Střety u Michelbachu byly první střety, kterých se účastnil 21. československý střelecký pluk (legionářský) na relativně klidné frontě v Alsasku. Během střetů prováděl pluk úspěšné průzkumné akce a přepady německých linií.
Po přísaze V Cernay byl 21. Československý střelecký pluk přesunut na klidnější úsek fronty v kreuzwaldském lese a Aspech-le-haut u Michelbachu na úpatí Vogéz kde si měli zvykat na frontový život, ze začátku docházelo pouze k malým střetům většinou dělostřeleckím jeden takový střet se stal 16. Července kdy hlídka poručíka Lexy zahnala na ústup silnější Německý oddíl, postupem času se činnost obou stran zvyšovala což bylo zvýrazněno i faktem, že německé velitelství na tento úsek fronty přesunulo několik baterií dělostřelectva. V noci 12. na 13. srpna to vyvrcholilo důkladným německým odstřelováním a útokem na Československé pozice v v prostoru Kreuzwaldu. Jejich útok se však zhroutil ještě před dosažením československých zákopů a skončil neúspěchem. Odpovědí na tento útok byl naplánován přepad v Aspach-le-bas jenž byl proveden v noci z 19. na 20. srpna. Úkolu se zhostilo sedmdesát mužů pod vedením poručíka Václava Pána. skupina byla rozdělena na dvě části po desetiminutové dělostřelecké přípravě překonaly jednotky 300 metrů země nikoho pronikla do Německých zákopu a zmocnila se dvou zajatců, sami přitom neutrpěli žádné ztráty. následně se z klidného úseku stal neklidný úsek Němci často odpovídali bombardováním Československých zákopů často i za použití plynových granátů. Obzvlášť velké ztráty způsobil německý dělostřelecký přepad ze 14. a 15. září, během něhož utrpěl 21. čs. střelecký pluk první vážné ztráty. Střety skončili až 16. záři kdy byla jednotka přesunata do oblasti Champagne dobové prameny mluví o 46 mrtvých.[1][2][3][4]
.svg){kind=small}