Wikipedista:Jana Nosková/Pískoviště
| Valdštejnova zahrada | |
|---|---|
| Správa regionu | |
| Stát |  Česko |
Komponované barokní krajiny - Jičínsko[editovat | editovat zdroj]
Malebná krajina Jičínska, Velišského hřbetu, Kopidlenska a Libáňska ležící stranou hlavních turistických tras Českého ráje nabízí množství obdivuhodných kulturních památek z přelomu 17. a 18 století.[1][2][3]
Valdštejnova zahrada se nazývá severní a východní okolí Jičína, kde vévoda Albrecht z Valdštejna (1583-1634) začal počátkem 17. století budovat svou rezidenci a za pomoci architektů Giovanniho Batisty Pieroniho, Andrey Spezzy a Nicola Sebregondiho rozvinul v krajině velkolepou osovou kompozici. Unikátnost Valdštejnovy architektury spočívala v zakládání tzv. barokní komponované krajiny, kde nechal postavit rovněž několik pozoruhodných staveb. Své dílo však nestačil dokončit.
Základem území bylo založení lipové aleje vedoucí z města do Libosadu. Tvořilo ji stromořadí o čtyřech řadách v délce 1,7 km s téměř tisícem stromů. Osa aleje byla vytvořena tak, že z jedné strany je průhled na kopec Veliš se zaniklým hradem, v popředí Valdická brána a na opačném konci se nachází kartuziánský klášter Valdice. Součástí krajiny se měla stát reprezentativní příměstská vila s krytou terasou a třemi mohutnými arkádami na pilířích v průčelí - Valdštejnská lodžie - s čestným dvorem a zahradou s fontánami, vodotrysky a bazény. Areál však nebyl nikdy dokončen. Unikátností je, že jednou do roka - při východu slunce za zimního slunovratu - vstoupí do aleje sluneční paprsky v centrální ose Veliš - Jičín - Lodžie - Valdice. Dříve zapomenutý letohrádek je postupně opravován a nabízí bohatý a netradiční kulturní program.[4][5]
| Mariánská zahrada | |
|---|---|
| Správa regionu | |
| Stát | Česko |
Mariánská zahrada je druhou komponovanou barokní krajinou v okolí Jičína (po Valdštejnově), kterou začal na přelomu 17. a 18. století proměňovat český šlechtic František Josef Šlik (1656 - 1740) v celek vzájemně provázaných krajinných prvků, který má současně praktický i duchovní obsah.
Celé barokně komponované území se rozkládá na rozloze téměř 100 km2 a bylo tvořeno jako celek plný lesních kaplí, drobných sakrálních staveb, kostelů, zámků, hospodářských stavení a dalších staveb, propojených alejemi a lesními průseky.
Uzlovými místy celé barokní komponované krajiny jsou tři šlikovské stavby - Loreta, zámek Jičíněves, a zámek Vokšice. Tyto zároveň tvoří průsečíky jejích krajinných linií. Pro četnost sakrálních staveb zasvěcených Panně Marii a kultu mateřství bylo území nazváno zahradou Mariánskou. Dnes již bohužel nabízí šlikovská krajina jen náznaky, kde však lze i tak najít zajímavá místa a stavby.[6][7]
Architektonické památky[editovat | editovat zdroj]
Zámky a zámecké parky
Významné kostely
- Kostel sv. Jakuba v Kopidlně - Jan Blažej Santini
- Kostel Povýšení svatého kříže v Ostružně
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách
- Kostel sv. Václava ve Veliši - Anselm Lurago
- Kostel sv. Prokopa v Nadslavi
Kaple
- Loreta (1694) - nejvýše položená ústřední sakrální stavba - Jan Baptista Mathey
- Kaple Nejsvětější Trojice (1720) - Jan Blažej Santini
- Kaple sv. Anny - Jan Baptista Mathey
- Kaple Božího hrobu
Obce na území Mariánské zahrady[editovat | editovat zdroj]
Jičín, Nemyčeves, Jičíněves, Češov, Kopidlno, Dětenice, Ostružno, Dolní Lochov, Ohaveč, Podhradí, Libáň, Staré Hrady, Veliš, Staré Místo
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ www.jicin.org/barokni-komponovana-krajina
- ↑ www.vyletnik.cz/clanek/barokni-komponovana-krajina-na-jicinsku/. vyletnik.cz [online]. [cit. 2021-03-03].
- ↑ www.jicin.cz
- ↑ TŮMA, |Jan; KŇAP, Jaroslav. Zlatá stezka Českého ráje. [s.l.]: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-903952-0-6.
- ↑ mezilesy.blogspot.com/2020/07/valdstejnska-krajina.html
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Český ráj známý i neznámý. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2020. 248 s. ISBN 978-80-242-6999-3.
- ↑ www.marianskazahrada.cz