Vykolejení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o vykolejení. O vyšetřování bezpečnosti kolejových vozidel proti vykolejení pojednává článek Bezpečnost proti vykolejení.
Vykolejená tramvaj Tatra T3 na Lidické ulici v Brně.
Vykolejení způsobené přestavením výhybky do mezipolohy (zde nezáměrným).

Vykolejení, též vyšinutí, je situace, při které kolejové vozidlo nebo jen některé dvojkolí vozidla za jízdy opustí, byť dočasně, hlavu kolejnice.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vykolejení je nejčastěji způsobeno situací, kdy řídící síla na vedoucím kole v oblouku překročí mez, kterou je toto kolo schopné přenést na kolejnici, a kolo vyšplhá okolkem na hlavu kolejnice. Tato situace může být způsobena poruchou geometrické polohy koleje – tzv. křížový propad – nebo poruchou vypružení vozidla – lom pružiny, zatuhnutí vedení dvojkolí. K vykolejení může dojít při poruše koleje i při srážce dvou či více kolejových vozidel nebo při srážce vozidla s překážkou. Překročení stanovené rychlosti nebývá prvotní příčinou vykolejení, ale zvýšené namáhání koleje a vozidla může vést k poruše a následnému vykolejení.[1][2]

Vykolejení se používá i jako prostředek nouzového zastavení vozidel. K vykolejení v tomto případě slouží výkolejka, odvratná výhybka nebo jiné zařízení k tomuto přímo určené, anebo improvizované prostředky – přestavení jazyků výhybky do mezipolohy, za války i uvolnění kolejnice, trhaviny a podobně. K návratu vykolejeného vozidla na koleje zpravidla se využívá kolejový jeřáb nebo hydraulické zvedáky. V některých případech je možné použít i zpětné natažení na kolej pomocí nakolejovacích klínů, případně i bez nich.

Detektory vykolejení[editovat | editovat zdroj]

K vývoji detektoru vykolejení vedlo železniční neštěstí v roce 1994 ve Švýcarsku, při kterém ve městě vykolejily a začaly hořet vagony s chemikáliemi, byli vážně zraněni tři lidé a celková škoda dosáhla mnoha miliónů eur.

Z analýzy Švýcarských železnic vyplynulo, že zhruba 80 % všech železničních neštěstí nákladních vozů způsobilo vykolejení vlaku.

V roce 2001 byl detektor vykolejení EDT101 vyvinutý společností Knorr-Bremse schválený Mezinárodní železniční unií UIC.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derailment na anglické Wikipedii.

  1. Dynamická soustava vozidlo-kolej[nedostupný zdroj]
  2. Namáhání kolejnic a kolejnicové vady. www.fce.vutbr.cz [online]. [cit. 2006-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-31. 
  3. Časopis Informer Knorr-Bremse, číslo 12/2012[nedostupný zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]