Waldemar Titzenthaler
Waldemar Titzenthaler | |
---|---|
Narození | 18. srpna 1869 nebo 19. srpna 1869 Lublaň |
Úmrtí | 7. března 1937 (ve věku 67 let) Berlín |
Povolání | fotograf |
Příbuzní | Edgar Titzenthaler (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Waldemar Franz Hermann Titzenthaler (19. srpna 1869 v Lublani, Slovinsko – 7. března 1937 v Berlíně) byl německý fotograf.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Waldemar Titzenthaler se narodil jako syn dvorního fotografa Franze Titzenthalera z Oldenburgu. V letech 1886 až 1889 se vyučil fotografem u Karla Wundera v Hannoveru. Po pobytu v Oldenburgu, Hannoveru, Bertechsgadenu, Lipsku, Lausanne a Královci odešel roku 1896 do Berlína, kde nastoupil jako fotograf u firmy Zander und Labisch, jež pracovala převážně pro časopis Berliner Illustrirte Zeitung. Roku 1897 se osamostatnil a založil vlastní fotoateliér a brzy se stal jedním z prvních německých reklamních fotografů. K jeho zákazníkům patřili důležití berlínští podnikatelé.
Od roku 1901 byl členem Svobodného fotografického sdružení Berlína a v letech 1907 až 1911 předseda Fotografického spolku Berlína, jehož členové jej později jmenovali čestným mistrem svého cechu. Od roku 1910 byl soudním znalcem v oboru fotografie, od roku 1912 navíc i znalcem berlínské obchodní komory.
V letech 1912 až 1931 pracoval pro časopis Die Dame, který vydávalo nakladatelství Ullstein Verlag. V této době vyfotografoval mezi jinými i byty známých herců, zpěváků, režisérů a architektů. Od roku 1934 bydlel v berlínské čtvrti Lichterfelde.
V letech 1922/1923 byl Titzenthaler předsedou berlínské sekce Německého a rakouského svazu alpinistů. Jako zastánce německé nacionální ideologie prosazoval radikální antisemitismus. Roku 2003 byla proto po něm pojmenovaná horská cesta na Hochjochhospiz v nejzazší části údolí Ötztal přejmenována na Cestu Cypriana Granbichlera. Pamětní deska stojící na soukromém pozemku však jeho jméno stále připomíná.
Sbírka Waldemara Titzenthalera
[editovat | editovat zdroj]Vdově po Titzenthalerovi se podařilo zachránit část fotoarchivu před běsněním druhé světové války. Začátkem padesátých let byly tyto fotografické desky pocházející z let 1896 až 1920 získány od Landesbildstelle Berlin a dnes jsou v majetku Zemského archivu v Berlíně. Muzeum kamen a keramiky ve Veltenu vystavuje také některé jeho fotografie.
-
Železniční uzel v Berlíně, 1902
-
Průjezd metra v Berlíně Dennewitzstraße, 1905
-
Spittelmarkt v Berlíně, 1909
-
Friedrichstraße v Berlíně, 1909
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- „Fotografien von Waldemar Titzenthaler: Unterwegs in Deutschland und Europa“ od 17. října 2008 do 27. února 2009 v Landesarchiv Berlin
- Výstava „Schwesternschaftsjahre 1875 bis heute“, DRK-Schwesternschaft Berlin v Marienheimu (dnes DRK Kliniken Berlin | Pflege & Wohnen Mariendorf) sbírka Titzenthalerových fotografií, snímků sester a veteránů první světové války
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waldemar Titzenthaler na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jörg Krichbaum: Lexikon der Fotografen, Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 1981, ISBN 3-596-26418-9
- Landesbildstelle Berlin: Berlin – Photographien von Waldemar Titzenthaler, Nicolaische Verlagsbuchhandlung, Berlin 1990, ISBN 3-87584-195-6
- Volker Viergutz: Fotografien von Waldemar Titzenthaler – Unterwegs in Deutschland und Europa, výstava Landesarchivu Berlín v rámci 3. Europäischen Monats der Fotografie od 17. října do 23. prosince 2008, Landesarchiv Berlin, Berlin 2008, ISBN 978-3-9803303-3-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldemar Titzenthaler na Wikimedia Commons