Kukmák sklepní
 Kukmák sklepní | |
|---|---|
 Kukmák sklepní | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | kukmák (Volvariella) |
| Binomické jméno | |
| Volvariella volvacea (Bul.) Singer (1951) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kukmák sklepní (Volvariella volvacea) je jedlá saprofytická houba, pěstovaná ve východní a jihovýchodní Asii a užívaná také v čínské medicíně.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Střední bílá houba s kuželovitým kloboukem o průměru 30-100 mm a vláknitým třeněm 30-90 mm dlouhým, který má hlízu. Lupeny jsou volně připojené, husté, růžovo-žluté barvy. Dužnina krémová s velmi silnou houbovou vůní, výtrusný prach lososově růžový.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Kukmák sklepní roste jednotlivě nebo ve skupinách, a to ve sklepích, na kompostech, ve sklenících nebo na tlející organické hmotě.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Kukmák sklepní je jedlá houba pocházející z východní Asie, proto také našla uplatnění v čínské medicíně.
- Kulinářské využití: Kumák je houba výborné kvality, takže se využívá při přípravě různých jídel, jako jsou ryby, těstoviny, maso, zelenina, polévky. Může se také nakládat a sušit..
- Farmaceutické využití: tato houba má vysoký obsah vitamínu C, 100 g čerstvých plodnic obsahuje až 200 mg vitamínu C. Dále obsahuje bílkoviny, polysacharidy, lektin a aminokyseliny. Využívá se při léčbě kardiovaskulárních chorob a horečky. Také má protinádorové a antiintoxikační účinky, zvyšuje laktaci. Podává se v prášku.
Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]
Velmi podobný je jedlý kukmák černopochvý (V. nigrovolvacea), který se od kukmáku sklepního liší většími plodnicemi. Další podobný druh je kukmák taylorův (V. taylori), který lze rozeznat podle drobnějších plodnic a spor. Mladé kukmáky lze zaměnit za prudce jedovatou muchomůrku zelenou, která ovšem roste na jiných stanovištích a má výtrusný prach bílý. Mnoho jihoasijských přistěhovalců se však kvůli neznalosti muchomůrkou zelenou otrávilo v Austrálii či v Severní Americe.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Před lety se začal pěstovat v jihovýchodní Asii, kde je znám tisíce let[zdroj?] a je mu zde přezdíváno „slámová houba“. Pěstuje se na rýžové slámě a sbírá za mlada, dokud houba ještě neprotrhla roušku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- L. Hagara, V. Antonín, J. Baier, Houby. Aventinum 2005
- Pavel Valíček, Houby a jejich léčivé účinky, Start 2011
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kukmák sklepní na Wikimedia Commons
