Wikipedista:Dolakmartin/Pískoviště
Záříčí | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Chropyně |
Obec s rozšířenou působností | Kroměříž |
Okres | Kroměříž |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Základní informace | |
Rozloha | 8,05 km² |
Katastrální území | Záříčí |
Nadmořská výška | 196 m n. m. |
PSČ | 768 11 |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Záříčí 25 76811 Chropyně ou@zarici.cz |
Starosta | Marcela Joklíková |
Oficiální web: zarici | |
Další údaje | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. |
Záříčí je obec v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji asi 12km severně od Kroměříže. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 743 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]- 1261 - první písemná zmíňka o obci, kdy neznámo zda celou nebo jen část vsi daroval zakladatel kláštera ve Vizovicích Smil ze Střílek nově založenému cisterciáckému klášteru u Vizovic.[1]
- 1614 - připojení k biskupským statkům[2]
- 1667 - po třicetileté válce je polovina obce pustá[1]
- 1867 - požár při níž obec vyhořela a musela být postupně dostavována[2]
- 1997 - Povodně
Povodně
[editovat | editovat zdroj]Z obecních kronik je patrné, že povodně provázeli Záříčí v průběhu celých staletí. Tento fakt je dán nejen jejich polohou poblíž řek, ale též rovinatostí okolní krajiny, která při rozlití vody neumožní rychlé odtečení pryč. Povodně s sebou přinášely skázu nejenom zaplavením příbytků, ale mnohdy hlavně zničením úrody, která je v této zemědělské oblasti nezbytná pro přežití. Povodně byly problémem nejen samotné obce Záříčí, ale i mnoha okolních. Výsledkem byla výstavba hrází v okolí místy výšky až 2,5m.[2] Kdysi za veliké povodně, když voda vytékala až do obce a ohrožovala i příbytky, prokopali Zářičtí proti vůli velkostatku hráze Hejtmana, spouštěného to rybníku mezi Chropyní a Záříčím, načež voda rychle vytekla a zaplavila všecky pozemky směrem k Chropyni a také Chropyň samu až ke kostelu. Dle pověsti byli všichni, kteří hráze prokopali, přimknuti panským areštem na zámku kroměřížském.
Poslední velká povodeň uváděná ve starých kronikách se udála v roce 1894. To platilo až do roku 1997, kdy přišla prozatím poslední a zároveň největší povodeň 20. století. Tato povodeň zaplavením poškodila 109 domů a k demolici jich odsoudila 18. Výška hladiny vody v nejnižším místě obce, u čerpací stanice, tehdy činila 2,2m. Celkově napáchala v obci škody ve výši přibližně 26.000.000 Kč.[3]
Urbanismus
[editovat | editovat zdroj]Záříčí bývalo typickou hanáckou dědinou, původně vystavěnou v jediné široké ulici, s návsí se zvonicí uprostřed a s hradbou stodol v humnech. Nejstarší skupina domů však nebyla na návsi, ale u staré kovárny č. 65.[2] Jednotlivé grunty podél hlavní ulice na sebe řadově navazují a jejich vnitřní uspořádání je prakticky totožné, jak lze dovodit z map stabilního katastru. Obytná část domů směrem do ulice je jednopodlažní s užitkovou a skladovací půdou. Na uliční fasádě každého takového objektu nesmí chybět vrata, kterými se nejčastěji přes průjezd dostaneme na dvůr. Směrem do dvora k obytné budově přiléhají hospodářská stavení s chlévy pro domácí chov zvířectva. Na dvoře v blískosti chlévů nesmí chybět hnojiště. Na dvorní část navazuje zahrada, která je za humny zakončena průjezdnou stodolou.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Stav obyvatel k 31.12.2014[4]
Celkem | Muži | Ženy | |
---|---|---|---|
Počet obyvatel | 710 | 335 | 375 |
0-14 let | 82 | 44 | 38 |
15-64 let | 490 | 245 | 245 |
65 a více let | 138 | 46 | 92 |
Průměrný věk (let) | 44,4 | - | - |
Technická infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Kanalizace
[editovat | editovat zdroj]Záříčí nemá vlastní čistírnu odpadních vod a splašky jsou odváděny do ČOV v sousední Chropyni. Vzhledem k rovinatosti a minimálním spádům potrubí je na stokové síťi před napojením směrem do Chropyně umístěna čerpací stanice vybudovaná v letech 1989-1990.
