Přeskočit na obsah

Vzdělávání nadaných žáků v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nadání je soubor vloh a předpokladů k úspěšnému rozvíjení schopností. Ve vzdělávání se nejčastěji jedná o nadprůměrný rozvoj rozumových předpokladů. Nadaní žáci mají nejen výjimečné schopnosti, ale i speciální vzdělávací potřeby. Pro jejich vzdělávání je nutné vytvořit vhodné podmínky – výuku přizpůsobit obsahově, organizačně i metodologicky. Učivo obohacovat a také využívat podpůrná opatření, vhodné metody práce a pomůcky, které jsou dostatečně stimulující, prohlubují znalosti a dovednosti nadaných žáků.

Definice nadaného žáka

[editovat | editovat zdroj]

Nadaní žáci vykazují mimořádné schopnosti v oblasti rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Vyvíjejí se rychleji než jejich vrstevníci, výborně logicky uvažují, jsou zvídavější, dobře motivovaní, kreativní, rychle se učí a chápou. Mají velmi dobré vyjadřovací schopnosti, široký okruh zájmů, často čtou už před nástupem do školy, preferují vlastní způsoby řešení problémů. Běžné školní postupy nadaným dětem nevyhovují, odmítají jednoduché úkoly, dril a mechanické opakovaní. Pokud nejsou přiměřeně zaměstnané, tak se nudí a mohou rušit učitele i spolužáky, cítí se nepochopené a sociálně izolované.[1]

Za vysoce intelektově nadané jsou považovaní jedinci s IQ nad 130, což odpovídá asi 2% populace.[2]

Nadání je chápáno nejen ve vztahu k intelektovým schopnostem, ale jako komplexní jev, který zahrnuje celou osobnost jedince.[3] Optimální rozvoj nadání závisí na součinnosti nadprůměrných rozumových dispozic, motivace, kreativity i externích faktorů (vliv rodiny, školy, vrstevníků).[4]

Legislativa

[editovat | editovat zdroj]

Vzdělávání nadaných žáků je v České republice upraveno zákonem. Nadaní žáci jsou postaveni na stejnou úroveň jako žáci, kteří mají speciální vzdělávací potřeby. Významnou změnou ve vzdělávání nadaných žáků v ČR bylo přijetí reformy ve vzdělávání, tzv. inkluzivního vzdělávání. Tato reforma je účinná od 1. září 2016.

Mezi základní legislativní dokumenty, které se v ČR zabývají problematikou vzdělávání nadaných žáků, patří:

  • Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tento zákon upravuje vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů především v § 17 a § 18. Umožňuje nadaným žákům např. rozšířenou výuku některých předmětů, přeskakování ročníků či výuku dle individuálního vzdělávacího plánu.[5]
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se věnuje nadaným žákům v části čtvrté, v § 27 až § 31. Ředitel školy může pro nadané vytvářet skupiny, případně se mohou nadaní žáci vzdělávat formou stáží v jiné škole. Je možné jim rozšířit obsah vzdělávání, případně umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku.[6]

Organizační formy práce s nadanými

[editovat | editovat zdroj]

Výuka nadaných žáků se realizuje ve třech základních organizačních formách[3]:

  • Separace - v této variantě jde o výuku v samostatné škole, nebo třídě pro nadané žáky. Výhodou je nižší počet žáků, uzpůsobení podmínek, učeben, pomůcek a větší pokrok v rozvoji nadání. Nevýhodou je pak jistá sociální izolovanost. V České republice k této variantě patří i domácí vzdělávání. a přestup žáků na víceletá gymnázia.
  • Integrace - v této variantě je nadaný žák vzděláván v běžné škole a třídě v heterogenní skupině dětí. Učitelé se mu individuálně věnují např. s využitím individuálního vzdělávacího plánu a dalších podpůrných opatření. Výhodou této varianty je, že žák může docházet do spádové školy v místě bydliště a nemění kamarády, nevýhodou pak nízká motivace a nedostatečná stimulace. Tato varianta je v českých školách nejběžnější.
  • Přechodové (kombinované formy) - vzájemná kombinace obou předchozích variant. Část výuky probíhá v běžné třídě a na část se nadaní žáci seskupují do skupin či bloků, ve kterých získávají rovnocenné partnery pro komunikaci a spolupráci.

Základní přístupy ve vzdělávání nadaných žáků

[editovat | editovat zdroj]

V edukaci nadaných existují dva přístupy, které lze aplikovat na každé úrovni vzdělávání – akcelerace (urychlení) a enrichment (obohacení).[4] Oba přístupy se v ČR uplatňují.

