Vojtěch Michálek
Vojtěch Michálek (9. července 1888 Štramberk – 18. října 1962 Ženklava)[1] byl starosta města Štramberk ve třicátých letech 20. století a částečně i během okupace. Byl v pořadí třetím starostou města v období samostatné Československé republiky.
Život[editovat | editovat zdroj]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Michálek se narodil 9. července 1888 ve Štramberku v domě č. p. 103. Měl 9 sourozenců. Vychodil obecnou pětitřídní školu. Později pracoval v lomu Kotouč na různých pozicích. V roce 1911 si ve Veřovicích bere Teresii Sopuchovou, s níž měl později celkem 6 dětí (jedno ale zemřelo krátce po porodu). Jednalo se o Vojtěcha, Marii, Jaromíra, Vojtěšku a Anežku. Po vážné nemoci umírá v roce 1962 v Ženklavě.
Účast v politice[editovat | editovat zdroj]
Ve třicátých letech byl starostou města Štramberka za sociální demokracii. Během svého volebního období se mu podařilo postavit koupaliště na Libotíně, které funguje dodnes. Kronika města Štramberka Michálka zmiňuje následovně: „Za jeho úřadu zlepšuje se pozvolna hospodářství obce, takže bude možno lépe rozděliti vodovodní síť, rozšířiti silnici okresní městem vedoucí a také jiné ulice rozšiřovati a dlážditi. Za něho bylo vybudováno ´Jubilejní koupaliště´, prázdná místa osazována stromy, úseky mnohých cest zlepšeny a o rozkvět města všestranněji dbáno…“[2]
Účast v protinacistickém odboji[editovat | editovat zdroj]
V roce 1938 jednal s prezidentem dr. Edvardem Benešem, který tehdy dostal od města Štramberka diplom čestného občanství. Během rozhovoru upozorňoval Michálek na nebezpečí, které hrozí z nacistického Německa, byl však ujištěn, že bude vše v pořádku. O několik měsíců později, v říjnu 1938, ihned poté, co bylo rozhodnuto o obsazení sudet německými vojsky, vyrazil starosta Michálek společně se starosty Kopřivnice a Příbora do Prahy, kde u ministra Nečase protestovali proti přičlenění daného území k Říši. Michálek ve svých pamětech uvádí: "S tehdejším ministrem sociální péče Nečasem jsme vypracovali protesty, které jsme ihned zaslali zahraničním konsulům Anglie, Itálie, Hitlerovi a jiným, ale ministr Nečas nedával tomu velké naděje a říkal, že Hitler se dal na pochod a neustane dřív, dokud nacismus nebude úplně zničen".[3]
Hned v roce 1939, kdy se začal tvořit slezský odboj pro severovýchodní Moravu a Slezsko, se Michálek zapojil společně s Oldřichem Hrstkou do protinacistického odboje. Z Protektorátu se jim povedlo propašovat 40 pistolí, 1500 nábojů a 1 kulomet.[3] V září 1940 začalo gestapo zasahovat proti členům Obrany národa a 5. října je zatčen i Vojtěch Michálek. Byl uvězněn ve vyšetřovací věznici gestapa v Šumperku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika N, inv. č. 2140, sig. NJ XIII 23 • 1873 - 1895. [s.l.]: Zemský archiv v Opavě Dostupné online. S. 223.
- ↑ MAREK, J. Pamětní kniha města Štramberka – kronikáře Augustina Rašky.. II. svazek. vyd. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b ADAMEC, Josef. Po stopách našich otců. Štramberk: [s.n.] Kapitola Paměti Vojtěch Michálka.