Vodovod
[editovat | editovat zdroj]Vodovod byl vybudován v roce 1998.
Elektrifikace
[editovat | editovat zdroj]Obec byla připojena k elektrické síťi rozhodnutím zastupitelstva ze dne 10.7.1920. Elektrifikovány byly nejprve veřejné budovy a od roku 1921 první domácnosti. V roce 1993 byla síť elektrorozvodů rekonstruována a podstatná část nadzemního vedení byla svedena pod zem.
Telekomunikace
[editovat | editovat zdroj]Telefonní přopojení zřízeno v obci 22.5.1938. Zvukotěsná budka nainstalovaná v hostinci pana Oldřicha Rozsypala čp. 74.
Plynovod
[editovat | editovat zdroj]Plynovod byl vybudován v roce 2000.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice III. třídy vedoucí na jih do Chropyně a na sever do Troubek, resp. do Vlkoše.
Autobusová doprava
[editovat | editovat zdroj]První autobusové spojení ze Záříčí do Kroměříže bylo zahájeno 1.4.1930, provozované panem Kolaříkem z Kroměříže. Pravidelné spojení provozované ČSAD Kroměříž je od roku 1949.
V obci se v současné době nachází 3 autobusové zastávky:
- Záříčí, Obecní Úřad
- Záříčí, u mostu
- Záříčí Plučisko
Poslední dvě jmenované jsou dostupné pouze vybranými spoji.
Spolky
[editovat | editovat zdroj]V Záříčí dříve působila celá řada spolků a zájmových organizací z nichž velká část zanikla. V roce 1911 to byly haiči (od roku 1893), čtenářský spolek (od roku 1892), Reiffeisenova záložna (od roku 1900), sdružení venkovské omladiny, spolek parní mlátičky a spolek benzinové mlátičky.[1] Dále to byl Sokol (od roku 1921), Český svas chovatelů (od roku 1938), Myslivecké sdružení (o jejichž působení je zmínkav souvislosti s rokem 1890), Rybářský spolek (od roku 1934), Výbor žen, svaz žen (od roku 1949), Svaz české mládeže - SČM, později Český svaz mládeže - ČSM a nakonec Socialistickýk svaz mládeže - SSM (od roku 1945), Pionýrská organizace (od roku 1951), Skauti (od roku 1945).[2] V současné době jsou v obci aktivní tyto spolky:
- Myslivecké sdružení
- Sportovní klub Haná
- SDH Záříčí
Název Obce
[editovat | editovat zdroj]Název obce vychází z její polohy. Záříčí, tedy za řekami. Jeho podoba se v průběhu staletí měnila, alespoň o tom svědčí zápisy názvu obce v historických pramenech. ZARSIECZ (1261), ZARZYCZICZYE (1406), ZARZIECZIE (1512), ZARZIECZIJ (1525), ZARŽICZY (1615), ZARŽICZ (1718), ZAHRITZ (1872), ZAŘIČÍ (1872), ZÁŘÍČÍ (1893)[2]
V běžné mluvě se výslovnost názvu obce zkracuje do podoby "Zářičí" a též označení občana obce "zářičák".
Znak obce a prapor
[editovat | editovat zdroj]Rozhodnutí o udělení obci znaku a praporu bylo vydáno předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 14.2.2001.
Znakem obce Záříčí je v modrém poli zlatá ryba obtáčející stříbrný mlýnský kámen s červenou kypřicí.
Praporem obce je modrý list uprostřed se žlutou rybou obtáčející bílý mlýnský kámen s červenou kypřicí. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Obecní samospráva
[editovat | editovat zdroj]Obec ní zastupitelstvo má 11 členů zvolených z kandidátů 3 politických uskupení.
