Konvertor (metalurgie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kompaktní konvertor

Ocelárenský konvertor používaný v metalurgii je přístroj, který vhání do roztaveného surového železa vzduch nebo kyslík, čímž dochází k odstranění přebytečného uhlíku, křemíku, síry a fosforu a vzniká tak tavenina ocele. Kvalita ocele se vyjadřuje pomocí binárního diagramu železo-uhlík.

Podobné zařízení sloužící k modifikaci taveniny hořčíkem při výrobě tvárné litiny se nazývá Fischerův konvertor.

Typy konvertorů[editovat | editovat zdroj]

  • kyslíkový
    • s dmýcháním horní tryskou
      • systém LD - vyvinutý v Rakousku po 2. sv válce (Linz - Donavitz), nejužívanější
      • systém LD-CL - japonská varianta s rotující tryskou
      • systém Kaldo - šikmý rotující konvertor
    • dmýchání dnem
      • systém OBM - v Německu
      • systém Q-BOP - v Americe
      • systém OXYVIT - Vítkovice
    • kombinované dmýchání
      • systém LBE
      • systém TBM