  • Akcelerace (urychlení) - umožňuje dítěti výuku na vyšší úrovni, než mu náleží dle věku. Jde o zrychlení tempa výuky, případně vynechání učiva, které už dítě zná. Nadaný žák může postupovat rychleji v jednom, několika nebo ve všech předmětech. Urychlení zahrnuje předčasný nástup do školy před šestým rokem, dřívější vstup na vyšší stupeň vzdělávání, přeskakování ročníků, paralelní studium ve více třídách, seskupování studentů s lepšími výsledky v určitých předmětech nebo zhuštění studia či mentoring. Dalšími možnostmi jsou různé mimoškolní aktivity a vzdělávací kurzy. Výhodou akcelerace je snížení monotónního opakování učiva. Zvýší se produktivita práce nadaného žáka a sníží případná neúspěšnost. Podnětné a zajímavé prostředí zvyšuje motivaci žáka.
  • Enrichment (obohacení) - jde o prohloubení, rozšíření a obohacení učiva nad rámec běžných osnov. Cílem je učivo obohatit o další informace, stimulovat žáka k objevování, vyhledávání dalších souvislostí, kreativnímu řešení problémů a aplikaci poznatků v praxi. Formy enrichmentu jsou např. nezávislé studium, práce na projektech, exkurze, soutěže, vzdělávací kluby, zapojení externích spolupracovníků do výuky. Principy obohacení jsou známé i v českých školách – na víceletých gymnáziích a ve specializovaných jazykových a matematických třídách.

Zásady práce s nadanými žáky

[editovat | editovat zdroj]

Výuka nadaných žáků by měla být dostatečně náročná, motivující a stimulující. Učitel vzdělávací postupy optimalizuje podle potřeb nadaných žáků. Mezi hlavní zásady patří:

  • Neautoritativní komunikace, naslouchání
  • Prostor pro prezentaci
  • Společné hodnocení
  • Umožnit pracovat rychlejším tempem
  • Méně procvičování a mechanického opakování
  • Náročnější výuka
  • Větší samostatnost a nezávislost
  • Kreativní a abstraktní úkoly
  • Opora o vlastní zájmy

Metody práce s nadanými žáky

[editovat | editovat zdroj]

Metody práce s nadanými žáky by měly akceptovat jejich specifické potřeby, respektovat jejich osobnost, podporovat motivaci, samostatnost a podněcovat vyšší úroveň myšlení. Vhodné jsou inovativní metody výuky, např. metody aktivizující, které umožňují aktivní zapojení žáka do výuky.[7] Mezi tyto metody, které lze využít (nejen) pro nadané žáky patří například:

  1. MUDRÁK, Jiří. Nadané děti a jejich rozvoj. Vyd. 1. vyd. Praha: Grada 172 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-5089-7, ISBN 80-247-5089-9. OCLC 904579647 
  2. FOŘTÍK, Václav. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Vyd. 1. vyd. Praha: Portál 126 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-297-3, ISBN 80-7367-297-9. OCLC 190752496 
  3. a b LAZNIBATOVÁ, Jolana. Nadané dieťa : jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: Iris 394 pages, 16 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 80-88778-32-8, ISBN 978-80-88778-32-5. OCLC 53309544 
  4. a b JURÁŠKOVÁ, Jana. Základy pedagogiky nadaných. Vyd. 1. vyd. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR 131 s. Dostupné online. ISBN 80-86856-19-4, ISBN 978-80-86856-19-3. OCLC 228606650 
  5. školský zákon, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. [cit. 2021-12-09]. Dostupné online. 
  6. Vyhláška č. 27/2016 Sb., O vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  7. MAŇÁK, Josef. Výukové metody. Brno: Paido 219 s. Dostupné online. ISBN 80-7315-039-5, ISBN 978-80-7315-039-6. OCLC 56862670 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Fořtík, V., & Fořtíková, J. (2007) Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál.
  • Fořtíková, J. (2009) Talent a nadání. Jejich rozvoj ve volném čase. Praha: NIDM MŠMT
  • Hříbková, L. (2009) Nadaní a nadání. Praha: Grada, 2008
  • Jurášková, J. (2006) Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP
  • Laznibatová, J. (2001) Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava IRIS
  • Machů, E., (2010). Nadaný žák. Brno: Paido
  • Maňák, J. & Švec, V. (2003) Výukové metody. Brno: Paido
  • Mudrák, J. (2015) Nadané děti a jejich rozvoj. Praha: Grada
  • Portešová, Š. (2021) Vhodné strategie při vzdělávání nadaných žáků. https://www.nadanedeti.cz/odborne-zdroje-clanky-strategie-vzdelavani
  • Vyhláška 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.
  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).