Wikipedista:Jenikhollan/Ledový šelf veřejný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ledový šelf rozprostírající se přibližně 6 km do Antarktické úžiny z Joinvillova ostrova
Hrana Rossova ledového šelfu zblízka
Panorama okraje Rossova ledového šelfu

Ledový šelf je tlustá plovoucí ledová plošina, která se vyskytuje tam, kde ledovce nebo další toky ledu z ledového příkrovu tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Ledové šelfy se nacházejí pouze v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a v ruské Arktidě. Hranice mezi plovoucím šelfem a ledem spočívajícím na podloží, z nějž se šelf vytváří, se nazývá čára ukotvení. Tloušťka šelfů se pohybuje od cca 100 m do 1000 m.

Ledový šelf je tvořen ledovcovým ledem čili ledem vzniklým stlačením sněhu. Naproti tomu mořský led se tvoří až na vodě a je mnohem tenčí (obvykle méně než 3 m). Vzniká v celém Severním ledovém oceánu a na většině okrajů Jižního oceánu kolem pevniny a ledových šelfů Antarktidy.

Ledové šelfy jsou vytlačovány do oceánu tlakovou silou, kterou na ně působí led sbíhající z pevniny, jejž k pohybu nutí gravitace.[1] Led v šelfu tak stále putuje od čáry ukotvení ke hraně šelfu. Za hlavní mechanismus ztráty hmoty z ledových šelfů bylo považováno telení, čili odlamování kusů ledu do moře z hrany šelfu. Ale již studie NASA a universitních vědců publikovaná  14. června 2013 v časopise Science zjistila, že většina úbytku ledu z antarktických šelfů je způsobena táním vlivem teplejší vody, která omývá spodní plochu šelfů.[2]

Hrana šelfu se typicky pohybuje po léta až desetiletí směrem od pevniny, až zase rychle ustoupí telením, někdy i obrovských plochých eisbergů (tabulových ledových hor). Pro hmotností bilanci šelfu je důležité i hromadění sněhu na jeho povrchu a již zmíněné odtávání z dolního povrchu. Led ale může na spodní straně šelfu i přirůstat.

Rozdíl hustot mezi ledovcovým ledem, který se vlivem obrovského tlaku během svého vzniku stal hustším než normální led vznikající mrznutím kapalné vody, znamená, že pouze 1/9 objemu plovoucího ledu je nad hladinou oceánu. Největší ledové šelfy jsou jsou Rossův a Filchnerův-Ronneové u Antarktidy.

Kanadské ledové šelfy[editovat | editovat zdroj]

Všechny ledové šelfy jsou připojeny k Ellesmerovu ostrovu a leží severně od 82°. Až dosud se zachovaly šelfy Alfred Ernest, Milne, Ward Hunt a Smith.  Šelf M'Clintock se rozpadl v letech 1963 až 1966; Ayles v roce 2005, a Markham v roce 2008.

Antarktické ledové šelfy[editovat | editovat zdroj]

Celkem 74 % antarktického pobřeží pokračuje ledovými šelfy.[3] Jejich souhrnná plocha je více než 1 550 000 km2.[4][5]

Ruské ledové šelfy[editovat | editovat zdroj]

Ten největší, Matusevičův, míval rozlohu 240 km2 a nacházel se u Severní Země, led do něj přicházel z některých největších ledových čepic ostrova Říjnové revoluce, Karpinského na jihu a Rusanova na severu.[6] V roce 2012 se ale již rozpadl.[7]

Rozpad ledových šelfů[editovat | editovat zdroj]

Procesy kolem antakrtických ledových šelfů
interakce ledovce a šelfu

V posledních několika desetiletích glaciologové pozorovali soustavné poklesy rozloh ledových šelfů vlivem tání, telení, a i úplný rozpad některých z nich.[8]

Původní Ellesmerův ledový šelf se ve 20. století zmenšil o 90 %, zbyly po něm  samostatné šelfy Alfred Ernest, Ayles, Milne, Ward Hunt, a Markham. V roce 1986 zjistil průzkum kanadského ledových šelfů, že se v od roku 1959 do roku 1974 z Milneho a Aylesova šelfu odtelilo 48 km2 (3,3 km3).[9] Ayles se telením zcela rozpadl 13. srpna 2005. Ward Hunt šelf se rozpadá od roku 1961[10], mezi lety 1967 a 1999[11], v létě roku 2002[12], 2008 a 2010.[13]

Dvě části Larsenova ledového šelfu v Antartidě (A a B) se rozpadly na stovky neobvykle malých úlomků (širokých stovky metrů nebo i méně) v letech 1995 and 2002, z mnohem většího Larsenu C se odtelil obrovský eisberg - ledový ostrov v létě 2017.[14]

Rozpady lze spojovat s dramatickým polárním oteplováním, které je součástí globálního oteplování. Někdy jde o posílené štěpení ledu vlivem povrchového tání, ale hlavně se uplatňuje tání v důsledku teplejších vod oceánu cirkulujících pod plovoucím ledem.

Studené, sladké vody, vznikající táním pod šelfy Rosse a Flichnera-Ronneové jsou součástí Vod antarktického dna.

