-08-04 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Russia vows to defend S Ossetia. news.bbc.co.uk. BBC News, 5 August 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Dunlop 2012, s. 95.
  8. Martin Malek. Georgia & Russia: The 'Unknown' Prelude to the 'Five Day War'. Caucasian Review of International Affairs. March 2009, s. 227–232. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Maria Bogdarenko. Nezavisimaya Gazeta, 6 August 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 May 2009. (rusky) 
  10. Brian Whitmore. Is The Clock Ticking For Saakashvili?' [online]. Radio Free Europe / Radio Liberty, 12 September 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Luke Harding. Georgia calls on EU for independent inquiry into war [online]. 19 November 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Jean-Rodrigue Paré. The Conflict Between Russia and Georgia [online]. Parliament of Canada, 13 February 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Гороскоп (Путин, не ссы!) [online]. YouTube, 2012-02-02 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (rusky) 
  14. Наш Дурдом голосует за Путина [online]. YouTube, 2011-10-13 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (rusky) 
  15. Russians rocked by unlikely song [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Russia Protest Song: Veterans Rock Anti-Putin Rally With A Catchy Tune [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. http://politrussia.com/ukraina/ekskurs-v-istoriyu-odnoy-krichalki-ili-podrobnee-o-tom-chto-znachit-smekh-bez-prichiny-768/
  18. http://politicbox.ru/ehkskurs-v-istoriyu-odnojj-krichalki/
  19. a b Rusko bez Putina čeká cesta do pekel, ukazuje propagandistický klip [online]. iDNES.cz, 2012-02-08 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  20. Rusko bez Putina? Kam se hrabe peklo, podívejte se [online]. Aktuálně.cz, 2012-02-08 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  21. Такого, как Путин [online]. YouTube, 23 February 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. LifeNews, 10 June 2014 [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. (Russian) 
  23. Частушки (Не было оргазма) [online]. Sergeysv.net [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. a b c The Congress of Berlin and after, William Norton Medlicott, strana 157
  25. a b c d The Russian Army and Its Campaigns in Turkey in 1877-1878, F. V. Greene, strana 360
  26. http://www.runivers.ru/lib/book8944/479852/%7C "A collection of Materials on the Russo-Turkish War of 1877-1878 on the Balkans, 74th edition, Actions on the Southern Front 1–19 January 1878 (Advance to Adrianople and Constantinople), 1911"
  27. http://www.runivers.ru/lib/book8944/479852/ | „A collection of Materials on the Russo-Turkish War of 1877-1878 on the Balkans, 74th edition, Actions on the Southern Front 1–19 January 1878 (Advance to Adrianople and Constantinople), 1911"</