Pracovníky obecního úřadu jsou starosta obce, místostarosta a účetní obce.
Škola
[editovat | editovat zdroj]Původně chodili děti do chropyňské školy. Roku 1870 byla vystavěna škola vlastní[1] dostavěná na podzim roku 1871[2]. Následujícího roku byla otevřena jednotřídka v níž byla 4.1.1872 zahájena výuka. Prvním učitelem byl ze tří uchazečů vybrán Antonín Libosvárský. V té době bylo v Záříčí 102 školou povinných dětí ve věku od 6 do 14 let.[2] V roce 1882 byla škola přístavbou rozšířena na dvojtřídní. Začátkem nového století již ale škola kapacitně nestačila a její rozšíření nebylo technicky proveditelné. Proto byla roku 1910 postavena škola nová a stará sloužila už jen jako učitelský byt. Pro školní rok 1910/11 bylo k docházce zapsáno 167 žáků a škola se stala řádnou trojtřídkou.[2] V průběhu 1. světové války docházelo ke slučování tříd a to i vlivem odvedení dvou učitelů. Po válce se však postupně došlo k obnovení předválečného stavu. Ve školním roce 1921/22 se škola rozšířením o další třídu stala fakticky čtyřtřídní, což se stalo od školního roku 1925/26 definitivní. V průběhu 2. světové války došlo v roce 1941 pro nedostatek žáků ke změně školy na trojtřídku. Další redukce učitelského sboru v posledních letech války vedly k dalšímu omezování výuky až od 22.1.1945 bylo vyučování ukončeno a žáci si do školy docházeli jen dvakrát týdně pro úkoly.[2] V době války byla k 1.11.1940 otevřena v rámci školy škola mateřská, která měla v prvním roce 34 dětí. Po válce byla výuka na škole obnovena. Pro školní rok 1949/50 byla škola v důsledku neustálého úbytku žáků změněna z trojtřídky na dvoutřídní. Národní škola v Záříčí byla v 50. letech hodnocena jako jedna z nejlepších malotřídek v kroměřížském okrese. Kolísání počtu žáků vedlo opět k postupnému rozšíření školy na trojtřídku v roce 1958 a čtyřtřídku ve školním roce 1967/68. V letech 1972 až 1973 byla na etapy provedena generální oprava vnitřního zařízení školy a vybudována školní jídelna. Od školního roku 1975/76 se škola stala vlivem nízkého počtu žáků opět trojtřídkou, kdy byl 5. postupový ročník převeden do školy v Chropyni. Školní rok 1976/77 se stal posledním rokem ve stopětileté historii základní školy v obci a budova od té doby slouží provozu mateřské školy.
Pamětihodnosti a křesťanské symboly
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Floriána
Kaple svatého Floriána byla postavena na místě bývalé dřevěné zvonice v roce 1854.[1] Z příspěvku dárkyně byla v roce 1878 postavena věž.[2] V roce 1997 byla kaple poničena povodněmi a po opravě, při které došlo k okopání omítek podmáčeného zdiva, výměně podlah, oltáře, oken i dveří, znovu vysvědcena v roce 1998 P. Františkem Beníčkem. V kapli se konají pouze pobožnosti, příležitostné bohoslužby se slouží zpravidla na návsi za kaplí.[2]
- Socha svatého Františka u hřbitova
Sochu věnovali v roce 1890 manželé Ignác a Františka Rozsypalovi, kteří ještě složiili jako nadaci 20 zlatých, z jejichž úroku měla být prováděna údržba sochy a původně stála u domu Kratochvílových. Z důvodu ohrožení zvýšenou frekvencí dopravy rozhodl roku 1979 místní národní výbor o přemístění sochy na bezpečnější místo do pračíku před hřbitov. Socha byla zrekonstruována kameníkem panem Vilémem Snášelem z Chropyně.[2]
- Kříž na hřbitově
Dal manželů Josefa a Marie Rozsypalových z čp. 12. Byl posvěcen při příležitosti svěcení hřbitova 14.8.1938. Do základů kříže byla vložena láhev s mincemi tehdejší doby a písemná zpráva.[2]
- Kříž u domu Jáškových
