Wikipedista:Dominikmatus/Staveniště-3
Chebská reliéfní intarzie (německy: Egerer reliefintarsien), někdy také označovaná jako Chebská práce nebo nesprávně Pražská práce, je zdobná technika kombinující intarzii a reliéfní řezbu.[1] Tato technika byla užívána převážně na sekretářích, šperkovnicích, kabinetech, hracích skříňkách a zbraních v dílnách chebských řemeslníků v období od poloviny 17. do poloviny 18. století[2] Za objevitele této techniky je považován Adam Eck.[1] Jako námětové předlohy těmto intarziím sloužily často grafiky známých rytců.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jako první příklady reliéfní intarzie jsou uváděny práce již z 15. století v klášteře Sacro Monte di Varese poblíž Milána. Tyto intarzie však byly vyrobeny noži a dláty, jelikož lupénková pilka spojená s výrobou chebských prací byla vynalezena až v polovině 16. století.[4]
Politické pozadí[editovat | editovat zdroj]
Vlastní rozvoj a zánik této techniky byl nicméně výhradně spjat s městem Cheb a jejím politickým a náboženským zřízením. Chebsko, spadající pod norimberský právní řád umožňující volný obchod, bylo po dlouhou dobu strategickým místem a cílem sporů mezi císaři, německými knížaty a Čechami. Konečně roku 1322 byl přičleněn k Českému království, avšak obchodní styky a vlivy říšských měst zůstaly. Díky tomu se město hospodářsky, kulturně i nábožensky rozvíjelo. Po reformačním hnutí a připojení k augsburskému vyznání se na začátku 17. století oblast Chebu přiklonila k luteránství, avšak brzo se navrátila k Habsburské protireformaci.[5] Kvůli této změně museli emigrovat roku 1629 protestantské truhlářské rodiny Ecků a Fisherů.[5] Cheb se kvůli svému umístění u hranic stal častým cílem vojenských operací během třicetileté války. Roku 1631 byl Cheb dobyt saskými vojsky, poté o rok později znovu dobyt Albrechtem z Valdštejna, kdy se Adam z rodiny Ecků vrací zpět a zakládá vlastní dílnu.[5] V roce 1647 však město obsazují Švédové.[6] Cheb se v důsledku války změnil na vojenskou pevnost a postupně se začínal hospodářsky a kulturně rozvíjet a s ním i místní truhláři.[6] Někteří tito truhláři byli členové vnější rady a tribunálu, díky čemuž měli blízké kontakty s politikou.[5] Objednávky tak získávali také od městské rady jako dar významným osobnostem a návštěvníkům Chebu.[5][6] Začátkem 18. století začíná Cheb hospodářsky upadat a jako císařské město se brzy po přijeti pragmatické sankce stává součástí zemí koruny české,[5][6] s čímž končí také vrcholná éra Chebské reliéfní intarzie.
Rodiny truhlářů[editovat | editovat zdroj]
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Předlohy a náměty[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MŽYKOVÁ, Marie. Chebská reliéfní intarzie a grafika. Překlad Lydie Kopecká, Ondřej Staněk, Eva Budilová. Praha: Středočeská galerie, 1986. 180 s. (česky, anglicky, rusky, německy, francouzsky)
- ↑ MEDKOVÁ, Eva; BOHMANNOVÁ, Andrea. Starožitný nábytek: údržba a opravy. Praha: SNTL, 1985. 264 s. Kapitola Chebská technika, s. 99-100.
- ↑ PECHOVÁ, Oliva. Chebské reliéfní intarzie. Fotografie Bohumil Zemánek. Květy: Týdeník pro celou rodinu. 1979, čís. 6, s. 36-37. ISSN 0023-5849.
- ↑ VOIGHT, Jochen. Intarsientechnik und Restaurierung: Brettspielkassetten aus Eger. Restauro. Roč. 1996, čís. 1, s. 28-35. ISSN 0933-4017.
