Weizsäckerové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Weizsäckerové
ZeměWürttemberské královstvíWürttemberské království Württemberské království Falcké kurfiřtstvíFalcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství, Německá říšeNěmecká říše Německá říše, Německá říšeNěmecká říše Německá říše, NěmeckoNěmecko Německo
Rok založení13. století
Větve roduWatsacherové z Weilheimu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Spolkový prezident Richard von Weizsäcker

Weizsäckerové (též Weitzsäckerové[1]) je původně mlynářská rodina původem z Falce a Württemberska. Jedna z linií rodu v 19. století patřila k tzv. vzdělané střední třídě (Bildungsbürgertum).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ rodu Weizsäckerů lze vysledovat až do roku 1294, kdy jsou zmiňováni příbuzní rytíře Petera Wazacha (Wadtsacher), který byl vazalem hraběte Walrama I. Zweibrückenského Peter Wazach, který byl zřejmě členem rodiny Watsacherů z Weilheimu v Horním Bavorsku, kde vlastnili panství Waitzacker, které existuje dodnes.

Mlynářské řemeslo, provozované po mnoho generací, bylo již od středověku z různých důvodů považováno za spíše podřadné.[2] [3] [4] Na mnoha místech se tato profese až do 19. století řadila k „nečestným“ profesím.[4] [5] Mlynáři se tedy počítali mezi nižší společenské vrstvy a stáli na okraji stavovské třídy.

Tübingenský teolog a univerzitní kancléř Karl Heinrich Weizsäcker v roce 1861 získal osobní šlechtický titul a poté jeho syn Karl Hugo v roce 1897 a později, v roce 1916 byl povýšen na dědičného svobodného pána jako předseda vlády Württemberska.

Někteří příslušníci rodiny také zastávali významné funkce ve Výmarské republice, v nacistickém státě a ve Spolkové republice.

Nejznámějším představitelem rodu je bývalý spolkový prezident Richard von Weizsäcker, který zemřel v roce 2015.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weizsäcker na německé Wikipedii.

  1. Obě dnes užívané psané verze jména celkem 12 žijících linií, do nichž se rod rozdělil – se dříve, až do počátku 19. století, vyskytoval v různých variantách
  2. Günter Bayerl: Müller. In: Reinhold Reith (Hrsg.): Lexikon des alten Handwerks. Vom späten Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert, München 1990, S. 171
  3. Wolfgang von Hippel: Armut, Unterschichten, Randgruppen in der frühen Neuzeit, Band 34 von Enzyklopädie deutscher Geschichte, 1995, S. 36f
  4. a b Johannes Mager, Günter Meissner, Wolfgang Orf: Die Kulturgeschichte der Mühlen. 1989, S. 154f
  5. Martina Reiling: Bevölkerung und Sozialtopographie Freiburgs i. Br. im 17. und 18. Jahrhundert: Familien, Gewerbe und sozialer Status. Band 24 der Veröffentlichungen aus dem Archiv der Stadt Freiburg im Breisgau, 1989, S. 102 „Müller galten vielerorts und lange Zeit über das Mittelalter hinaus als unehrlich“.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]