Vápenato-hlinitá struska

Vápenato-hlinitá struska je nový^[kdy?] druh rafinační strusky.

Ocelářská struska a její využití

Ocelářské strusky vznikají během výroby oceli v různých typech ocelářských agregátů. Nejrozšířenějším způsobem výroby oceli je výroba kyslíkovým procesem v konvertorech. Základními vsázkovými materiály jsou kromě kovonosných materiálů, tj. ocelového odpadu a surového železa (v tekuté formě nebo ve formě tzv. housek), také struskotvorné přísady (nejčastěji vápno, vápenec, dolomitické vápno nebo dolomit), které po roztavení slouží k rafinaci oceli a jako krycí vrstva chránící tekutou ocel před oxidací vzdušným kyslíkem.

Vápenato-hlinitá struska

Vápenato-hlinitá struska je materiál na bázi oxidů CaO a Al₂O₃, jejichž množství činí sumárně minimálně 80 hm.%. Další předností této syntetické strusky jsou nízké obsahy lehce redukovatelných oxidů (FeO, Fe₂O₃, MnO, K₂O, Na₂O, P₂O₅, Cr₂O₃, případně TiO₂).

Vápenato-hlinité syntetické strusky slouží k vytváření a úpravě rafinačních strusek používaných při mimopecním zpracování oceli.

Ternární diagram CaO  –  SiO₂  –  Al₂O₃

Obsahy Al₂O₃ v syntetické strusce jsou zajištěny v takové koncentraci, aby přispěly ke zvýšení dostatečné tekutosti rafinačních strusek, což je dáno nízkou teplotou tavení  syntetické strusky, která se pohybuje do hodnoty kolem 1 450 °C, čímž se následně příznivě projevuje na rafinačních a odsiřovacích schopnostech vytvořených rafinačních strusek.

Nízká teplota tavení této syntetické strusky souvisí s tím, že při vhodném podílu CaO a Al₂O₃ je při tavení, respektive při mimopecním zpracování oceli na pánvové peci, vytvářena fáze 12 CaO.7 Al₂O₃, která je tavitelná při teplotách do 1 400 °C.

Hlavní předností vápenato-hlinitých strusek je to, že při styku s tekutým kovem nebo tekutou struskou se neuvolňují plynné sloučeniny (například fluoridy) jako při použití kazivce (CaF₂) nebo alkálie (K₂O, Na₂O apod.), které jsou součástí hlinitanových směsí tvořených příměsí hliníkových stěrů.

Další výhodou syntetických strusek je, že neobsahují volnou vodu, takže lze s výhodou použít i při mimopecním zpracování náročnějších značek ocelí, u nichž jsou přísnější požadavky na obsahy vodíku.

V důsledku dobré tekutosti vytvořené rafinační strusky s použitím vápenato-hlinité strusky se vytvoří na hladině oceli v odlévací pánvi izolační vrstva, která chrání ocel před sekundární oxidací (zejména u prvků s vysokou afinitou ke kyslíku) a proti pohlcování dusíku a vodíku ze vzduchu.

Měrná spotřeba syntetické vápenato-hlinité strusky je dána požadavky na obsahy Al₂O₃ v rafinační strusce a pohybuje se v závislosti na kvalitativních požadavcích vyráběných značek ocelí obvykle v rozmezí 3,5 až 5 kg.t⁻¹ oceli. Hlavním parametrem je požadovaný obsah síry ve vyráběné oceli.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• http://hutnické+listy.cz
• https://www.ebeton.cz/clanky/2021_1_41_ocelarenska-struska-a-jeji-aktualni-vyuziti-pri-vyrobe-betonu/