WCT Finals

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
WCT Finals
WCT Masters
Buick WCT Finals (1985–1986)

Založeno 1971
Ukončeno 1989
Místo Dallas, Texas, Spojené státy
Povrch koberec / hala
Období březen až květen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

WCT Finals, také WCT Masters, česky Finále WCT[1], byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný jako událost okruhu World Championship Tennis, v kalendáři některých sezón předposlední či závěrečný. Každoročně se konal se mezi lety 1971–1989 na krytých dvorcích kobercového krytu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dějištěm Finále WCT byl až na výjimky texaský Dallas. Čtvrtfinále a semifinále v roce 1971 proběhly v Houstonu a finále pak v dallaské aréně Memorial Auditorium. Ročníky 1972–1979 se uskutečnily na stadionu Moody Coliseum ve městě University Park, ležícím v dallaském okresu.[2] Dějištěm finále se v letech 1980–1989 stala dallaská Reunion Arena.[3] V letech 1971–1982 a opět 1986–1989 na něm startovalo osm nejlepších tenistů dle klasifikace WCT. Mezi roky 1983–1985 byl počet zvýšen na dvanáct. Uplatňován byl vyřazovací herní formát pavouka.

Jimmy Connors přijímá pohár pro vítěze dallaského WCT Finals 1980

V květnu 1974 se finále WCT stalo, po boku ženského Virginia Slims v Los Angeles, prvním turnajem na světě, v němž byl uplatněn počítačový systém elektronického čárového rozhodčího pro kontrolu dopadu míčů.[4][5]

Premiérový ročník 1971 proběhl v listopadovém termínu. Jednalo se o událost hranou dva týdny před akcí stejného formátu – Masters (Turnajem mistrů), konkurenčního okruhu Grand Prix. Od sezóny 1972 byl nový turnaj z komerčních důvodů, především vzhledem k tlaku držitelů televizních práv, hrán na koberci v hale a přeložen na jarní termín. Ročník 1972 se odehrál v květnu a datum se ustálilo na březnovém až květnovém termínu. V sezónách 1985–1986 finále sponzorovala americká automobilka Buick, součást koncernu General Motors, což odrážel oficiální název dvou ročníků Buick WCT Finals.

Debutové zimní finále se konalo v listopadu 1972 v Římě. Tento finálový turnaj byl méně prestižní a měl poloviční dotace. Vítězný Arthur Ashe obdržel 25 000 dolarů, v porovnání s 50tisícovou prémií pro Kena Rosewalla, jenž zvítězil stejný rok na květnovém finále. O dekádu později, v sezóně 1982, byly uskutečněny dokonce tři finále. Standardní květnový turnaj v Dallasu, podzimní v Neapoli a zimní – uskutečněný až v lednu 1983 – michiganském Detroitu.

Nejúspěšnějším hráčem se stal Američan John McEnroe, který v devatenácti ročnících vybojoval pět titulů z osmi finálových účastí. Na čtyři trofeje pak dosáhl Čech Ivan Lendl, když vyhrál po dvou sezónních a dvou dílčích finále. V závěrečných duelech se objevil celkem pětkrát.

V období 1973–1986 probíhal také nebodovaný finálový turnaj čtyřhry WCT World Doubles, konaný postupně v několika městech.

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
1971 Austrálie Ken Rosewall Austrálie Rod Laver 6–4, 1–6, 7–6(7–3), 7–6(7–4)
1972 Austrálie Ken Rosewall Austrálie Rod Laver 4–6, 6–0, 6–3, 6–7, 7–6
1973 USA Stan Smith USA Arthur Ashe 6–3, 6–3, 4–6, 6–4
1974 Austrálie John Newcombe Švédsko Björn Borg 4–6, 6–3, 6–3, 6–2
1975 USA Arthur Ashe Švédsko Björn Borg 3–6, 6–4, 6–4, 6–0
1976 Švédsko Björn Borg Argentina Guillermo Vilas 1–6, 6–1, 7–5, 6–1
1977 USA Jimmy Connors USA Dick Stockton 6–7, 6–1, 6–4, 6–3
1978 USA Vitas Gerulaitis USA Eddie Dibbs 6–3, 6–2, 6–1
1979 USA John McEnroe Švédsko Björn Borg 7–5, 4–6, 6–2, 7–6
1980 USA Jimmy Connors USA John McEnroe 2–6, 7–6, 6–1, 6–2
1981 USA John McEnroe Jihoafrická republika Johan Kriek 6–1, 6–2, 6–4
1982 Československo Ivan Lendl USA John McEnroe 6–2, 3–6, 6–3, 6–3
1983 USA John McEnroe Československo Ivan Lendl 6–2, 4–6, 6–3, 6–7, 7–6
1984 USA John McEnroe USA Jimmy Connors 6–1, 6–2, 6–3
1985 Československo Ivan Lendl USA Tim Mayotte 7–6, 6–4, 6–1
1986 Švédsko Anders Järryd Západní Německo Boris Becker 6–7, 6–1, 6–1, 6–4
1987 Československo Miloslav Mečíř USA John McEnroe 6–0, 3–6, 6–2, 6–2
1988 Západní Německo Boris Becker Švédsko Stefan Edberg 6–4, 1–6, 7–5, 6–2
1989 USA John McEnroe USA Brad Gilbert 6–3, 6–3, 7–6

Dílčí finále sezón[editovat | editovat zdroj]

Období místo vítěz finalista výsledek
zimní 1972 Řím, Itálie USA Arthur Ashe USA Bob Lutz 6–2, 3–6, 6–3, 3–6, 7–6
podzimní 1982 Neapol, Itálie Československo Ivan Lendl Polsko Wojciech Fibak 6–4, 6–2, 6–1
zimní 1982 Detroit, Spojené státy Československo Ivan Lendl Argentina Guillermo Vilas 7–5, 6–2, 2–6, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku WCT Finals na anglické Wikipedii.

  1. Lichner, I., s. 329
  2. Lamar Hunt. Lamar Hunt muses on 16 years of the WCT [online]. D Magazine, April 1986. Dostupné online. (anglicky) 
  3. George Hardie. George Hardie Remembers... [online]. D Magazine, March 1988. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Electronic Design Magazine 9 April 26, 1976, p55-57. An electronic linesman decides where the tennis ball bounces. By John F. Mason pdf file Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. Tennis Magazine January 1975, p20-22. Is the tennis lineman obsolete? by Ken Bentley. pdf file Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985.