- ↑ a b c d e f STURM, Heribert. Egerer Reliefintarsien. München: Verlag Robert Lerche, 1961. 280 s. (Veröffentlichungen des Collegium Carolinum; Bd. 13). Kapitola Summary, s. 265-272. (německy)
- ↑ a b c d BOHÁČ, J. Cheb v zrcadle času [online]. Cheb: Turistické infocentrum Cheb, 19.2.2011 [cit. 2015-07-13]. Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominikmatus/Staveniště-3 na Wikimedia Commons
- http://www.mak.at/en/collection/permanent_collection/schausammlung_artikel/permanent_collection_baroque_rococo_classicism/permanent_collection_baroque_rococo_classicism?j-dummy=active&media_id=1342703965344
- http://www.arcimboldo.cz/aukce-detail-cze.php?IdAuction=6&IdCat=48&Id=871
- http://www.voigt-restaurierung.de/eger/eger.html
- http://objektkatalog.gnm.de/objekt/Pl.O.2203
- http://www.rvh-berlin.de/konservierung-restaurierung
- http://objektkatalog.gnm.de/objekt/HG10420
- http://www.reliefintarsien.de/
- http://www.xn--das-antiquittenhaus-rwb.de/barock-renaissance/sonstiges-kleinmoebel/intarsienbild-reliefintarsien-eger-um-1700-2.html
- http://www.restaurierung-duhme-harms.de/index.php?id=72
- http://cs.isabart.org/person/24432
- http://m.rozhlas.cz/brno/poradykat/_zprava/268931
- http://www.metmuseum.org/collections/search-the-collections/120056304?img=0
- http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=22952&s_lang=2&detail=1&title=Eck
- http://theses.cz/id/mda72n/62780-946268492.pdf
- http://theses.cz/id/ryz8ks/diplomka_pdf.pdf
- http://emuseumplus.lsh.se/eMuseumPlus?service=ExternalInterface&module=collection&objectId=258&viewType=detailView
- http://emuseumplus.lsh.se/eMuseumPlus?service=ExternalInterface&module=collection&objectId=21943&viewType=detailView
- http://skd-online-collection.skd.museum/de/contents/show?id=170033
- http://skd-online-collection.skd.museum/de/contents/show?id=170029
- http://emp-web-22.zetcom.ch/eMuseumPlus?service=ExternalInterface&module=collection&objectId=3472&viewType=detailView
- http://gyujtemeny.imm.hu/gyujtemeny/kabinetszekreny-mitologiai-jelenetek-abrazolasaval/1768
- http://www.digitaltmuseum.no/things/kabinettskap/NMK-D/OK-09706
- https://www.osmikon.de/Vta2/bsb00107905/ostdok:BV003040871?page=1&c=solrSearchOstdok Heribert Sturm
- ↑ KOUTNÝ, Miloš. Chebské šachovnice. Památková péče: orgán Československé památkové péče. 1967, roč. 27, čís. 4, s. 106-113. ISSN 0231-7966.
- ↑ MŽYKOVÁ, Marie. Ohlasy Ovidiových Proměn v chebské intarsii. Umění a řemesla: čtvrtletník pro otázky lidové umělecké výroby a uměleckého řemesla. Čís. 1, s. 38-44. ISSN 0139-5815.
- ↑ LENCOVÁ, Jaroslava. Ještě k předlohám chebských intarzií. Umění: Časopis Ústavu teorie a dějin umění československé Akademie věd. 1981, roč. XXIX, čís. 4, s. 363-366. ISSN 0049-5123.
- ↑ MŽYKOVÁ, Marie. K ikonografii dvou chebských šperkovnic. Fotografie Vladimír Hyblík, Bohumil Zemánek, Antonín Vodák. Památky a příroda: časopis státní památkové péče a ochrany přírody. 1983, roč. 8, čís. 2, s. 80-86. ISSN 0139-9853.
- ↑ HOLÝ, Zdeněk. Psací kabinetní skříň zdobená chebskou reliéfní intarzií. Brno, 2006 [cit. 2012-12-16]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta - Seminář dějin umění. Vedoucí práce Miloš Stehlík. Dostupné online.
- ↑ MŽYKOVÁ, Marie. Chebská reliéfní intarzie a grafika. Překlad Lydie Kopecká, Ondřej Staněk, Eva Budilová. Praha: Středočeská galerie, 1986. 180 s. (česky, anglicky, rusky, německy, francouzsky)