Ačkoli se zkratkovitě říká, že tání plovoucího ledového šelfu nebude zvyšovat hladiny moře, fyzikálně vzato malý vliv má. Mořská vodě má o ~2,6 % větší hustotu než sladká voda a led šelfu v drtivé většině neobsähuje žádnou sůl; to způsobí, že objem mořské vody potřebný na nahrazení plovoucího ledu je o něco menší než objem sladké vody v ledu obsažené. Proto, když plovoucí led roztaje, hladina světových moří se zvýší; nicméně tento účinek je dost malý: pokud by všechen existující mořský led a ledové šelfy roztály, odpovídající vzestup hladiny moře jen tímto vlivem se odhaduje na pouze ~4 cm.[15][16][17]

Mnohem důležitější je, že když a až když tyto ledové šelfy roztají ve velké míře, a přestanou se opírat o ostrůvky či jiné překážky vně základní čáry ukotvení (a ta také ustoupí do vnitrozemí) nebudou již bránit ledovcům v sesouvání z kontinentu, takže se ledovcový tok do moře urychlí. Tento nový led, předím opřený o podloží, bude pak nadnášen jen mořem, čímž zvedne jeho hladinu.[18]

Významné ledové šelfy[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ice shelf na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Greve, R.; BLATTER, H. Dynamics of Ice Sheets and Glaciers. [s.l.]: Springer, 2009. ISBN 978-3-642-03414-5. DOI 10.1007/978-3-642-03415-2. 
  2. ↑ http://www.nasa.gov/home/hqnews/2013/jun/HQ_13-183_Melting_Ice_Shelves.html
  3. ↑ BINDSCHADLER, R.; CHOI, H.; WICHLACZ, A.; BINGHAM, R.; BOHLANDER, J.; BRUNT, K.; CORR, H. Getting around Antarctica: new high-resolution mappings of the grounded and freely-floating boundaries of the Antarctic ice sheet created for the International Polar Year. The Cryosphere. 2011-07-18, s. 569–588. Dostupné online. ISSN 1994-0424. DOI 10.5194/tc-5-569-2011. 
  4. ↑ DEPOORTER, M. A.; BAMBER, J. L.; GRIGGS, J. A.; LENAERTS, J. T. M.; LIGTENBERG, S. R. M.; VAN DEN BROEKE, M. R.; MOHOLDT, G. Calving fluxes and basal melt rates of Antarctic ice shelves. Nature. 2013-10-03, s. 89–92. Dostupné online. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature12567. (anglicky) 
  5. ↑ RIGNOT, E.; JACOBS, S.; MOUGINOT, J.; SCHEUCHL, B. Ice-Shelf Melting Around Antarctica. Science. 2013-07-19, s. 266–270. Dostupné online. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.1235798. PMID 23765278. (anglicky) 
  6. ↑ Mark Nuttall, Encyclopedia of the Arctic, p. 1887
  7. ↑ WILLIS, Michael J.; MELKONIAN, Andrew K.; PRITCHARD, Matthew E. Outlet glacier response to the 2012 collapse of the Matusevich Ice Shelf, Severnaya Zemlya, Russian Arctic. Journal of Geophysical Research: Earth Surface. 2015-10-01, roč. 120, čís. 10, s. 2015JF003544. Dostupné online [cit. 2018-01-05]. ISSN 2169-9011. DOI 10.1002/2015JF003544. (anglicky) 
  8. ↑ WILLIS, Michael J.; MELKONIAN, Andrew K.; PRITCHARD, Matthew E. Outlet glacier response to the 2012 collapse of the Matusevich Ice Shelf, Severnaya Zemlya, Russian Arctic. Journal of Geophysical Research: Earth Surface. 2015-10-01, s. 2015JF003544. Dostupné online. ISSN 2169-9011. DOI 10.1002/2015JF003544. (anglicky) 
  9. ↑ "Antarctic ice shelf 'hanging by thread': European scientists". July 10, 2008. Yahoo! News.
  10. ↑ Jeffries, Martin O.Ice Island Calvings and Ice Shelf Changes, Milne Ice Shelf and Ayles Ice Shelf, Ellesmere Island, N.W.T.. Arctic 39 (1) (March 1986)
  11. ↑ Hattersley-Smith, G. The Ward Hunt Ice Shelf: recent changes of the ice front. Journal of Glaciology 4:415-424. 1963.
  12. ↑ Vincent, W.F., J.A.E. Gibson, M.O. Jeffries. Ice-shelf collapse, climate change, and habitat loss in the Canadian high Arctic. Polar Record 37 (201): 133-142 (2001)
  13. ↑ CANADA, Environment and Climate Change. Ward Hunt ice shelf calving - Canada.ca. www.canada.ca [online]. [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ KROPSHOFER, Katharina. Scientists hope damage to Larsen C ice shelf will reveal ecosystems. The Guardian. 2017-10-09. Dostupné online [cit. 2018-01-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  15. ↑ Peter Noerdlinger, PHYSORG.COM "Melting of Floating Ice Will Raise Sea Level"
  16. ↑ NOERDLINGER, P.D.; BROWER, K.R. The melting of floating ice raises the ocean level. Geophysical Journal International. July 2007, s. 145–150. DOI 10.1111/j.1365-246X.2007.03472.x. Bibcode 2007GeoJI.170..145N. 
  17. ↑ JENKINS, A.; HOLLAND, D. Melting of floating ice and sea level rise. Geophysical Research Letters. August 2007, s. L16609. DOI 10.1029/2007GL030784. Bibcode 2007GeoRL..3416609J. 
  18. ↑ HOLLAN, Jan. http://amper.ped.muni.cz/gw/films/AntarcticGlaciersDecline/led.html. amper.ped.muni.cz [online]. [cit. 2018-01-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jenikhollan/Ledový_šelf_veřejný&oldid=15745091“