Stával u domu čp. 168 od roku 1912. Věnovali jej Josef, Marie a Anežka Florovi. Kříž stál vedle státní silnice, ale při úpravě vozovky se již dotýkal jejího okraje. V roce 1954 do kříže narazil uvolněný přívěs okolo projíždějícího traktoru. Rozbitý kříž tím zachránil od škody dům paní Marie Jáškové. Kříž byl časem opraven, ale pro jeho bezpečnost byl z rozhodnutí místního národního výboru převezen v roce 1978 na hřbitov.[2]
- Kříž za humny
Stál od roku 1746. Je to nejstarší obecní památka. Byl postaven při cestě, která vedla za drahovskými domky. Kvůli posunutí cesty v roce 1925 musel být kříž přemístěn na nový pozemek, který daroval pan Josef Večerka, rolník z čp. 28. V roce 1979 byl spolu s ostatními církevními symboly přemístěn do parku před hřbitovem.[2]
- Pomník padlým
Postaven 1.9.1928 na návsi pod lípou nákladem 16 tisíc Kčs jako projev díků a úcty všem, kterým nebylo dopřáno vrátit se domů z první světové války. V době 2. světové války musel být pomník odstraněn. Byl rozebrán a jeho části byly uloženy do kolny domu čp. 29. Po osvobození v roce 1945 byl pomník znovu postaven s doplněním obětí druhé války.[2]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Farnost
[editovat | editovat zdroj]Farou náleží osada od roku 1727 do Chropyně, před tím byla přifařena do Břestu.[1]
Věřící
[editovat | editovat zdroj]Kategorie | Počet obyvatel |
---|---|
Počet obyvatel celkem | 746 |
Bez náboženské víry | 220 |
Věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti | 125 |
Církev československá husitská | 2 |
Církev římskokatolická | 110 |
Věřící - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti | 52 |
Neuvedeno | 349 |
Stav k 26.3.2011. [4]
Hřbitov
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1933 neměla obec vlastní hřbitov, veškeré pohřby se prováděly v Chropyni. Na základě chropyňské pohledávky, že od roku 1917 nemá obec Záříčí zaplacen poplatek 50 tisíc Kč a následného sporu, obec rozhodla o postavení vlastního hřbitova. Hřbitov byl dokončen 14.8.1938 a posvěcen konsistorním radou a chropyňským farářem P. Janem Vévodou. Na jaře roku 1939 byla na hřbitov převezena značná část ostatků z Chropyně. V roce 1958 byl hřbitov zaplněn a rozšířen k severní straně.[2]
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Záříčí se nachází v oblasti Hornomoravského úvalu. To předurčuje složení podloží jako nespevněný sediment (převážně písčitý a štěrkovitý).[5] Zdejší terén je rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 196 m n. m.
Radonový index gelologického podloží je 1, tedy nizký.[6]
Klimatologie
[editovat | editovat zdroj]Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Pedologie
[editovat | editovat zdroj]Fytogeografie a geobotanika
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f PEŘINKA, František. VLASTIVĚDA MORAVSKÁ.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1911. (Místopis Moravy. Hradištský kraj; sv. Kroměřížský okres).
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r KAJANOVIČOVÁ, Jarmila; ČERVINKOVÁ, Hana. S KRONIKOU A VZPOMÍNKAMI: ZÁŘÍČÍ 1261-2001. [s.l.]: obec Záříčí, 2001. 80 s.
- ↑ ZÁŘÍČÍ a velká voda. Redakce J. Kajanovičová, H. Smékalová, J. Horák. [s.l.]: Obec Záříčí, 1997. 36 s.
- ↑ a b www.czso.cz [online]. www.czso.cz [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ESRI. mapy.geology.cz [online]. mapy.geology.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
- ↑ ESRI. mapy.geology.cz [online]. mapy.geology.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.